Loukov

Existují i domněnky, že tvrze mohly být v Loukově dokonce dvě a trojí vrchnost. Jedna na místě tzv. dvorství čp. 36 a druhá na místě tzv. svobodného dvorství. Jako nejpravděpodobnější místo se již před více než sto lety (František Přikryl 1906 a Eduard Peck 1892) jevilo místo v zahradě za tzv. dvorstvím. Na dvorství prý byla ještě donedávna kupní smlouva z roku 1489. I dnešní čp. 36 (dvorství, Na dvorství) je rozsáhlé vesnické trojkřídlé stavení nacházející se v dominantní poloze nad obcí, v těsném sousedství farního kostela obehnaného zdí. Stejně jako v minulosti, i dnes stojí spolu s kostelem stranou vlastnímu centru obce, podélné návsi. Statek stojí na plochém platu, od jehož hrany spadají na severozápadě, západě a jihozápadě svahy prudce dolů. I ve směru od převýšeného kostela mohlo být tvrziště vyděleno. Naznačuje to úvozová cesta, která v zářezu mezi kostelem a dvorstvím stoupá od ssz. k severní části dvorství. Ta může využívat částečně zavezený příkop oddělující plochu církevní od světské. Ve směru od jihozápadu a jihu mohl být případný příkop zasypán v souvislosti s vybudováním hlavní silnice procházející obcí. Jiné výraznější terénní stopy, které by souvisely s možnou přítomností menšího feudálního sídla v místě nenajdeme. O významnosti objektu čp. 36 a bohatství jeho majitelů svědčil donedávna i výrazný architektonický prvek tzv. žudr v jihozápadním průčelí. Ten byl bohužel v létě 2008 zbořen..

Dalšími majiteli tohoto dílu byli Šternberkové. Albrecht ze Šternberka prodává roku 1368 svůj díl vsi Bočkovi z Kunštátu. Z písemných záznamů vysvítá, že Loukov měl ještě třetí díl a to díl, který byl roku 1358 zapsán Mikuláši z Malenovic. Ten jej obratem poukázal jako věno své manželce Jarce z Ostravy. V roce 1365 tento díl připadá Bočkovi z Kunštátu, čímž Boček zcelil dva samostatné díly Loukova. Nedržel je však dlouho. V roce 1373 získává Bočkovo zboží markrabě Jan Jindřich jako součást obřanského zboží. Jelikož dlouhou dobu patřil Loukov pod panství hradu Obřany, setkáváme se s ním až v roce 1447, kdy ves koupil Jan ml. z Moravan a Bystřice. Následně se zde sňatkovou politikou vystřídali Jan z Cimburka, Jiří z Landštejna, Barbora z Víckova, Jan Kropáč z Nevědomí či Ctibor z Cimburka. Vedle tohoto hlavního dílu však v Loukově existovaly ještě jiné díly v držení celé řady známých majitelů. Z tohoto je odvozováno, že v Loukově mohlo být dokonce povícero tvrzí a dvorců. K roku 1360 jsou zmiňováni Ctibor, Rúš a Mikuláš Staří z Loukova. Z roku 1374 je zmínka o Ješkovi Schulzovi a Janku Kolkovi z Loukova. Vdova po Janu Kolkovi prodala svůj díl v roce 1386 Drslavu ze Strálku. Tehdy je zmiňován dvůr, krčma a zahrada v Loukově. V případě dalšího dílu je zmiňován roku 1486 jistý Beneš ze Křtomile a Loukova. Ještě v roce 1523 se mluví o Joštovi z Křtomile a Loukova. Rytířský rod z Křtomile a Loukova patrně v Loukově vlastnil svobodný dvůr..