Terénní pozůstatky zaniklé tvrze rodu Bítovských na výběžku severovýchodně od obce. Archeologický výzkum datoval existenci tvrze od 14. do konce 15. století.
Ves Bítov leží asi 6 km ssv od města Bílovce, při cestě z Bílovce do Kyjovic. Po Bítově se psával významný šlechtický rod Bítovských z Bítova. Po dlouhou dobu zůstávala bítovská tvrz jen pojmem, bez místa určení, bez popisu. O její existenci se vědělo, avšak o její lokalizaci se vedly jen dohady. První pokus o lokalizaci se soustředil na lokalitu s pomístním názvem Hradísek (též Radísek). Lokalita je sice strategicky poměrně dobře položená, ale nebylo zde nalezeno nic, co by mohlo s tvrzí souviset. Dalším pokusem byla snaha dr. Plačka umístit tvrz na tzv. Kanclířův kopec. Dodnes se na vrcholu tohoto plochého, ale výrazného kopce východně nad obcí, zachovala stromky a keři zarostlá plocha, vykazující výrazné terénní anomálie. Jak se však ukázalo dle starých vojenských map i vyprávění rodáků, na Kancléřském kopci stával pouze větrný mlýn holandského typu. Kruhový půdorys centrální stavby je vyznačen i na plánku publikovaném dr. M. Plačkem. Je to jen potvrzení skutečnosti, že zde zděný větrný mlýn stával. Skutečné místo bítovské tvrze se podařilo lokovat až regionálnímu badateli J. Tichánkovi. Tuto tvrz nalezl v místě jemuž se dodnes mezi staršími rodáky říká „Na hrádku“ či „Hradisko“. Nachází se asi 700m ssv. od centra Bítova, na okraji rozsáhlých polí a lesů, které se táhnou až k říčce Sezině. Z tvrze samotné se do současnosti mnoho nedochovalo (viz. popis). Kromě terénních náznaků části bývalého centrálního plata, které bylo takřka z poloviny poškozeno intenzivní zemědělskou činností, je možné na tvrzišti nalézt několik málo náznaků destruovaného zdiva. Co však existenci tvrze potvrdí i „nevěřícím Tomášům“, je poměrně velké množství střípků středověké keramiky, kterou můžeme nalézt nejenom na samotném jádře tvrze, ale i na blízkém poli. Návštěvu místa doporučuji především v nedeštivém období, protože cesta k lokalitě vede nejkratší cestou 600 m přes pole…
číst dáleJan P. Štěpánek, 24.7. 2006
Nejstarší písemná zpráva o Bítově pochází z roku 1377, kdy se uvádí Ješek z Bítova. K roku 1413 se tu píše Ješek z Bítova, snad se jedná o syna předešlého. V létech 1415 - 1416 se prameny zmiňují o jeho synovi Bohušovi z Bětova. Roku 1431 se připomíná Tas z Bítova, který roku 1446 koupil Štítinu, Mokrolazce a Novosedlici. V létech 1432 - 1439 je tu Jindřich z Bítova a na Kylešovicích. Jeho syn Hanuš z Bítova (Hanuš Bietovský) je zde k roku 1498. Později je tu Hanušův bratr Václav spolu se svým příbuzným Alešem z Bítova. Roku 1467 se bratři Hanuš a Václav o majetek rozdělili tak, že Hanuš si podržel tvrz Bítov a ves Lhotku, Václav vsi Bítov a Tísek. Ale již za tři roky celý majetek opět spojili. Hanuš zemřel někdy brzy po roce 1479. Z písemných pramenů známe i Helenu z Bítova - Václavovu sestru, která je uváděna při majetku vsi Tvardavy. Roku 1519 prodává Hanušův syn…
číst dále
Šlechtická sídla na Novojičínsku (J. Tichánek, 2003), Jan P. Štěpánek, 24.7. 2006
Půdorys bítovské tvrze dle J. P. Štěpánka
© Šlechtická sídla na Novojičínsku (J. TIchánek, 2003)