Pohled na tvrziště od ssv.
© Jan P. Štěpánek 04/2006
V nádherné krajině pomalu se zvedajících Oderských vrchů, asi 4,5 km zsz od města Klimkovic, rozprostírá se na táhlém hřebeni mezi hlubokými údolími říček Polančice a Seziny obec Zbyslavice. Obec nikterak nevyčnívá z průměru okolních obcí, má však jedno velmi zajímavé místo, o kterém však ani mnoho místních obyvatel netuší – výrazné terénní pozůstatky zbyslavické tvrze. Tvrz si zde vystavěli v polovině 14. století držitelé zdejšího alodního statku. Ve dvacátých letech 20. století zde provedl ing. Gustav Stumpf zjišťovací archeologický průzkum, při kterém byla nalezena řada železných předmětů a úlomků středověké keramiky datované do období 14. - 16. století. Vladykové, kteří zde sídlili, se také podle vsi a tvrze psali.
Celkově je lokalita zbyslavické tvrze, nacházející se na mírném spočinku nad údolím říčky Seziny, pouhých 300m jižně od centra obce, velmi zajímavá, avšak návštěvu a fotografování osobně doporučuji pouze v časném předjaří, nebo až na podzim po opadu lisí. Celé tvrziště je neprostupně porostlé hustými keři trnek a šípků, což může způsobit i nepříjemné zranění. Přes říčku Sezinu, na druhé straně údolí, je možno dohlédnout na vesnici Bítov, ve které se nachází podobně zajímavé tvrziště. Mezi oběma tvrzemi je přímá viditelnost. Obě tvrze, které podrobně popsal a zpopularizoval regionální badatel p. Jiří Tichánek, zařadil do své práce i Dr. Miroslav Plaček, nejuznávanější odborník na hrady na Moravě a ve Slezsku.
Historie tvrzeRoku 1377, při dělení Opavska, připadly Zbyslavice k dílu knížat Václava a Přemka. V této době je zde uváděn Ješek z Klimkovic, který držel i část Olbramic. Roku 1407 zde sedí Bedřich ze Zbyslavic. Po Bedřichovi je zde v letech 1413 - 1414 nějaký Myslibor ze Zbyslavic. Od roku 1429 do roku 1452 je tu uváděn Jan Tlačisvět ze Zbyslavic. Někdy mezi léty 1455 - 1484 je držitelem tvrze Jiří z Rýzmburka a ze Zbyslavic, s určitostí je zde však v letech 1466 - 1471. Jiřího manželkou byla Zuzana Zbyslavská. Ta pak po manželově smrti bere na spolek své příbuzné Jana Falkla z Czochendorfu, Hynka Kepinu ze Zvole a Jindřicha z Děhylova. Zuzana si však vymínila držení Zbyslavic až do své smrti. Vladykové ze Zbyslavic drží svou rodovou tvrz až do roku 1466. Roku 1513 prodali všichni tři spoludědicové - Jindřich z Děhylova, Jan Čambor z Jiskřičína a Kateřina ze Zvole a Bludovic, vše Václavovi z Bítova a Vladěnína. Václav Bítovský však již po šesti létech celý majetek intabuluje Hynkovi Bruntálskému z Vrbna a na Klimkovicích. Roku 1553 je majitelem Hynkův synovec Bartoloměj z Vrbna a po něm jeho bratranec Štěpán Bruntálský z Vrbna. Štěpánovi synové prodali panství Klimkovice se Zbyslavice svým bratrancům Bernardovi a Hynkovi, kteří byli vnuky Hynkova bratra Bernarda. Roku 1590 je majitelem již pouze Hynek II., který prodává Zbyslavice a Olbramice roku 1573 Janovi staršímu Bravantskému z Chobřan. Zřejmě brzy po připojení Zbyslavic k bravantickému zboží ztrácí zdejší tvrz na významu a zaniká. Sídlem vrchnosti se stává v následujících letech statek vedle bývalého panského dvora..
Popis tvrzeObloukem mohutného příkopu byl zbytek prostoru vydělen od stoupajícího terénu k obci. Materiál získaný vyhloubením příkopu byl navršen do tehdy již chráněné zadní části spočinku, čímž vzniklo návrší ( 4 – 6 m) pravidelného čtvercového tvaru o hraně horní plošiny cca 20 na 20m. Právě tento pahorek posloužil jako staveniště pro zdejší tvrz. V současnosti se na místě tvrziště nenacházejí žádné viditelné pozůstatky zdiva či jiných konstrukcí. Samotné jádro je poměrně velmi členité. Ve středu severní části je patrná prohlubeň, patrně pozůstatek po někdejší bráně. Západní polovina jádra je plochá, ohraničená nízkým zemním valem, pod kterým se může nacházet obvodové zdivo. Jihovýchodní čtvrtina jádra je oproti zbytku velmi snížená a členitá. Právě v těchto místech je očekávána jakási hlavní palácová podsklepená budova, po jejímž suterénu či sklepu tento prostor zůstal. Na tuto stavbu v severovýchodní části mohla navazovat věžovitá stavba, snad lehčí konstrukce. Celkově byla konstrukce tvrze snad smíšená, čili na zděných základech dřevěné patra. Potvrdit by to však mohl pouze důkladný archeologický průzkum. O možnosti zděných základů svědčí množství kamenné sutě, odhalující se ve svazích pahorku a pak nízký val na západě jádra, který může být právě pod nánosem hlíny ukrytou zdí. Samotná tvrz byla od stoupajícího terénu na sever chráněna mohutným obloukem širokého příkopu, který tvrziště chránil od západu, severu a částečně i východu. Přes tento příkop vedl do brány tvrze dlouhý dřevěný most. Z tohoto mohutného příkopu se dodnes mnoho nezachovalo. Povětšinou byl setřen intenzivní zemědělskou činností, protože terén kolem tvrze byl a je využíván jako pole. Při pokosené trávě je možno rozeznat část hrany příkopu pouze v severní části. Jistou formou opevnění byla chráněna i zbylá strana, k údolí. To naznačuje malá, ale výrazná teráska na jihovýchodě lokality. Snad se jedná o pozůstatek drobného valu a příkopu..
|
Přihlášení |
