Mlýn se skládá z mohutné cihlové dvoupatrové strojovny, k níž ve dvoře přiléhá menší patrová budova. Nad mlýnským náhonem je moderní elektrárna. K těmto budovám přiléhá původní obytné kamenné renesanční křídlo ve tvaru L. Je zde zachováno ostění dveří a vchází se do něj hlavním vchodem s dřevěným schodištěm z počátku 20. století. Hlavní budova je ve dvoře opatřena dřevěnou pavlačí a vysokou střechou. U hlavního vchodu návštěvník nepřehlédne velkou obdélníkovou pískovcovou desku, která byla původně umístněná o něco níže vpravo. Je opatřena dvěma šlechtickými reliéfními erby obklopenými vavřínovými věnci s letopočtem 1578. Tato deska představuje tak trochu záhadu. Uvádí se, že erby nepatří žádnému z uváděných majitelů mlýna, ale že se dostala neznámým způsobem na budovu Stříbského mlýna z renesančního zámku v Miroslavi (býv. pozoruhodná gotická vodní tvrz). Letopočet se totiž vztahuje k roku dokončení renesanční… číst dále
Stříbský mlýn je jedním z nejstarších a nejzachovalejších mlýnů regionu. Byl postaven v neznámé době (patrně již v pozdním středověku) ve skalnatém a úzkém údolí řeky Jihlavy. Z Ivančic k němu vedla úzká cesta mezi skalami a divokou řekou. O vzniku mlýna hovoří zajímavá pověst, ale první písemně prokazatelný majitel byl Jan Štěpnický, po něm Ondřej Freisleben z Jihlavy a jeho bratr Matl. Jenže neznáme data, kdy těmto majitelům mlýn patřil. Víme jen, že v této době byl mlýn nazýván Novým či Štěpnickým mlýnem. Poprvé se o mlýnu nepřímo píše až v roce 1536 v úmluvě tehdejšího majitele Ivančic Jana z Lipé s pánem Dolních Kounic Žabkou z Limberka, kde se mj. dohodli, že si ivančičtí měšťané mohou založit vinohrad u mlýna blízko Ivančic zvaného „Kolovrat“. Mlýn pak nadlouho mizí z písemných zmínek a uvádí se až roku 1586, kdy se jako majitel uvádí Jan Stříbský z Kružce – první… číst dále
Ke Stříbskému mlýnu nedaleko Ivančic se vztahují i dvě pověsti. První mluví o velkém hladu, který nastal díky ničivé povodni v Ivančicích, která zničila úrodu na polích. V té době byl v Ivančicích nedostatek chleba a byl drahý. Dokonce ani ptáci v okolních lesích neměli co jíst. Proto nad tržiště v Ivančicích přilétla holubice a ukradla kousek chleba pekařce ze stánku. Vzlétla nad Ivančice, ale za krátko byla pronásledována dravcem a proto chleba upustila v místech dnešního Stříbského mlýna. Zde ho našel člověk, co potom na tomto místě založil mlýn, aby zmírnil chudobu místních lidí… Na paměť této události byl na budovu mlýna umístněn kamenný znak, který znázorňuje holubici s bochánkem chleba v zobáku. Druhá, novodobá pověst dále hovoří o původním účelu kamenného znaku (který pochází ze 17. století) s holubicí. Prý byl umístněn nejdříve na okenním pilíři v místech kam sahala hladina rozvodněné řeky… číst dále
Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.
Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.
Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.
Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.
Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.
Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?
|
Přihlášení |
