Švamberk

Patrová obdélná budova, stojící uprostřed západního křídla, je pozůstatkem původní švamberské rezidence z let 1613-1615. Svědčí o tom mimo jiné části sgrafitového kvádrování, viditelné pod mladší omítkou na vstupním průčelí objektu. Ve staré navážce u Švamberka bylo nalezeno větší množství zlomků náročně zdobených renesančních kachlů, datovatelných do 16.- 17. století (Erik Hieke). Také tyto nálezy vypovídají o vysokém standardu obytných prostor dvora. Hospodářský dvůr s pokoji upravenými pro příležitostné návštěvy vrchnosti patřil k méně častým typům panských sídel, podobně jako například lázeňské nebo lovecké zámky..

1613 a k úplnému dokončení došlo během r. 1615. Stavbu provedl italský stavitel Hans Giler (Gillart) a tesař Michal Pryl z Třeboně. Podle zachované smlouvy tvořil dvůr čtverec o stranách přibližně 76 m. Vstupní západní křídlo tvořila patrová budova s průjezdem, nad nímž byl v průčelí pozlacený štít se švamberským znakem. V patře se nacházelo několik malovaných pokojů a komor, jež měly sloužit příležitostným pobytům vrchnosti. Výmalba byla svěřena třeboňskému malíři Tomášovi, který měl mimo jiné zobrazit v pokojích prvního patra erby Jana Jiřího a jeho manželky, na průčelí pak sluneční hodiny a na věžičku hodinový ciferník. Hodiny byly opatřeny cimbálem, který odlil budějovický zvonař Valentin Arnold. Zakladatelské dílo Jana Jiřího vzalo velmi brzy za své, neboť na počátku třicetileté války byl dvůr vypálen. Nejpozději r. 1658 byl opět obýván a v r. 1689 za Jana Adolfa ze Schwarzenbergu přestavěn. Úloha dvora zůstala pouze hospodářská. Následovaly pak další úpravy. Za první pozemkové reformy byl dvůr Schwarzenbergům zabaven a v r. 1924 jej získal Dr. Karel Holý. Podle kroniky obce Ševětín byl v r. 1937 majitelem již jeho zeť Hugo Frank. Po r. 1948 byl dvůr znárodněn. R. 1993 se vrátil do rukou potomků Dr. Holého (Franků), kteří zahájili jeho rekonstrukci. Majitelé zde obnovili zahradnickou a pěstitelskou činnost. V bývalém ovčíně se usídlila jezdecká škola. Z původních stájí přímo v budově byla zřízena restaurace. V přilehlých budovách byla zřízena prodejna a v domcích bydleli zaměstnanci. Za hlavní budovou byly zřízeny skleníky a na přilehlých pozemcích byla vybudována školka na okrasné dřeviny a zahradnictví. Veškerá činnost byla cca po pěti letech ukončena a pozemky prodány. Poté byly v majetku firmy Carridi s.r.o. a postupně nadále mění majitele. Nyní je v majetku nepřehledné společnosti, název ani neuvádím, protože na její adrese jí nikdo nezná, telefon nefunguje atd. Přestože nikdo nic neví (starostka Ševětína pouze to, že je vydán demoliční výměr a má zde vyrůst průmyslová zóna), je jasné, že osud panského dvora Švamberk je zpečetěn a čeká ho likvidace - ps.červenec 2018). Štěstí, že naši předci už toto dílo zkázy neuvidí.