Švamberk

pohled od západu na hlavní obytnou budovu, pozůstatek původní patrové švamberské rezidence z let 1613-15, dnes bohužel nejvíce postiženou

© Jaroslav Špiroch, 07/2018

Přízemní a patrové objekty, obklopující obdélné nádvoří, jsou výsledkem postupného stavebního vývoje probíhajícího od 17. do 20. století. Patrová obdélná budova, stojící uprostřed západního křídla, je pozůstatkem původní švamberské rezidence z let 1613-1615. Svědčí o tom mimo jiné části sgrafitového kvádrování, viditelné pod mladší omítkou na vstupním průčelí objektu. Ve staré navážce u Švamberka bylo nalezeno větší množství zlomků náročně zdobených renesančních kachlů, datovatelných do 16.- 17. století (Erik Hieke). Také tyto nálezy vypovídají o vysokém standardu obytných prostor dvora. Hospodářský dvůr s pokoji upravenými pro příležitostné návštěvy vrchnosti patřil k méně častým typům panských sídel, podobně jako například lázeňské nebo lovecké zámky.

Ve středověku zde stávala menší vesnice Stoječín, která zanikla za poděbradských válek. Pozemky pusté osady náležely k třeboňskému panství. Jan Jiří ze Švamberka zde založil „nový dvůr v Stoječíně“, který se od počátku nazýval Švamberkem. Práce započaly počátkem r. 1613 a k úplnému dokončení došlo během r. 1615. Stavbu provedl italský stavitel Hans Giler (Gillart) a tesař Michal Pryl z Třeboně. Podle zachované smlouvy tvořil dvůr čtverec o stranách přibližně 76 m. Vstupní západní křídlo tvořila patrová budova s průjezdem, nad nímž byl v průčelí pozlacený štít se švamberským znakem. V patře se nacházelo několik malovaných pokojů a komor, jež měly sloužit příležitostným pobytům vrchnosti. Výmalba byla svěřena třeboňskému malíři Tomášovi, který měl mimo jiné zobrazit v pokojích prvního patra erby Jana Jiřího a jeho manželky, na průčelí pak sluneční hodiny a na věžičku hodinový ciferník. Hodiny byly opatřeny cimbálem, který…  číst dále

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

72 Českobudějovicko

Cykloturistické mapy, Kartografie

40 Českobudějovicko, Hluboká nad Vltavou

41 Třeboňsko, horní Lužnice

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

147 Českobudějovicko. Českokrumlovsko

148 Třeboňsko. střední Lužnice