
Obec Kyjovice leží asi 17 km západně od středu krajského města Ostravy při silnici II/465. Vlastní zámek z 18. stol., dnes v empírovém slohu, se nachází v jihovýchodní části obce na malém návrší obklopen zámeckým parkem.
Dnešní vzhled zámku pochází z posledních stavebních úprav, provedených v první polovině 19. stol. za hraběte Arnošta Augusta Falkenhaina z Glošku. Jedná se o jednopatrovou klasicistní budovu, obdélníkového tvaru s mansardovou střechou. Obě průčelí s rizality zakončenými štítem. K jižní straně zámku přilehají hospodářské budovy.
Zámek obklopuje park o rozloze asi 7 ha, založený již koncem 18. stol. Později za Stolbergů začal být park osazován vzácnými dřevinami, se kterými prováděl Bedřich Stolberg v období mezi první a druhou světovou válkou celkem úspěšně aklimatizační pokusy. Poblíž zámku se nacházejí dvě barokní plastiky, socha sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána z konce 18. stol.
V současnosti sídlí v zámku domov seniorů. Areál zámku s přírodně krajinářským parkem je volně přístupný, do samotné budovy zámku však vstup není dovolen.
V držení obce se dále střídaly hrabata Falkenhainů a Stolberg-Stolberů. Po zrušení patrimoniálního zřízení patřily Kyjovice k okresu Bílovec a od roku 1960 k okresu Opava. V letech 1979 až 1990 se připojily k Pusté Polomi a po roce 1990 získaly opět samostatnost. V letech 1669-1807 patřil statek v Kyjovicích baronům z Kalkreuthu. Původně zde stával jen panský dům, krytý šindelovou střechou. Dnešní zámek je novostavba. Nechal jej postavit původně v barokním slohu v roce 1783 baron Quido Antonín z Kalkreuthu při již stojících hospodářských staveních. V první polovině 19. stol. za hraběte Arnošta Augusta Falkenhaina z Glošku byl zámek přestavěn v empírovém slohu. Za hrabat Falkenhainů byl také založen park. Za dalších majitelů, hrabat Stolbergů byla věnována pozornost zejména parku. Po válce byla rodina Stolbergových se zámku vystěhována. Zámek sloužil různým školským institucím a od roku 1967 je v zámku umístěn domov důchodců..