
Biskupský hrad zaujal polohu v západním nároží městských hradeb. Tato poloha byla dána spíše provizoriem mladšího založení sídla, neboť výhodnější a strategičtější polohu na východě již v minulosti zabral církevní okrsek u kostela sv. Václava. O pozdějším založení hradu než města vypovídá i skutečnost, že hrad byl přistavěn ke stávající hradbě a nijak její obvod nenarušil. Areál hradu byl tvořen obdélným prostorem cca 30 x 50 m. Oproti samotnému městu, jak bývalo u podobných staveb zvykem, byl areál hradu patrně vymezen příkopem, později zavezeným. O samotné vnitřní zástavbě nemůžeme s určitostí nic bližšího říci. Na existenci hradu dodnes upomínají místní názvy Na Zámčisku a Zámčisko. Rovněž ulice Zámecká.
Moravská Ostrava jako město se poprvé z mlhy minulosti vynořuje na počátku 2. poloviny 13. století. Lokace nového města je dílem významného kolonisty, olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku. Nedávné archeologické výzkumy v prostoru centrálního Masarykova náměstí dokázaly, že osídlení prostoru centra Moravské Ostravy existovalo již před tímto datem a lze je spojit s hospodářským zázemím nedalekého hradiště na Landeku. Osídlení tvořila patrně malá zemědělsko - rybářská osada, jejíž kořeny spadají až do 10. století, možní i dále. Vždyť i závěť biskupa Bruna z r. 1267 (zde je Ostrava poprvé zmíněna jako město) mluví o tom, že Bruno toto území kolonizoval, nikoliv založil. Město se záhy stalo sídlem správy severomoravských biskupských držav, hospodářským střediskem celého moravskoostravského biskupského panství a nejsevernější baštou severomoravských držav biskupa. Pro správu stolních statků olomouckého biskupství na Ostravsku byl vystavěn… číst dále
Poprvé zmíněna Moravská Ostrava jako město.
V závěti Bruna ze Schauenburku zmíněno to, že území Moravské Ostravy pouze kolonizoval, nikoliv založil.
Vystavěn v západním nároží kamenných městských hradeb biskupský hrad, který sloužil jako správa stolních statků olomouckého biskupství na Ostravsku.
Moravská Ostrava se uvádí jako hrad.
Moravská Ostrava se uvádí jako „propugnaculum“.
Posledním písemně známým biskupským ostravským hejtmanem Laurin z Chřenovic.
Hrad patrně přestal sloužit svému účelu a byl buďto přestavěn nebo zcela zanikl.
Daroval biskup Stanislav I. Thurzo svému hukvaldskému úředníku Kryštofu Foglarovi ze Studené Vody dům v centru města, který stával na místě bývalého hradu.
Na místě bývalého hradu postavena kaple sv. Lukáše.
Kaple sloužila jako školní kostel německé reálky.
Zchátralá kaple uzavřena.
Kaple beze zbytku zbořena.
Osídlení Moravské Ostravy tvořila patrně malá zemědělsko rybářská osada.
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.