Karlův hrádek

Na severovýchodní straně, tedy při pomyslné základně trojúheníka, bývalo předhradí s hospodářským zázemím hradu. Hrad byl od předhradí oddělen hlubokým příkopem. Z předhradí vedl přes příkop padací most. Za mostem se vjíždělo průjezdem do nádvoří. Hrad pravděpodobně neměl vstupní bránu (vrátnici) a vchod byl vytvořen pouze průjezdem čelního křídla hradu. Za vstupem následuje nádovoří, obklopené původně ze všech tří stran následně za sebou navazujícími jednopatrovými stavbami. Na východním konci severního traktu, tedy směrem doleva při vstupu do hradu, je patrné torzo hradní kaple s polygonálním presbytářem. Kaple byla pravděpodobně zaklenuta křížovou klenbou a přiléhala k ní patrová budova se srubem v prvním patře, z níž se v obvodovém zdivu hradu dochovala dvě okna. Po pravé straně vstupu do hradu jsou podobná okna, je proto pravděpodobné, že zde na sebe navazovaly sály s komnatami a srubovými komorami, nazývané v 16. století "břevnové světnice". Hrad byl pravděpodobně bezvěžového typu..

V současné době se většina odborníků přiklání k názoru, že městečko leželo původně na místě dnešního Purkarce. Pro ztotožnění Purkarce s městečkem Karlshaus hovoří také umístění fary a kostela v Purkarci (kostel je z 50. let 14. století) i označení Purkarce jako města v poněkud mladších pramenech v 15. století. Nejstarší zmínka o hradu je z roku 1357. Karel IV. jej založil na počátku své vlády, jako správní centrum královského území, vklíněného mezi državy Rožmberků. Karlshaus však nikdy takového významu nedosáhl. Nabízí se ještě další teze, že byl objekt založen jako mýtný hrad, pro ochranu vltavské plavby a následné vybírání cla. Je známo, že Karel IV. podporoval voroplavbu a bděl nad splavností celého toku Vltavy. Z historie hradu je jediným známým purkrabím Petr z Nasavrk, zmiňovaný k 29. červnu 1364. Více se o osudech hradu z dostupných pramenů nedozvídáme. Poslední zmínka o něm je z roku 1370, v listě Albrechta Bavorského (tchána Václava IV). Dále se již hrad z dokumentů zcela vytrácí, nevíme nic ani o jeho zániku. K úpadku hradu i městečka došlo pravděpodobně již za vlády Václava IV., území zřejmě připadlo hlubockému panství. V urbáři z konce 15. století se již Karlův hrádek neobjevuje. Je možné, že ke konečné devastaci hradu došlo v průběhu husitských bouří..

Most je celý z dubového dřeva, konstrukce měří 11,5 m a její šířka činí 5,5 m. Lesy České republiky v Hluboké nad Vltavou, kterým hrádek patří, za něj zaplatily 175 tisíc korun, dalších 150 tisíc dodalo město Hluboká. Dalším krokem výše uvedeného majitele hrádku budou postupné rekonstrukce a zakonzervování stávajících zachovaných zdí..

Hrad Karlův hrádek dal vystavět král Karel IV. ve třetí čtvrtině 14. století a byl po něm nazván Karlshaus. Hrad se měl stát střediskem panství, které by vzniklo odloučením části příslušenství královského hradu Hluboké. K r. 1364 je znám jeho purkrabí Petr řečený Nasavrk. Nedaleko hradu vzniklo městečko Karlshaus, v němž byla zřízena fara. Po r. 1370 není již o Karlově hrádku zmínky. Král Václav IV. neměl zřejmě na něm zájem a hrad brzy zanikl a s ním i městečko v podhradí..

Opravdu, v zástěře nic jiného nebylo. Vztekle ji vysypala, ale doma našla jeden zlatý dukát zapadlý za pentli... Jindy zase malý chlapec přinesl zpod zříceniny hradu čtyři žlutá kolečka, a když je ukázal doma, byly to dukáty... Nepříjemná věc se stala čeledínovi, který na tom místě večer prozpěvoval – neviditelná ruka mu dala pořádnou facku a tak tak utekl psovi s planoucíma očima....