
Malý zámeček, dnes zcela pohlcený novostavbou bytových jednotek, stojící uprostřed dvora v Hošťálkovicích, které jsou okrajovou čtvrtí Ostravy.
Dvůr najdete lehko - leží na západním okraji obce, ani ne 200 m od kostela.
Nad Hošťálkovicemi stojí ostravská vysílací věž a ve svahu pod dvorem směrem na Porubu velký jablečný sad - ten je dnes neobhospodařovávaný a zarostlý, v létě je tam však pěkně.
Pouze upadl v zapomění v paměti lidí. Nikdo by dnes již neřekl, že tato budova, která v minulých desetiletích jen tiše chátrala a dělala ostudu obci, je vlastně "chloubou" obce, jeho historickou dominantou. Zchátralý komplex bývalého zámku a k němu přistavěné budovy sýpky z režných cihel nechala obec Hošťálkovice přestavět na bytové jednotky takřka v hodině dvanácté. Velmi zchátralá budova byla ostudou obce. Nabízí se otázka jestli je lepší nechat budovy zámků chátrat a pomalu sledovat jejich zánik, nebo je naopak přestavět a využít pro další generace. Samotný zámek je dodnes ve hmotě bytového domu dobře rozeznatelný. Původní Rotschildovský zámek tvoří východní, dvoupatrovou hmotu objektu s imitací nárožního kvádrování. Původní podobu zámku si lze snadno představit podle dobové pohlednice z roku 1905. Jednalo se o patrovou obdélnou budovu krytou jendoduchou valbovou střechou. Patro bylo od přízemí oddělené jednoduchou římsou a nároží zdobilo bosované kvádrování. Na výchdoní straně zámku se nacházel balkón. K západní straně zámku přiléhala přistavěná přízemní hospodářská část, přestavěná později na sýpku.
Je ale možné, že stála na místě pozdějšího zámku. Ten si nechal uprostřed dvora vystavět ostravský obchodník Antonín Josef Römisch, který Hošťálkovice získal v r. 1832. Když v r. 1842 připojil několik vesnic z hlučínského panství, vytvořil poměrně rozsáhlý statek, který však v r. 1847 koupil nový majitel vítkovických železáren Šalomoun Meyer svobodný pán Rothschild a spojil ho opět se statkem hlučínským. Zámek od té doby sloužil jen hospodářským a správním účelům. V mnoha publikacích se dočítáme, že ve 2. pol. 19. stol. pak zcela zanikl v komplexu budov statku – významem možná, avšak jako objekt nadále existoval. Šlo o nevelkou jednopatrovou budovu obdélného půdorysu s nízkou sedlovou střechou. Byla vystavěna v empírovém slohu, avšak nenesla téměř žádné výrazné architektonické prvky (pouze bosování nároží a ozdobný balkónek v čele). Zezadu k budově přiléhalo přízemní hospodářské stavení obilné sýpky, později upravené do výše zámku s využitím režného cihlového zdiva. Zámek už před válkou koupilo spolu s celým komplexem bývalého Rothschildova statku město Ostrava, které dalo celý areál do užívání Zahradním službám města Ostravy. Zřejmě už před válkou sloužil objekt samotného zámku bytovým účelům a tuto funkci nepřestal plnit ani po ní, respektive je známo, že jeho první patro sloužilo jako samostatný byt a přízemí, které tvořila jedna veliká síň, využívali zaměstnanci Zahradních služeb jako klubovny nebo besední místnosti. Později vznikly dva byty i v prostorách sýpky. Byt fungoval do 70. let, avšak budova nebyla valně udržována a její stav se neustále zhoršoval. V následujících třiceti letech se už jistě měnila v ruinu a její větší část zela prázdnotou (i když později se v prostorách usadily tři početné rodiny, které tu snad zůstaly až do 90. let). Když po r. 1989 získala zámeček do užívání obec zatékalo do objektu, což působilo negativně na jeho statiku a hrozilo mu tak úplné odstranění. ÚMOb Hošťálkovice se ale rozhodl budovu využít k vytvoření nových bytů. Od prosince 2002 do prosince následujícího roku pak probíhaly opravy, které objekt po statické stránce zachránily. Během nich však úplně ztratil charakter empírového sídla i historické budovy vůbec – ta zcela zanikla v novostavbě..