
Obdélná kaple s půlkruhovým závěrem přiléhá severovýchodní průčelní stranou k budově zámku. Boční fasády kaple jsou hladké, tříosé, s okny s půlkruhovými záklenky v profilovaných šambránách s klenákem. Mezi okny jsou lisény, opticky podpírající korunní kladí. Ve střední ose jižní strany je hlavní vchod do kaple s kamenným ostěním. Fasáda kněžiště je hladká, prolomená pouze dvojicí nerámovaných oken. Střecha kaple je sedlová, s jednoduchým jehlancovým sanktusníkem. Interiér kaple je zaklenutý třemi poli pruských placek na pasech, pasy dosedají na polopilíře s římsovými hlavicemi. V závěru, který je oddělen stlačeným vítězným obloukem, je zaklenutí konchou, plochu zdi závěru člení pilastry s úseky kladí, které původně "nesly" malované archivolty iluzivních nik nad okny a hlavním oltářem. Na východní straně kaple, pod třetím polem klenby, je kruchta z 2. poloviny 19. století s dřevěnou poprsní, podepřená dvojicí… číst dále
Nová Horka je poprvé zmiňována roku 1374, kdy byl jejím držitelem Vok z Kravař. Tvrz je poprvé připomínána až v roce 1561. Podle některých autorů ji postavil Hanuš Haugvic z Biskupic. V roce 1660 získali panství Vetterové z Lilie a drželi je až do roku 1945. V roce 1729 přistavěli Vetterové k tvrzi kapli a roku 1742 Karel Josef Vetter (podle jiných Karel František Vetter) přestavěl tvrz na barokní zámek. Roku 1775 dal Antonín Vetter rozšířit kapli a současně byl zámek rokokově upraven. Roku 1856 vzniklo druhé patro, snad v souvislosti úpravami po požáru.
Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku
Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let