Původní gotická tvrz snad z roku 1447 byla v letech 1697-1704 přestavěna na barokní zámek. Za Czeiků je po polovině 19. stol. přestavěn do současných rozměrů. Po 2. světové válce velmi necitlivě modernizován.
Hlavní obrázek místa
Hlavní vstupní průčelí bývalého zámku
Na snímku dole hovoří J. Tichánek se současným majitelem zámku p. Hodurou
© Jan P. Štěpánek 05/2006
Obec Hukovice se nachází asi 7 km ssv. od okresního města Nový Jičín. Právě ve středu této obce, naproti kostelu přes hlavní cestu, se nachází budova bývalého hukovického zámku. Z původní gotické tvrze Reisenburgů, postavené někdy kolem roku 1447, přestavěné v letech 1697 – 1704 Janem Arnoštem Tetzlem na pohodlný barokní zámek a za Czeiků klasicistně upraveném v polovině 19. století, se dochovala vlastní hmota zámku, avšak ve velmi přestavěné a modernizované podobě. I když původní zámek nevynikal kdovíjakou architektonickou hodnotou, měl charakter středně velkého venkovského sídla nižší šlechty. Budova zámku tvoří jižní frontu hukovického dvora. Jeho jednopatrová obdélná budova je kryta nízkou valbovou střechou. Osu zámku tvořil průjezd završený půlobloukem, kudys e projíždělo z hlavní silnice na nádvoří dvora. Nad portálem se ze strany hlavní silnice nacházel balkon, jehož nesly dva páry sloupů na kamenných soklech. Patro bylo od přízemí odděleno kordonovou římsou. Hladkou fasádu zámku ukončovala profilovaná korunní římsa. Po obou stranách budovy se k zámku kolmo připojovaly dvě hospodářské budovy sloužící jako stodoly, chlévy a sýpka. Původně byl dvůr uzavřen budovou i na severu. Současný zámek je sice tvořen toutež budovou, ale změněnou k nepoznání. Hladká fasáda zámku je prolomena okenními otvory ve zcela novém sledu, jež se od původního velmi liší a použitá okna se spíše hodí do sídlištního paneláku než na budovu bývalého zámku. Původní průjezdní portál do dvora je dnes zazděn tak důkladně, že již nejde poznat, kde přesně se nacházel. Z hlavní strany vedou do budovy dva nové vchody, ke kterým vedou schodiště s rampami. Jedinou upomínkou na architektonickou hodnotu původního zámku je zachovalá korunní římsa. Podobně necitlivě je zámek upraven i ze strany dvora. Pod budovou zámku se zachovalo několik valeně zaklenutých sklepních místností. Současný majitel pan Ladislav Hodura, který objekt…  číst dále
Jan P. Štěpánek, (J. Tichánek, Šlechtická sídla na Novojičínsku, 2003), 5.5. 2006
historie

Historie zámku

První písemná zpráva o Hukovicích pochází z roku 1411, kdy latinským listem psaným na Helfštejně, je v souvislosti s Hukovicemi zmiňován Lacek z Kravař. V předhusitské době bylo štramberské panství a s ním i Hukovice zeměpanským zbožím a manstvím. Po smrti Jana z Kravař získává Hukovice okolo roku 1433 Bedřich z Polouvsí s manželkou Markétou z Těšic. Roku 1447 zde sedí Kateřina z Hukovic se svým manželem Alešem z Riesenburka, Bedřichovým příbuzným. V té době, snad někdy okolo roku 1447, je zde postavena gotická tvrz. Zdá se, že až okolo roku 1460 byly Hukovice odloučeny od štramberského dominia. Na počátku 16. století přecházejí Hukovice do majetku rodu Ochabců, kteří se psali podle vsi Ochaby u Těšína. Již ale roku 1516 přecházejí Hukovice do rukou majitele sousední Sedlnice, Zikmunda Sedlnického z Choltic Zdejší tvrz se dvorem, nacházející se uprostřed vsi, se pak v písemných pramenech…  číst dále

Jan P. Štěpánek, (J. Tichánek,Šlechtická sídla na Novojičínsku, 2003), 5.5. 2006

Půdorys místa

Situace hukovického zámku a dvora v roce 1949, Plánek zachycuje areál po zabrání dvora ČS státem
© Ladislav Hodura
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Moravskoslezský kraj,  Nový Jičín  (NJ),

Místa v okolí

 Bartošovice
 Kunín
 Bartošovice
 Josefínin platan
 fara
 kostel sv. Martina
 větrný mlýn
 Bartošovický mlýn
 kaplička
 kostel sv. Jakuba
 fara
 fojtství
 Sedlnické sněženky
 Sedlnice
 Bannerova studánka
 Nová Horka
 Pustějov
 Laudonův dům
 Stará pošta
 městské hradby
 radnice
 Nový Jičín
 Czeicznerova vila
 Rybí
 žilinský vodní jez
 svobodný dvůr
 Závišice
 Kujavy
 kostel sv. Kateřiny
 kaple sv. Anny
 Starý Jičín
 Petrovice
 Jeseník nad Odrou
 radnice
 Kanihůra
 sousoší Panny Marie
 Příbor
 městské hradby
 Studénka
 kostel sv. Kříže
 Studénka
 kamenný pranýř
 kostel sv. Václava
 Pohořílky
 Starý Jičín
 Studénka
 Zemanova kaple
 Čertův mlýn
 Arenda
 Studénka
 Štramberk
 Expozice figurín
 Muzeum Šipka
 kašna
 městské opevnění
 Štramberk – MPZ
 rozhledna Bílá hora
 Národní sad
 Kamenárka
 Šipka
 Panská vyhlídka
 Jurův kámen
 Váňův kámen
 Olšová
 vila Machů
 Maxmiliánův dvůr
 Požaha
 Fulnek
 zvonice
 Bratrský sbor
 Zemanství
 muzeum Fojtství
 Ringhofferova vila
 Katolický dům
 socha T.G.Masaryka
 Lašské muzeum
 hrobka rodu Rašků
 hrobka rodu Šustalů
 Knurrův dům
 radnice
 Velké Albrechtice
 loretánská kaple
 Petřvald
 Hodslavice
 Polouvsí
 úřednický dům
 Děrné
 Bílovec
 radnice
 kaple sv. Barbory
 Hájovský dvůr
 Kateřinice
 kostel sv. Mikuláše
 Bezručova vyhlídka
 Husova lípa
 Skácelův kříž
 Šostýn
 Trnávka
 kostel sv. Ondřeje
 staré fojtství
 Raškův kámen
 kostel sv. Valentina
 Bravantice
 Hodslavice
 Lukavec
 Odry
 kostel sv. Jakuba
 Prameny Zrzávky
 Rychaltice
 městské hradby
 katovna
 kostel Všech svatých
 větrný mlýn
 Bravinné
 Kubartova kaple
 kostel sv. Mikuláše
 Perná
 Hradní vrch
 Dorňákův kopec
 kostel sv. Maxmiliána
 Hukvaldy
 kostel sv. Mikuláše
 Travertinová kaskáda
 Vrchy
 kostel sv. Jiří
 kaple sv. Jiří
 mlýn Strážka
 Hukvaldská obora
 Hukvaldy
 socha Boha Otce
 kostel sv. Jiří
 větrný mlýn
 Beessova kaple
 zvonička Měrkovice
 Lešná
 Polanská niva
 kostel sv. Kateřiny
 Klimkovice
 Hustopeče nad Bečvou
 kostel sv. Vavřince
 zvonice
 Hustopeče nad Bečvou
 Neptunova kašna
 mariánský sloup
 kostel sv. Martina
 radnice
 kostel sv. Anny
 Polanka nad Odrou
 Stará Bělá
Kontaktní informace
Ladislav Hodura
Hukovice č.p.18
BARTOŠOVICE
74213
Základní informace místa
ID místa: 4044
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní tvrz
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 6.5.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

reklama