
Kostelu sv. Václava, který se nachází v prostoru Kostelního náměstí poblíže centrálního náměstí Moravské Ostravy, je připisováno prvenství v podobě nejstarší stavební památky v prostoru Moravské Ostravy. Kostel zde byl vybudován již v polovině 13. století na základech staršího pohřebiště. Ve vzhledu stavby se snoubí takřka všechny stavební slohy, od jeho gotického původu po barokně klasicistní úpravy na počátku 19. století. Po těžkém období v druhé polovině 20. století, kdy chrám zcela zchátral a hrozilo jeho zřícení, přišla v 90. letech 20. století jeho celková generální oprava, která z chrámu sv. Václava opět udělala nejstarší a nejcennější stavbu Moravské Ostravy.
Za kostelem sv. Václava se nachází novostavba Biskupství ostravsko-opavské diecéze, které bylo postaveno v roce 1998 na místě zbořené budovy průmyslové školy. Bylo postaveno podle projektu J. Koběrského a C. Mendreka. Budova je možná mnohými odborníky oslavována, laickému návštěvníku však připadá poněkud rušivě k historickému vzhledu cenného kostela v těsném sousedství. Rozporuplný dojem vyvolává i obrovská novodobá plastika sv. Hedviky, patronky Slezska, nad vchodem do budovy.
Na počátku 14. století byl kostel zničen požárem a následná novostavba byla dokončena asi do konce roku 1340. Tehdy byla také samostatná zvonice spojena s novou lodí. V roce 1539 byla zaklenuta rozšířená loď jako síňové trojlodí. To je připisováno zedníku Matysovi. V témže roce započala stavba nové věže, která však zůstala nedokončena (čtvercová spodní část). V roce 1556 však kostel poškodil velký požár. Od roku 1594 se staví polygonální nástavba věže (autora B. Leoneho z Locarna), která je brzo zakončena atikou (jak je vidět i na vedutě města z roku 1728). Roku 1603 byla vestavěna renesanční kruchta italského kameníka J. Minolta a později J. Vlacha z Benátek, na níž byly v roce 1607 instalovány varhany. Mezi roky 1682-95 byla k jižní straně kostela přistavěna kaple Panny Marie Karelské jako trojlistá centrála. V roce 1763 se kostelu vyhnul velký požár města. V roce 1764 byla znovu postavena boční kaple sv. Anděla Strážce a sv. Vincence, která se nedlouho předtím zřítila. Věž, jak jí známe dnes, je dílem přestavby z roku 1805, kdy byla horní část věže zbarokizována a renesanční atiku nahradila trojitá báň s lucernou. Současně s přestavbou věže byl upraven i samotný kostel. Hřbitov kolem kostela byl užíván až do roku 1784 a k roku 1827 byl úplně zrušen. Během 20. století se do oprav kostela takřka neinvestovalo, a tak se začala stavba, i v důsledku důlní činnosti, povážlivě naklánět a pukat zdivo. Dlouho se otálelo s opravou, církev, která kostel vždy využívala, se od něj začala takřka distancovat. V 90. letech 20. století si město konečně uvědomilo, že musí tuto svou nejstarší památku zachránit, a započalo s její generální opravou, která kostel staticky zabezpečila. Byla provedena rekonstrukce jak exteriéru, tak interiéru a byly obnoveny mnohé takřka ztracené architektonické detaily. Kostel opětovně nabyl svou zašlou slávu.