nároží západního a severního křídla, obsahující zbytky středověkého sídla
© Jaroslav Špiroch 05/2022
Dvůr se skládá ze souboru hospodářských budov obestavěných kolem téměř čtvercového dvora. Pouze roubená stodola stojí samostatně. Hlavní vstup do dvora je od jihu z příjezdové cesty mezi dvěma pilíři završenými kapličkami s mělkými nikami. Zde bývala brána. Západní křídlo tvoří stáje se špýcharem v patře a část obytného stavení. Kolmo na obytné stavení navazuje severní křídlo stájí se sýpkovým patrem, dále chlévy a kolna. Hospodářské budovy z 19. a 20. století jsou na východě areálu. Na jihu bývaly stodoly, které jsou dnes zbourány a nahrazeny drátěným plotem. Nejhodnotnější částí dvora je západní křídlo - špýchar, ze 16. století, se zachovanými valenými klenbami s trojbokými lunetami a se zbytkem křížových kleneb sklenutých na střední pilíř. Stáje jsou zaklenuty plackovými klenbami. Velikou vzácností je dochovaná roubená stodola na nízké kamenné podezdívce s hambalkovým krovem a valbovou střechou s vysokým sklonem.… číst dále
Poprvé se v písemných pramenech mluví o tvrzi k roku 1410, kdy ji vlastní Dobeš Malovec z Libějovic. Roku 1560 se majitelem tvrze stává Mikuláš Kořenský z Terešova. Za něho došlo k renesanční přestavbě (charakter omítkových vrstev a obvodové konstrukce západního křídla a klenby ve východní části tohoto křídla - dnes tato místnost rekonstruována). Kořenští z Terešova (např. Komařice, Sedlo aj.) náleželi ve své době mezi nepočetné zámožné rytířské rodiny a tomu zřejmě odpovídala přestavba tvrze, která mohla být rodovým sídlem. V roce 1671 prodává vdova po Václavu Lukáši Kořenském z Terešova panství Radomilice Janu Adolfovi ze Schwarzenberka (první majitel z rodu Schwarzenbergů, který dostal český inkolát a zahájil tím rodovou linii v Čechách - 1660 Třeboň, 1661 Hluboká, postupně pak získávali další panství, i dědictvím po rodu Eggenbergů - např. Český Krumlov, v jižních a severních Čechách), čímž… číst dále
|
Přihlášení |
