Pohled od jihovýchodu na ostrůvek tvrze.
© Jan P. Štěpánek 04/2006
Pozůstatky vodní tvrze ve vsi Velké Albrechtice, ležící jen 3 km východně od města Bílovce. Unikátně zachovalé tvrziště s dochovaným vodním příkopem je jednou ze dvou podobných, které se nacházejí na území severovýchodní Moravy a českého Horního Slezska. To druhé je ve Staré Bělé poblíže Ostravy.
Samotná tvrz se nachází ve východní části obce, jen 300 m od zdejšího kostela sv. Jana Křtitele. Do současnosti ze tvrz dochovala v podobě ostrůvku uprostřed rybníku, který je vlastně napuštěným původním vodním příkopem.
Areál sídla měl přibližně tvar obdélníku o stranách cca 30 x 38 m. Z původního opevnění areálu je zřejmý pouze předsunutý val na východní straně tvrziště a celý bývalý příkop, který je doposud funkční - naplněn vodou a slouží jako chovný rybník. Plocha jádra má delší osu ve směru sever-jih a pozvolna se snižuje k severu, kde jsou patrny jakési terénní sníženiny. V těchto místech lze předpokládat i vstup do tvrze, ve směru od starého panského dvora. Zástavbu plochy jádra lze jen těžko odhadovat. Díky rozměrnější ploše zde mohlo stát i několik staveb, z nichž patrně jedna mohla mít podobu věžovitého sídelního paláce, patrně v jižní části tvrziště. Stavebním materiálem tvrze byl patrně kámen v kombinaci s dřevěnými horními konstrukcemi tvrze. Tomu, že byla tvrz alespoň z části zděná, napovídá velké množství drobné stavební sutě, která centrální plato pokrývá.
Zdejší vodní tvrz vznikla někdy na přelomu 13. a 14. století a zanikla někdy ke konci 15. století, snad již po připojení k bíloveckému panství po roce 1467.Tuto hypotézu potvrzuje i stáří některých archeologických nálezů středověké keramiky (loštické poháry), nádob a úlomků kachlů převážně ze 16. století, které zde vykopal ing. Gustav Stumpf v roce 1921.
Dnes je lokalita tvrziště pokryta vzrostlými stromy a je ve státním seznamu vedena jako chráněná památka č.r. 8 - 1695. Celá lokalita o výměře 6 996 m2, je vedena v katastru nemovitostí jako umělá vodní nádrž a je v majetku Pozemkového fondu ČR. V současné době obec požádala o převod celého areálu do svého majetku. Areál bývalého vodního příkopu, rybníku, je volně přístupný, avšak je potřeba zachovávat pravidla pro pohyb v blízkosti chovného rybníku. Samotné jádro tvrziště je nepřístupno, leda, že by sebou návštěvník dovezl veslici. Možná právě proto, je lokalita poměrně zachovalá.
Historie vodní tvrze ve Velkých AlbrechticíchVáclav z Kravař jej za to zažaloval u moravského zemského soudu. Václavův syn Jan z Doloplaz prodává roku 1447 díl Albrechtic Mladotovi z Podštátu. Mladota je tu uváděn ještě roku 1464, avšak po tomto roce se zde již uvádí další příbuzný - Merta z Prusinovic a Podštátu. Mezi léty 1447 - 1464 drží díl Velkých Albrechtic také Smil Kobylka z Kobylího a k roku 1449 je zde uváděna Markéta z Kobylího, snad jeho žena. Smilův bratr Oldřich dal 2. ledna 1453 Velké Alberechtice Tomanovi z Kovalovic. Víme však, že již roku 1449 Markéta z Kobylí a Albrechtic pohání k soudu jistého Tomana z Kovalovic.Ta pak zde bere roku 1464 na spolek svého manžela Bohuslava z Kokor (RP II.30). Na druhém díle Albrechtic seděla opavská knížata Václav, Vilém a Arnošt, kteří jsou zde uváděni již k roku 1437. Ti tento díl v prosinci roku 1438 zastavili v 10. hřivnách (kopách) platu bratřím Mikulášovi, Markvartovi a Václavovi Zajíčkům z Hošťálkovic u Hlučína. Mikuláš Zajíček postoupil roku 1464 tento díl Václavovi Zajíčkovi a ten jej vložil roku 1467 bratřím Mikulášovi a Václavovi Fulštejnům z Vladěnína a na Bílovci. Konečně třetí díl drželi páni z Děhylova, kteří jej postoupili Anežce z Domamyslic, uváděné zde v létech 1476 - 1485. Toho roku předala totiž manství Bohuslavovi z Kokor a ten roku 1492 prodává Albrechtice spolu s Lubojaty k Bílovci. Snad právě v této době, kdy klesá význam Velkých Albrechtic, zaniká i zdejší vodní tvrz.
|
Přihlášení |
