Zaniklý správní hrádek (dvorec) olomouckých biskupů v západním nároží městských hradeb. Založen patrně ve 2. pol. 14. století, zaniká na přelomu 15. a 16. století. Později areál hřbitova a zaniklé kaple sv. Lukáše postavené v l. 1729–40 a zbořené r. 1894.
Hlavní obrázek místa
nároží Zámecké a Puchmajerovy ulice s OD Rozkvět na místě zaniklého hradu a hřbitova s kaplí sv. Lukáše
© Jan P. Štěpánek 03/2007
Zaniklý správní hrádek, biskupský dvorec, olomouckých biskupů v Moravské Ostravě. Hrad, který byl vystavěn v západním rohu městských hradeb, i morový hřbitov a kaple sv. Lukáše, které jej nahradily, v zástavbě historického jádra zcela zanikly. Poslední stopy setřel přelom 19. a 20. století, který se nesl v duchu proměny Moravské Ostravy v moderní velkoměsto. Areál biskupského hradu a pozdějšího hřbitova s kaplí sv. Lukáše se rozkládal v prostoru současného obchodního domu Rozvoj na nároží ulice Zámecké a Puchmajerovy. Právě název ulice Zámecké je jedinou upomínkou na existenci někdejšího sídla.
Jan P. Štěpánek, 16.1. 2008
popis

Lokace a popis biskupského hradu

Biskupský hrad zaujal polohu v západním nároží městských hradeb. Tato poloha byla dána spíše provizoriem mladšího založení sídla, neboť výhodnější a strategičtější polohu na východě již v minulosti zabral církevní okrsek u kostela sv. Václava. O pozdějším založení hradu než města vypovídá i skutečnost, že hrad byl přistavěn ke stávající hradbě a nijak její obvod nenarušil. Areál hradu byl tvořen obdélným prostorem cca 30 x 50 m. Oproti samotnému městu, jak bývalo u podobných staveb zvykem, byl areál hradu patrně vymezen příkopem, později zavezeným. O samotné vnitřní zástavbě nemůžeme s určitostí nic bližšího říci. Na existenci hradu dodnes upomínají místní názvy Na Zámčisku a Zámčisko. Rovněž ulice Zámecká.

Jan P. Štěpánek, 16.1. 2008

historie

Historie zaniklého biskupského hradu a morového hřbitova s kaplí sv. Lukáše

Moravská Ostrava jako město se poprvé z mlhy minulosti vynořuje na počátku 2. poloviny 13. století. Lokace nového města je dílem významného kolonisty, olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku. Nedávné archeologické výzkumy v prostoru centrálního Masarykova náměstí dokázaly, že osídlení prostoru centra Moravské Ostravy existovalo již před tímto datem a lze je spojit s hospodářským zázemím nedalekého hradiště na Landeku. Osídlení tvořila patrně malá zemědělsko - rybářská osada, jejíž kořeny spadají až do 10. století, možní i dále. Vždyť i závěť biskupa Bruna z r. 1267 (zde je Ostrava poprvé zmíněna jako město) mluví o tom, že Bruno toto území kolonizoval, nikoliv založil. Město se záhy stalo sídlem správy severomoravských biskupských držav, hospodářským střediskem celého moravskoostravského biskupského panství a nejsevernější baštou severomoravských držav biskupa. Pro správu stolních statků olomouckého biskupství na Ostravsku byl vystavěn…  číst dále

Jan P. Štěpánek s využitím K. Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 2000, 16.1. 2008

Vývoj událostí místa

  • ve druhé polovině 13. století

    Poprvé zmíněna Moravská Ostrava jako město.

  • 1276

    V závěti Bruna ze Schauenburku zmíněno to, že území Moravské Ostravy pouze kolonizoval, nikoliv založil.

  • ve druhé polovině 14. století

    Vystavěn v západním nároží kamenných městských hradeb biskupský hrad, který sloužil jako správa stolních statků olomouckého biskupství na Ostravsku.

  • 1446

    Moravská Ostrava se uvádí jako hrad.

  • 1466

    Moravská Ostrava se uvádí jako „propugnaculum“.

  • 1484 - 1491

    Posledním písemně známým biskupským ostravským hejtmanem Laurin z Chřenovic.

  • koncem 15. století

    Hrad patrně přestal sloužit svému účelu a byl buďto přestavěn nebo zcela zanikl.

  • 1538

    Daroval biskup Stanislav I. Thurzo svému hukvaldskému úředníku Kryštofu Foglarovi ze Studené Vody dům v centru města, který stával na místě bývalého hradu.

  • 1729 - 1740

    Na místě bývalého hradu postavena kaple sv. Lukáše.

  • 1880

    Kaple sloužila jako školní kostel německé reálky.

  • 1892

    Zchátralá kaple uzavřena.

  • 1894

    Kaple beze zbytku zbořena.

  • 10. století

    Osídlení Moravské Ostravy tvořila patrně malá zemědělsko rybářská osada.

Komentáře

Moravskoslezský kraj,  Ostrava-město  (OV), Ostrava - Moravská Ostrava

Místa v okolí

 hotel Imperial
 Německý dům
 Palác Elektra
 Dům umění
 socha sv. Floriána
 stará radnice
 sloup Panny Marie
 Areál MINIUNI
 Rovninské balvany
 kostel sv. Václava
 městské hradby
 vila Felixe Neumanna
 Sýkorův most
 Městská jatka
 Polský dům
 důl Josef
 radnice
 kaple na Zámostí
 důl Šalamoun
 nová radnice
 důl Trojice
 Důl Jindřich
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Josefa
 vodárna na Hladnově
 důl Prokop
 důl Neumann
 důl Ema a Lucie
 Důl Petr Bezruč
 halda Ema
 důl Michálka
 Kunčičky
 Vítkovice
 důl Alexandr
 radnice
 ZOO Ostrava
 kostel sv. Pavla
 Radvanický pivovar
 Důl Heřmanice
 Landek
 Radvanice
 štola Vilemína
 štola Nový
 štola Tereza
 štola Štolní
 židovský hřbitov
 kaple sv. Barbory
 štola Hubert
 kostel Panny Marie
 důl Michal
 jáma Josef
 větrný důl Vrbice
 Husův sbor
 Jubilejní kolonie
 Zábřeh
 Rychvald
 Hošťálkovice
 kostel sv. Kateřiny
 Třebovice
 kostel sv. Ducha
 Bartovice
 kostel sv. Anny
 Svinov
 kostel Krista Krále
 Annin dvůr
 kostel sv. Mikuláše
 fara
 socha sv. Floriána
 školní budova
 Šenov
 dvůr Paseky
 Poruba
 Stará Bělá
 Vratimov
 Manor house
 židovský hřbitov
 Vratimov
 kaple sv. Kříže
 Bohumín
 Chałupki
 vodárenská věž
 Lovecký zámeček
 městské hradby
 Šilheřovice
 Stará Bělá
 Hlučín
 Orlová
 Polanka nad Odrou
 kostel sv. Anny
 Šumbark
 kostel sv. Jakuba
 kostel sv. Anny
 Řepiště
 socha sv. Floriána
 Stříbrná věž
 Panský pivovar
 kostel sv. Vavřince
 Paskov
 Polanská niva
 kaple sv. Floriána
 Dolní Suchá
 Dobroslavice
 poutní kříž
 Dolní Lutyně
 kostel sv. Kateřiny
 Prostřední Suchá
 Klimkovice
 Kotulova dřevěnka
 kaple sv. Barbory
 dvůr se stodolou
 evangelický kostel
 Dolní Bludovice
 kostel sv. Markéty
 kostel Všech svatých
 Horní Bludovice
 kaple sv. Kříže
 Horní Suchá
 Doubrava
 Prostřední Bludovice
 Milotička
 Lískovec u Frýdku
 kaple Panny Marie
 Brušperk
 Životice
 Zbyslavice
 kostel sv. Stanislava
 kostel sv. Jiří
 socha Boha Otce
 Bruzovice
 Ostrá hůrka
 kostel Všech Svatých
 Žermanický lom
 Závada
 Závada
 Závada
 Dolní Soběšovice
 Smolkov
 Dolní Benešov
 Pitrov
 Těrlicko
 Jaškovská krčma
 kostel sv. Valentina
 Petřvald
 kostel sv. Trojice
 Horní Soběšovice
 Bělá
 Kocurovice
 Dolní Domaslavice
 Lom - Mořské oko
 kříž na Vidíkově
 Horní Domaslavice
 Bolatice
Základní informace místa
ID místa: 5902
Typ místa: hrad
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: není známo
Uveřejněno: 17.1.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Jezerní slať - nejnavštěvovanější slať na Šumavě

Zajímavosti

Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.

Po stopách kolonád v Mariánských Lázních

Zajímavosti

Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.

Životní osudy venkovského sládka ze Sadové u Hradce Králové

Historie

Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby

Kamenná Prachnerova Terezka ošizená o dědictví

Historie

Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let

Návštěvnické centrum Kvilda, výběh rysů a jelenů

Zajímavosti

Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.

Rumcajsova ševcovna v pohádkovém městě Jičíně

Zajímavosti

V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.

Naposledy navštívené

reklama