
Porubský zámek byl vystavěn v roce 1573 Ondřejem Bzencem z Markvartic na základech původní tvrze, která na těchto místech stála. Ondřej Bzenec dokončil stavbu zámku jako své porubské sídlo a stal se v roce 1578 vrchním hejtmanem Opavského knížectví. Následujícího roku 1579 byl zákeřně zavražděn a rozsáhlé panství po něm zdědil jeho synovec Kryštof Bzenec, který ještě téhož roku zámek a ves Porubu odprodal svému švagrovi Jindřichu Baneckému z Jemničky za 7 000 zlatých. Po Jindřichu Baneckém před rokem 1625 zdědil zámek a panství jeho syn Zikmund Václav. Zikmundova dcera Ludmila Konstancie dala zámek a ves Porubu věnem svému manželovi Jiříku Fridrichu Skrbenskému z Tříště, který zámek a Porubu prodal roku 1689 Václavu hraběti Oppersdorfovi, který před rokem 1720 odprodal celé své panství hraběti Jindřichu Vilému Vlčkovi z Dobré Zemnice. Jeho potomek Vilém se stal vyslancem u dvora Petra Velikého a byl maršálem… číst dále
Dnešní moderní městský obvod Poruba má dlouholetou historii. Samotný název Poruba souvisí s kácením - rubáním stromů a vznikem porubů. První zmínka o Porubě se váže k roku 1393, kdy se v historických materiálech uvádí Stach z Poruby jako man olomouckého biskupství. Ves Poruba byla tehdy součástí třebovického statku a patřila k opavskému knížectví, manství olomouckého biskupství se na ni proto nevztahovalo. V roce 1553 porubskou tvrz, ves i dvůr zdědil Ondřej Bzenec z Markvartovic. Po nich byli po dlouhá staletí majiteli Skrbenští, Oppesdorfové a především rod Vlčků (Wilczků), kteří připojili Porubu ke svému klimkovickému panství. Jednou z nejstarších dochovaných památek Poruby je kostel svatého Mikuláše. Jeho historie sahá až do XV. století; tehdy poskytoval duchovní služby obyvatelům obcí Poruba, Vřesina, Svinov a Třebovice. Ze XVI. století pochází porubský zámek. Toto sídlo Markvartoviců bylo vystavěno… číst dále