
Zámek tvoří uzavřený čtyřkřídlý objekt. Hlavní patrové zámecké budovy tvoří půdorys písmene "U" a čtvrtá strana je uzavřena přízemními stájemi. Zámek má nádvorní arkádovou chodbu v přízemí a vstupní renesanční portál se dvěma polosloupy podpírajícími kamennou římsu donedávna ještě s erbem Barských z Barště a Cikánů ze Sloupska. Nad ním byl později umístěn malý erb Lariš-Mönnichů. Všechny tři erby jsou dnes nenávratně zničené. Fasády byly zdobeny psaníčkovým sgrafitem, z něhož se dochovaly jen malé fragmenty. V některých místnostech v přízemí hlavního východního křídla se dochovaly renesanční valené klenby s ozdobnými žebry či výsečemi. Některé interiéry byly zdobeny polychromiemi a sgrafity. V severovýchodním nároží se v přízemí zámku zachovala drobná domácí kaple. Zbytky jejího vybavení v podobě torza oltáře a lavic můžeme vidět dodnes. Zámeckým pánům sloužila východní část severního křídla a celé křídlo… číst dále
Rychvald byl odvěkou součástí Těšínského knížectví. Zadlužený kníže Václav III. Adam byl nucen část panství prodat, čímž vzniklo samostatné menší stasovské panství fryštátské, pod nějž Rychvald spadal. V roce 1573 se majitelem tohoto panství stává Burian Barský z Baště. Jeho syn, který panství dědí o rok později, si Rychvald volí za své rodové sídlo a nechává zde v letech 1575–77 vystavět rozlehlý patrový renesanční zámek. Stavební práce prováděl mistr Berhard z Ostravy. Existuje pověst, že na stavbu zámku byl použit materiál ze zbořeného kláštera benediktýnů v Orlové. Zámek již tehdy nabyl přibližně současnou podobu. Rod Barských vlastnil Rychvald až do roku 1630. Po nich následovaly v držení panství další těšínské rody jako Tlukové z Tošanovic, Hauqvicové z Biskupic, Vrbnové, Freudenthalové či Gašínové z Rosenbergu. Hrabě Amand Gašín prodává Rychvald v polovině 18. století baronu Václavu Mönnochovi. Jelikož měl pouze dceru… číst dále