Pohled na bítovskou tvrz od jihozápadu - od Bítova
z tohoto směru je tvrz nejméně znatelná. Jihozápadní stranu tvrziště poškodila intenzivní zemědělská činnost
© Jan P. Štěpánek 06/2006
Ves Bítov leží asi 6 km ssv od města Bílovce, při cestě z Bílovce do Kyjovic. Po Bítově se psával významný šlechtický rod Bítovských z Bítova.
Po dlouhou dobu zůstávala bítovská tvrz jen pojmem, bez místa určení, bez popisu. O její existenci se vědělo, avšak o její lokalizaci se vedly jen dohady. První pokus o lokalizaci se soustředil na lokalitu s pomístním názvem Hradísek (též Radísek). Lokalita je sice strategicky poměrně dobře položená, ale nebylo zde nalezeno nic, co by mohlo s tvrzí souviset. Dalším pokusem byla snaha dr. Plačka umístit tvrz na tzv. Kanclířův kopec. Dodnes se na vrcholu tohoto plochého, ale výrazného kopce východně nad obcí, zachovala stromky a keři zarostlá plocha, vykazující výrazné terénní anomálie. Jak se však ukázalo dle starých vojenských map i vyprávění rodáků, na Kancléřském kopci stával pouze větrný mlýn holandského typu. Kruhový půdorys centrální stavby je vyznačen i na plánku publikovaném dr. M. Plačkem. Je to jen potvrzení skutečnosti, že zde zděný větrný mlýn stával.
Skutečné místo bítovské tvrze se podařilo lokovat až regionálnímu badateli J. Tichánkovi. Tuto tvrz nalezl v místě jemuž se dodnes mezi staršími rodáky říká „Na hrádku“ či „Hradisko“. Nachází se asi 700m ssv. od centra Bítova, na okraji rozsáhlých polí a lesů, které se táhnou až k říčce Sezině. Z tvrze samotné se do současnosti mnoho nedochovalo (viz. popis). Kromě terénních náznaků části bývalého centrálního plata, které bylo takřka z poloviny poškozeno intenzivní zemědělskou činností, je možné na tvrzišti nalézt několik málo náznaků destruovaného zdiva. Co však existenci tvrze potvrdí i „nevěřícím Tomášům“, je poměrně velké množství střípků středověké keramiky, kterou můžeme nalézt nejenom na samotném jádře tvrze, ale i na blízkém poli.
Návštěvu místa doporučuji především v nedeštivém období, protože cesta k lokalitě vede nejkratší cestou 600 m přes pole a narazíte-li na něj, když je rozmočené, může to být pěkný adrenalinový zážitek.
Historie Bítovské tvrze, Bítova a rodu Bítovských z BítovaV létech 1415 - 1416 se prameny zmiňují o jeho synovi Bohušovi z Bětova. Roku 1431 se připomíná Tas z Bítova, který roku 1446 koupil Štítinu, Mokrolazce a Novosedlici. V létech 1432 - 1439 je tu Jindřich z Bítova a na Kylešovicích. Jeho syn Hanuš z Bítova (Hanuš Bietovský) je zde k roku 1498. Později je tu Hanušův bratr Václav spolu se svým příbuzným Alešem z Bítova. Roku 1467 se bratři Hanuš a Václav o majetek rozdělili tak, že Hanuš si podržel tvrz Bítov a ves Lhotku, Václav vsi Bítov a Tísek. Ale již za tři roky celý majetek opět spojili. Hanuš zemřel někdy brzy po roce 1479. Z písemných pramenů známe i Helenu z Bítova - Václavovu sestru, která je uváděna při majetku vsi Tvardavy. Roku 1519 prodává Hanušův syn Václav z Bítova vsi Bítov, Tísek, Lhotku s tvrzí a dvory s příslušenstvím bíloveckému pánu Václavovi z Fulštejna. Zápis v opavských zemských deskách se zmiňuje také o prodeji dvora a tvrze Bítovských. Noví majitelé sídlili na bíloveckém zámku, čímž tvrz v Bítově ztratila svůj původní význam i účel, postupně chátrala, až nakonec úplně zanikla. Nezanikl však rod starých vladyk Bítovských z Bítova, který odtud pocházel a dle zdejší tvrze se i psal. Jejich rodovým znakem bylo na stříbrném štítě červené srdce plápolající červenými plameny. Nad helmou byla věž prostřelená střelou, která měla hrot červený, opeření pak bílo-zlato-bílé. Bítovští pocházeli zřejmě z rodu Ronovců, stejně tak jako páni z Lipé, z Lichtenburka, z Pirkenštejna, z Ronova či Přibyslavi. Jednotlivé větve tohoto rodu měly své statky v několika dalších místech v opavském Slezsku a na Moravě, podle kterých se psali, např. z Hrabyně, Liptyně, Sokolnic, Deštné, Vladenína a pod. Pro jejich početnost není zatím jejich vzájemná spojitost dostatečně jasná. Rod Bítovských počátkem 17. století patrně v důsledku událostí třicetileté války a celkového úpadku drobné šlechty zanikl..
Popis lokality zaniklé bítovské tvrzeZ jz. a jv. strany obklopuje místo tvrze pole. Ze zbylých stran louka a mladý lesík, která přechází k severu v klasický les. Po tvrzi zůstal dodnes jen poničený pahorek jádra oválného tvaru o rozměrech 3 050 x 2 400 cm. Na severní, severovýchodní a částečně jihovýchodní straně odděluje tumulus od okolního terénu výrazná až 120 cm vysoká terasa. Na jihozápadní a částečně jihovýchodní a severozápadní straně terasa chybí a násep přechází v obdělávanou plochu plynule. Ve středu severozápadní strany je patrná prohlubeň – snad bývalý vstup do tvrze. Na jihovýchodním okraji lokality je patrný výrazný terénní relikt, na němž je po odkrytí zeminy očekáván kus obvodového zdiva palácové stavby, která je v této zadní části tvrze očekávána. Zajímavým úsekem je i východní nároží jádra, kde z terénní hrany zřetelně vystupuje několik shluků zdiva, snad destruovaných základů někdejší stavby či obvodové zdi. Povrchovým ohledáním lokality v roce 1992 byly nalezeny kousky keramických zlomků datovatelných do druhé poloviny 14. století, resp. do první poloviny 15. století. Detekce terénu prokázala přítomnost několika kovaných hřebů a zbytků stavebního kování. V přilehlé ornici i na terase se jeví obzvláště bohatě přítomnost propálení půdy a zuhelnatělých zbytků dřeva s popelem, což ukazuje snad na částečně dřevěný charakter původní stavby. Pro bližší poznání situace této drobné fortifikace, totiž prokázat velikost bývalé tvrze, by napomohl alespoň částečný archeologický průzkum..
|
Přihlášení |
