
Původně v těchto místech stávala tvrz doložená poprvé na konci 15. století (1490). Na jejím místě, nad potokem, bylo postaveno v roce 1583 nejstarší, západní, křídlo dnešního zámku. Na konci 16. stol. byl renesančně přestavěn Sedlnickými z Choltic. Z této přestavby pochází portál dveří datovaný do rokem 1583. Zámek však byl při prodeji Podstatským z Prusinovic v roce 1616 nadále popisován jako tvrz. Náhrobky držitelů z období pozdní gotiky a renesance tvoří jejdinečný soubor umístěný dnes v novém kostele. Podstatstí zámek drželi takřka 150 let (až do roku 1768). Za nich byl zámek rozšířen přístavbou dvou raně barokních křídel, jejichž vzhled však byl častokrát změněn. O těchto úpravách svědčí alianční deska Jana Taafeho a jeho manželky Marie, rozené hraběnky Chotkové, z roku 1769, která je v současnosti sekundárně osazena v průjezdě. Zámek tehdy nabyl podobu dvoupatrové čtyřkřídlé budovy se středním dvorem… číst dále
Zámek v Bartošovicích nenabízí průvodcovskou činnost, není zde vybudována expozice. V zámku je návštěvníkům k dispozici Informační centrum Regionu Poodří, které je otevřeno celoročně od Po-Pá: 07,30-12,00 / 12,30-16,00, a v období od 1.5. - 31.10. včetně státních svátků i o sobotách a nedělích od 09,30 - 15,00.
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.