Mlýn se skládá z mohutné cihlové dvoupatrové strojovny, k níž ve dvoře přiléhá menší patrová budova. Nad mlýnským náhonem je moderní elektrárna. K těmto budovám přiléhá původní obytné kamenné renesanční křídlo ve tvaru L. Je zde zachováno ostění dveří a vchází se do něj hlavním vchodem s dřevěným schodištěm z počátku 20. století. Hlavní budova je ve dvoře opatřena dřevěnou pavlačí a vysokou střechou. U hlavního vchodu návštěvník nepřehlédne velkou obdélníkovou pískovcovou desku, která byla původně umístněná o něco níže vpravo. Je opatřena dvěma šlechtickými reliéfními erby obklopenými vavřínovými věnci s letopočtem 1578. Tato deska představuje tak trochu záhadu. Uvádí se, že erby nepatří žádnému z uváděných majitelů mlýna, ale že se dostala neznámým způsobem na budovu Stříbského mlýna z renesančního zámku v Miroslavi (býv. pozoruhodná gotická vodní tvrz). Letopočet se totiž vztahuje k roku dokončení renesanční… číst dále
Stříbský mlýn je jedním z nejstarších a nejzachovalejších mlýnů regionu. Byl postaven v neznámé době (patrně již v pozdním středověku) ve skalnatém a úzkém údolí řeky Jihlavy. Z Ivančic k němu vedla úzká cesta mezi skalami a divokou řekou. O vzniku mlýna hovoří zajímavá pověst, ale první písemně prokazatelný majitel byl Jan Štěpnický, po něm Ondřej Freisleben z Jihlavy a jeho bratr Matl. Jenže neznáme data, kdy těmto majitelům mlýn patřil. Víme jen, že v této době byl mlýn nazýván Novým či Štěpnickým mlýnem. Poprvé se o mlýnu nepřímo píše až v roce 1536 v úmluvě tehdejšího majitele Ivančic Jana z Lipé s pánem Dolních Kounic Žabkou z Limberka, kde se mj. dohodli, že si ivančičtí měšťané mohou založit vinohrad u mlýna blízko Ivančic zvaného „Kolovrat“. Mlýn pak nadlouho mizí z písemných zmínek a uvádí se až roku 1586, kdy se jako majitel uvádí Jan Stříbský z Kružce – první… číst dále
Ke Stříbskému mlýnu nedaleko Ivančic se vztahují i dvě pověsti. První mluví o velkém hladu, který nastal díky ničivé povodni v Ivančicích, která zničila úrodu na polích. V té době byl v Ivančicích nedostatek chleba a byl drahý. Dokonce ani ptáci v okolních lesích neměli co jíst. Proto nad tržiště v Ivančicích přilétla holubice a ukradla kousek chleba pekařce ze stánku. Vzlétla nad Ivančice, ale za krátko byla pronásledována dravcem a proto chleba upustila v místech dnešního Stříbského mlýna. Zde ho našel člověk, co potom na tomto místě založil mlýn, aby zmírnil chudobu místních lidí… Na paměť této události byl na budovu mlýna umístněn kamenný znak, který znázorňuje holubici s bochánkem chleba v zobáku. Druhá, novodobá pověst dále hovoří o původním účelu kamenného znaku (který pochází ze 17. století) s holubicí. Prý byl umístněn nejdříve na okenním pilíři v místech kam sahala hladina rozvodněné řeky… číst dále
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.
|
Přihlášení |
