Mlýn se skládá z mohutné cihlové dvoupatrové strojovny, k níž ve dvoře přiléhá menší patrová budova. Nad mlýnským náhonem je moderní elektrárna. K těmto budovám přiléhá původní obytné kamenné renesanční křídlo ve tvaru L. Je zde zachováno ostění dveří a vchází se do něj hlavním vchodem s dřevěným schodištěm z počátku 20. století. Hlavní budova je ve dvoře opatřena dřevěnou pavlačí a vysokou střechou. U hlavního vchodu návštěvník nepřehlédne velkou obdélníkovou pískovcovou desku, která byla původně umístněná o něco níže vpravo. Je opatřena dvěma šlechtickými reliéfními erby obklopenými vavřínovými věnci s letopočtem 1578. Tato deska představuje tak trochu záhadu. Uvádí se, že erby nepatří žádnému z uváděných majitelů mlýna, ale že se dostala neznámým způsobem na budovu Stříbského mlýna z renesančního zámku v Miroslavi (býv. pozoruhodná gotická vodní tvrz). Letopočet se totiž vztahuje k roku dokončení renesanční… číst dále
Stříbský mlýn je jedním z nejstarších a nejzachovalejších mlýnů regionu. Byl postaven v neznámé době (patrně již v pozdním středověku) ve skalnatém a úzkém údolí řeky Jihlavy. Z Ivančic k němu vedla úzká cesta mezi skalami a divokou řekou. O vzniku mlýna hovoří zajímavá pověst, ale první písemně prokazatelný majitel byl Jan Štěpnický, po něm Ondřej Freisleben z Jihlavy a jeho bratr Matl. Jenže neznáme data, kdy těmto majitelům mlýn patřil. Víme jen, že v této době byl mlýn nazýván Novým či Štěpnickým mlýnem. Poprvé se o mlýnu nepřímo píše až v roce 1536 v úmluvě tehdejšího majitele Ivančic Jana z Lipé s pánem Dolních Kounic Žabkou z Limberka, kde se mj. dohodli, že si ivančičtí měšťané mohou založit vinohrad u mlýna blízko Ivančic zvaného „Kolovrat“. Mlýn pak nadlouho mizí z písemných zmínek a uvádí se až roku 1586, kdy se jako majitel uvádí Jan Stříbský z Kružce – první… číst dále
Ke Stříbskému mlýnu nedaleko Ivančic se vztahují i dvě pověsti. První mluví o velkém hladu, který nastal díky ničivé povodni v Ivančicích, která zničila úrodu na polích. V té době byl v Ivančicích nedostatek chleba a byl drahý. Dokonce ani ptáci v okolních lesích neměli co jíst. Proto nad tržiště v Ivančicích přilétla holubice a ukradla kousek chleba pekařce ze stánku. Vzlétla nad Ivančice, ale za krátko byla pronásledována dravcem a proto chleba upustila v místech dnešního Stříbského mlýna. Zde ho našel člověk, co potom na tomto místě založil mlýn, aby zmírnil chudobu místních lidí… Na paměť této události byl na budovu mlýna umístněn kamenný znak, který znázorňuje holubici s bochánkem chleba v zobáku. Druhá, novodobá pověst dále hovoří o původním účelu kamenného znaku (který pochází ze 17. století) s holubicí. Prý byl umístněn nejdříve na okenním pilíři v místech kam sahala hladina rozvodněné řeky… číst dále
Nevíte kam se vrtnout v sobotní nebo nedělní odpoledne? Prozkoumejte národní přírodní památku Požáry, která má ze stratigrafického hlediska světový význam. Vstup do areálu je volný.
Na Chorvatském ostrově CRES je bezpočet nádherných pláží. Některé jsou dostupné autem, některé jen lodí. Navštívili jsme ty které jsou dostupné autem z pevniny a zjistili jejich přednosti a nedostatky. Jako výchozí bod bylo pro nás město Cres.
Současná irská literatura nabízí spoustu zajímavých úlomků z historie země v době Vikingů, tedy v 9. až 12. stol. Informace jsou ale často velmi nesourodé. Následující článek se proto pokouší dát dohromady souvislý příběh o událostech v Irsku z této doby.
Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.
Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.
Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.
|
Přihlášení |
