Platan javorolistý (španělský) nechal v bartošovickém zámeckém parku vysadit dle pověsti v r.1833 Josef Meinert na paměť jeho milované partnerky, hraběnky Josefíny z Canalu. Strom se řadí mezi nejmohutnější a nejstarší platany v ČR.
Hlavní obrázek místa
celkový pohled na Josefínin platan
© Jan P. Štěpánek 02/2008
Zajímavostí bartošovického zámeckého parku je jistě vzrostlý platan javorolistý (španělský) v severním sousedství budovy zámku. Tento až do první pol. 19. století pro naše země netypický strom byl dle pověsti v Bartošovicích zasazen v roce 1833 a pojmenován po hraběnce Josefíně z Canalu. Má obvod kmene 780 cm a výšku 36 m a řadí se mezi nejmohutnější a nejstarší evidovaný platan v České republice.
Jan P. Štěpánek, 25.2. 2008
popis

Platan javorolistý (španělský) – Platanu x acerifolia – je mohutný strom s široce rozloženou korunou, který dorůstá výšky až 40 metrů. Typickým znakem platanů je hladká kůra, která se loupe ve velkých plátech. To dává kmenům typickou skvrnitost. Platany se v našich zemích začaly pěstovat kolem roku 1835.

Jan P. Štěpánek podle infotabule na místě, 25.2. 2008

pověsti

Láska hraběnky Josefíny z Canalu a Josefa Meinerta – Josefínin platan

Pověst o vysazení platanu se váže k osobě hraběnky Josefíny z Canalu, která panství Bartošovice zdědila po svém otci Josefu Emanuelu Canalu de Malabail v roce 1786. Po krátkém manželství s hrabětem Pachtou z Rájova a narození syna Karla se hraběnka vrhla do společenského života. Pobývala především v Praze. Roku 1797 se stal vychovatelem hraběnčina syna Jiří Meinert. Ten brzo podlehl hraběnčinu kouzlu a půvabu. Také hraběnce nebyl Meinert lhostejný. Časem se Josef Meinert vypracoval na uznávaného profesora etiky, estetiky, dějin umění a filosofie. V roce 1813 se oba přestěhovali na zámek v Bartošovicích, kde spolu trávili všechen čas. Když roku 1833 Josefína zemřela, Josefa Meinerta tato rána osudu velmi vzala. Na paměť své milované ženy nechal pod svými zámeckými okny vysadit stromek až z daleké Anglie, který byl tak zvláštní, vzácný a nevšední, jako sama hraběnka. Josefína i Josef jsou pochováni…  číst dále

Jan P. ŠTěpánek dle infotabule před stromem, 25.2. 2008

Moravskoslezský kraj,  Nový Jičín  (NJ),

Místa v okolí

 Bartošovice
 fara
 Bartošovický mlýn
 Nová Horka
 fara
 Sedlnické sněženky
 Hukovice
 Sedlnice
 Bartošovice
 větrný mlýn
 Pustějov
 kaplička
 kostel sv. Jakuba
 fojtství
 Kunín
 Studénka
 Studénka
 Studénka
 Studénka
 Petrovice
 kostel sv. Martina
 Kanihůra
 radnice
 sousoší Panny Marie
 kostel sv. Kříže
 Kujavy
 Příbor
 městské hradby
 Závišice
 Rybí
 Bannerova studánka
 Petřvald
 Pohořílky
 Velké Albrechtice
 Stará pošta
 městské hradby
 radnice
 Zemanova kaple
 Laudonův dům
 Nový Jičín
 kostel sv. Kateřiny
 Czeicznerova vila
 Bílovec
 žilinský vodní jez
 úřednický dům
 radnice
 kaple sv. Barbory
 Bravantice
 Trnávka
 kostel sv. Valentina
 kostel sv. Mikuláše
 Kateřinice
 Štramberk
 městské opevnění
 Štramberk – MPZ
 Muzeum Zdeňka Buriana
 Expozice figurín
 kašna
 rozhledna Bílá hora
 Muzeum Šipka
 Maxmiliánův dvůr
 svobodný dvůr
 vila Machů
 Kamenárka
 Šipka
 Hájovský dvůr
 Národní sad
 Váňův kámen
 Jurův kámen
 Panská vyhlídka
 Ringhofferova vila
 Zemanství
 Katolický dům
 Skácelův kříž
 Lašské muzeum
 socha T.G.Masaryka
 hrobka rodu Šustalů
 muzeum Fojtství
 hrobka rodu Rašků
 Fulnek
 zvonice
 Bratrský sbor
 Knurrův dům
 radnice
 Děrné
 Jeseník nad Odrou
 Starý Jičín
 kaple sv. Anny
 loretánská kaple
 Husova lípa
 Bezručova vyhlídka
 Čertův mlýn
 Rychaltice
 Arenda
 Starý Jičín
 Šostýn
 kamenný pranýř
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Jakuba
 Raškův kámen
 větrný mlýn
 Olšová
 kostel sv. Mikuláše
 Hradní vrch
 socha Boha Otce
 Lukavec
 kostel sv. Jiří
 Bravinné
 Dorňákův kopec
 dvůr Antonínov
 Brušperk
 kostel Všech svatých
 kostel sv. Maxmiliána
 Hukvaldy
 Polanská niva
 Požaha
 Hodslavice
 kostel sv. Kateřiny
 Klimkovice
 Zbyslavice
 Hukvaldská obora
 Slatina
 Hukvaldy
 Polouvsí
 Zbyslavice
 Kubartova kaple
 kostel sv. Ondřeje
 Bítov
 Travertinová kaskáda
 staré fojtství
 zvonička Měrkovice
 Slatina
 kostel sv. Anny
 Polanka nad Odrou
 Stará Bělá
 kostel sv. Jiří
 Vrchy
 kaple sv. Jiří
 mlýn Strážka
 Myslík
 kostel sv. Mikuláše
 Kozlovice
 Šmiřákův mlýn
 Stará Bělá
 zvonice
 švédská mohyla
 fojtství
 kostel sv. Martina
 Neptunova kašna
 mariánský sloup
 radnice
 kostel sv. Ducha
 kostel sv. Mikuláše
 Zábřeh
 Husův sbor
Základní informace místa
ID místa: 6048
Typ místa: příroda
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 25.2.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama