pěchotní srub MO-S-11 U posedu

Historie pěchotního srubu

Tento srub byl vybetonován ve dnech 5.–10. 8. 1936 jako desátý na celé pevnostní linii. Jeho hlavní úlohou bylo působit svými kulomety do palebné přehrady okolních objektů a minometem vykrývat hluché prostory ve směru na Bohumín.

Konkurz na výstavbu vyhrála firma Ing. Josef Filip, Praha XIX, která se zavázala vybudovat podúsek Ludgeřovice, jehož součástí bunkr je, za 200 dní bez víceprací.

Stavitel měl již od počátku s výstavbou problémy, o čem svědčí i nízká pevnost betonu budovaných objektů. Firma nedokázala zajistit správný tvar zkušebních kostek, který byl podle zkušebního ústavu jednou z příčin nedostatečných výsledků zkoušek.

Firma byla nucena zřídit úzkorozchodnou železnici o rozchodu 760 mm a délce 9,5 km. Trať spojovala objekt s petřkovickou silnicí. Provoz zajišťovala parní lokomotiva.

Osádku tvořilo 34 mužů 3. roty I. praporu Hraničářského pluku 4. Objekt byl vyzbrojen čtyřmi těžkými kulomety vz. 37 a měl mít osazen 9 cm kasematový minomet vz. 38. Osádka se v době míru dělila na dva sledy. Jeden 14 dní cvičil na objektu a druhý byl ubytovaný v Koblovských kasárnách, postavených speciálně pro vojáky sloužící v opevnění. Velitelem objektu byl v září 1938 četař délesloužící Jaroslav Kokšál. V té době byl srub vyzbrojen a vystrojen. Vojáci stihli postupně odvést veškeré vybavení srubu a nacistickému agresorovi předali jen betonovou skořápku. Na jaře 1939 okupanti vytrhli oba pancéřové zvony, z nichž pravý osadili na objektu OP – S 28 (později byl Svazarmovci umístěn na objektu OP – S 10). O šest let později znovu nastoupili dělníci, kteří pod dozorem důstojníků Wehrmachtu kopali v okolí zákopy a připravovali sruby k obraně. V době Ostravské operace, kdy se mohutná uskupení sovětských vojsk valila na ocelové srdce republiky, zde vládl relativní klid. Po proražení linie u Darkovic a Štítiny se zbytky německé armády z Černého lesa stáhly.

V padesátých letech vybudovala Československá lidová armáda v objektech muniční sklady. Po roce 1968 provedla sovětská okupační vojska důkladný průzkum opevnění. Po sovětských okupantech zůstaly v objektu stopy na zdech a na okolních stromech nápisy vyryté azbukou. O tři roky později – 21. 10. 1971 došlo z nařízení vojenské správy k zazdění objektu.

V součastné době probíhá na objektu rekonstrukce