© Milan Caha 04/2024
Rouchovany jsou poprvé uváděny roku 1243 jako ves Ruchowan, kdy patřily mezi zeměpanská sídla. Za vlády moravského markraběte Jana Jindřicha Lucemburského byla ves prodána. Karel IV. ji pomohl vrátit zpět Janu Jindřichovi. Po jeho smrti ji vlastnil nejmladší syn Prokop Lucemburský. Ten ji daroval Hynkovi z Kunštátu. Městečkem byly Rouchovany již od roku 1353. Najdeme v nich řadu památek. Obcí prochází silnice II/396 a cyklotrasa č. 401. V blízkém okolí se nachází přírodní park Rokytná, archeologická lokalita Mstěnice, hrady Rabštejn, Templštejn a Holoubek.
Torzo božích muk se nachází u domu č. p. 183.
Boží mukaKromě Čech, Moravy a Slezska je můžeme najít na Slovensku, v Rakousku, Bavorsku a některých dalších částech Německa, Polsku nebo Pobaltí. Jinde se tento typ památky buď nevyskytuje nebo je velmi vzácný. Ač se oblast od oblasti jejich podoba liší, většinou mají tři základní součásti - podstavec, dřík a kapličku, čili lucernu. Podle zpracování dříku se dělí na dva typy – sloupkové s dříkem s kruhovým půdorysem a na pilířové, či pilířkové s dříkem s půdorysem trojúhelníku, čtyřúhelníku nebo vzácněji i víceúhelníku. Zvláště na starších božích mukách bývaly znázorňovány předměty, související s Kristovým umučením – hřeby a kladivo, kopí s houbou namočenou do octa, důtky, kleště, kostky (se kterými římští vojáci hráli o jeho šat) apod. Ve 14.–17. století měla boží muka nejčastěji formu žulového, vápencového nebo pískovcového sloupu, zakončeného lucernou. Od období konce baroka až do současnosti vznikala u nás boží muka zděná – z lomového kamene či z cihel, s trojhranným nebo čtyřhranným půdorysem, vzácně i sloupková s kruhovým půdorysem. Existuje také řada přechodných typů, které přecházejí do podoby kříže nebo kapličky..
|
Přihlášení |
