
Bývalý mlýn nad soutokem řeky Odry a Bartošovického potoka na severním okraji obce Bartošovice na Novojičínsku. Komplex mlýna a náhonu se nachází mezi řekou Odrou a Dolním bartošovickým rybníkem. Mlýn byl poháněn doposud existujícím a fungujícím náhonem, který začínal stavidly na Odře a ústil do potoka pod mlýnem.
Areál bývalého vodního mlýna v Bartošovicích spolu se souborem drobných vodohospodářských staveb byl vyhlášen nemovitou kulturní památkou.
Mlýn je v soukromém vlastnictví.
V roce 1828 přešel areál mlýna z rukou majitelů panství Meinertů do vlastnictví mlynáře Ignáce Bönische. V letech 1884 – 89 byl mlýn výrazně přestavěn do podoby patrové mohutné budovy se sedlovou střechou, s nárožími zdobenými bosáží a okrasnými špaletami oken. K mlýnu v pravém úhlu přiléhala patrová obytná budova členěná v patře pilastry a bosáží. Mlýn byl poháněn velkým dřevěným mlýnským kolem, na který byla hnána voda náhonem z řeky Odry. Za tímto účelem byl nad mlýnem vystavěn střechovitý dřevěný jez. V zimě roku 1928 – 29 mlýn vyhořel. Ihned se započalo s opravami. Levá polovina mlýna byla nadstavěna o další polopatro a staré dřevěné kolo bylo nahrazeno v roce 1933 Francisovou turbínou. Mlýnice včetně přilehlé místnosti pro turbíny a agregát se zachovala dodnes. V roce 1990 byla mlýnice s turbínou upravena na malou vodní elektrárnu s generátorem o výkonu 28 kW. V dnešní době turbína nejede na plný výkon. Čelní fasáda mlýna byla nově opravena a dostala příjemnou oranžovo bílou fasádu. Přilehlá budova zanikla někdy ve 2. polovině 20. století.