nároží západního a severního křídla, obsahující zbytky středověkého sídla
© Jaroslav Špiroch 05/2022
Radomilice jsou malá vesnice, část obce Dříteň v okrese České Budějovice. Nachází se asi 6,5 km západně od sídla obce. První písemná zmínka o vesnici je z roku 1410, kdy se připomíná tvrz a její majitel Dobeš Malovec z Libějovic. Z pamětihodností kromě tvrze s hospodářským dvorem je zde selské stavení čp. 9 z roku 1853, boží muka na jihozápadě vsi a kříž na severozápadě.
Je zde naleziště vltavínů typu green apple (zelené jablko).
Dvůr se skládá ze souboru hospodářských budov obestavěných kolem téměř čtvercového dvora. Pouze roubená stodola stojí samostatně. ...Hlavní vstup do dvora je od jihu z příjezdové cesty mezi dvěma pilíři završenými kapličkami s mělkými nikami. Zde bývala brána. Západní křídlo tvoří stáje se špýcharem v patře a část obytného stavení. Kolmo na obytné stavení navazuje severní křídlo stájí se sýpkovým patrem, dále chlévy a kolna. Hospodářské budovy z 19. a 20. století jsou na východě areálu. Na jihu bývaly stodoly, které jsou dnes zbourány a nahrazeny drátěným plotem. Nejhodnotnější částí dvora je západní křídlo - špýchar, ze 16. století, se zachovanými valenými klenbami s trojbokými lunetami a se zbytkem křížových kleneb sklenutých na střední pilíř. Stáje jsou zaklenuty plackovými klenbami. Velikou vzácností je dochovaná roubená stodola na nízké kamenné podezdívce s hambalkovým krovem a valbovou střechou s vysokým sklonem. Stodola je přízemní objekt na obdélném půdorysu, na podélných stranách průjezdná se zdviženým vjezdem..
Poprvé se v písemných pramenech mluví o tvrzi k roku 1410, kdy ji vlastní Dobeš Malovec z Libějovic. Roku 1560 se majitelem tvrze stává Mikuláš Kořenský z Terešova. ...Za něho došlo k renesanční přestavbě (charakter omítkových vrstev a obvodové konstrukce západního křídla a klenby ve východní části tohoto křídla - dnes tato místnost rekonstruována). Kořenští z Terešova (např. Komařice, Sedlo aj.) náleželi ve své době mezi nepočetné zámožné rytířské rodiny a tomu zřejmě odpovídala přestavba tvrze, která mohla být rodovým sídlem. V roce 1671 prodává vdova po Václavu Lukáši Kořenském z Terešova panství Radomilice Janu Adolfovi ze Schwarzenberka (první majitel z rodu Schwarzenbergů, který dostal český inkolát a zahájil tím rodovou linii v Čechách - 1660 Třeboň, 1661 Hluboká, postupně pak získávali další panství, i dědictvím po rodu Eggenbergů - např. Český Krumlov, v jižních a severních Čechách), čímž končí rezidenční funkce tvrze a v areálu dvora dochází k raně barokní přestavbě na hospodářský dvůr (doloženi stavitelé Giacomo Antonio de Maggi a Stefan Perti). Dokladem přestavby je krov a střecha nad západním a částí severního křídla. V době barokní přestavby pokračuje rozšířením severního křídla. V závěru 19. či na počátku 20. století vznikly chlévy ve východním křídle. Roubená stodola před vstupem do dvora pochází patrně z 18. století, bezpečně zachycena na mapě stabilního katastru z roku 1831. Hospodářské funkci slouží dvůr dodnes..
|
Přihlášení |
