úřednický dům od severozápadu
© Lucie Augustinková, 07/2008
Dům byl postaven jako šířkově rozvinutý čtyřtrakt s obvyklou jižní, respektive jihozápadní orientací průčelí. Budova vznikla včetně dnes již zbořeného hospodářského zázemí, jaké přiléhalo ke dnešnímu muzeu na severní a východní straně. Kromě přímého přístupu se do hospodářského traktu chodilo přes spíž. Budova byla postavena přibližně tak, jak se novostavby úřednických domů v 18. i počátkem 19. století obvykle projektovaly. Dům stojí na volném prostranství, skutečně tedy lehce padne do očí. Jeho okolí je volné, aby nic nebránilo osvětlení. V přízemí se nacházela na jedné straně obytná místnost, na opačné straně předsíně čeledník, v 19. století rozdělený na dvě místnosti. Za předsíní byla klenutá kuchyň a komora. Přízemí je proti úrovni terénu o jeden a půl stopy vyvýšené, aby nevlhlo. V patře se pak nacházely úřadovny, kancelář písaře a vrchního úředníka, přitom kancelář písaře mohla být i jeho bytem. Horní kuchyně se… číst dále
Bílovecká vrchnost, v 18. století Sedlničtí z Choltic, využívala místní zámek jako rezidenční objekt a pro úředníky správy (např. purkrabího a důchodního písaře), kteří dosud bydleli a působili na zámku, nechala v letech 1767 – 69 postavit samostatný úřednický dům. V pramenech se objevuje pojmenování Oberbeamtens Quartier (1767) a Officier Wohnung (1769). Veduta Bílovce od Jana Strassera z roku 1788 zachycuje dům v jeho starší podobě se zaobleným štítem, dvojicí komínů a mansardovou střechou. Z doby výstavby domu se s jistými úpravami dochoval, jak bylo potvrzeno dendrochronologickým datováním, právě krov konstruovaný jako tzv. pravá mansarda a trámový strop ve dnešní kanceláři (východně vedle vstupní haly). Strop nad protější výstavní místností byl dendrochronologicky datován do let 1813 – 1814. Po roce 1848, kdy byla zrušena patrimoniální správa, ztratil dům svou původní funkci. V polovině 20. let 20. století… číst dále
|
Přihlášení |
