Bývalá vodní nádrž pro zadržování vody k plavení dříví pro čeladenské a frýdlantské železárny. Založena na počátku 19. století. Hráz, vystavěná v nejužším místě soutěsky, je protržená a klaus tak skoro bez vody.
Hlavní obrázek místa
pohled na návodní stranu protržené hráze klausu
© Jan P. Štěpánek 09/2011
Neudržovaná a pomalu zanikající historická vodní nádrž na potoce Mohyla, pravostranném přítoku Magurky, jež se vlévá na Podolánkách do říčky Čeladenky. V minulosti nádrž (klaus) sloužila pro zachycení vody, kterou se následně využívalo na jaře při plavení palivového dříví z hor do arcibiskupských železáren na Čeladné a ve Frýdlantě nad Ostravicí. Nad pozůstatky se zvedá kopec Blato (938 m), podle kterého dostala nádrž svůj název. Nejsnadnější přístup ke klausu je od Podolánek (osady obce Čeladné v zadní části úzkého údolí říčky Čeladenky), odkud vede na rozcestí „Podolánky – škola“ po zprvu zpevněné lesní cestě žlutá turistická značka na Bařiny, Martiňák a dále na Pustevny po účelové asfaltové lesní cestě pěšky nebo na kole po zelené turistické značce (cca 2,4 km), která spojuje Mezivodí s Podolánkami (část Čeladné). Přibližně po této vzdálenosti odbočuje z cesty doprava podél potoka lesní komunikace, která po pár stech metrech vyúsťuje na odlesněnou plochu s klausem. Přibližně 1 km nad soutokem potoků Mohylník a Magurka lze pod cestou rozeznat zabahněné zbytky klausu.
Jan P. Štěpánek, 19.9. 2011
historie

Historie a popis Blato klausu

Klaus byl založen v úzkém, ale táhlém rozšíření údolí potoka Mohylník. Hráz byla založena v úzkém zahrdlení údolí a tak její délka dosahuje max. 9 m (šířka max. 7 m). Sestavena je na vzdušné straně přitesaných a na spáru kladených pískovců. Současná nádrž je bez vody, se silně zabahněným dnem. Pouze u hráze se nachází zbytky vody. Tento stav je způsoben protržením hráze při pravém břehu. Zachovalo se torzo původního přelivu o šířce kolem 4 m. Současná výška hráze je 2–2,5 m. Původně nádrž zadržovala až 6500 m3 vody a její délka byla přes 250 m. Dobu založení klausu lze pouze odhadovat. Určitě mohl existovat již kolem roku 1815, za nájemce frýdlantských železáren Jana Václava Homolice. Prokazatelně se na říčce Čeladence provádělo splavování dřeva v roce 1840.

Jan P. Štěpánek dle J. Polášek: Plavení dřeva v oblasti Moravskoslezských a Slezských Beskyd, in Archeologie Moravy a Slezska, 2003, 19.9. 2011

Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM), Čeladná

Místa v okolí

 klaus Panský
 Čertův stůl
 Greiffka
 Lučovecký klauz
 Hubertova chata
 Leopoldova chata
 Mořské oko
 klauz Kyčerov
 Zvonička Pustevny
 Cyrilka
 Čeladná
 socha Radegasta
 Bedřichův klaus
 PR Bučací potok
 hrable Červík
 kříž na Samčance
 kříž na Hutích
 šance Řečice
 kostel sv. Jindřicha
 Čarták
 Šance
 Jezero
 kostel sv. Josefa
 Bílá
 kostel sv. Bedřicha
 Maxův klauz
 koryto potoka Mazák
 kaple sv. Floriána
 Šorštýn
 Hamerská kaple
 klauz Čurábka
 ostravický hamr č. I
 kaple na Kmínku
 židovský hřbitov
 Baranská skála
 roubený dům č.p. 5
 jedle v Řečici
 Karlovské muzeum
 kříž na Hluchance
 Gabrielina chata
 Ondrášovy díry
 Karlovské fojství
 kaple sv. Kříže
 Lysá hora
 Jurkovičova rozhledna
 U Veličků
 Neptunova kašna
 mariánský sloup
 radnice
 Hartisov
 kostel sv. Martina
 horský hotel Solárka
 vodopády Satiny
 Muzeum sklářství
 Hradišťko
 Alsternova vila
 Harcovský most
 kostel Všech svatých
 Frýdlant
 Nová Ves
 Fassmannova vila
 zvonice
 radnice
 hamr č. VII
 šance na Obidové
 kaple na Kamenci
 Lubno
 mlýn Strážka
 fojtství
 Travertinová kaskáda
 Kubartova kaple
 kostel Všech svatých
 Travné, Travný
 Raškův kámen
 Šostýn
 Bezručova vyhlídka
 Husova lípa
 socha T.G.Masaryka
 hrobka rodu Rašků
 hrobka rodu Šustalů
 muzeum Fojtství
 Morávka
 Ringhofferova vila
 Katolický dům
 Lašské muzeum
 Zemanství
 Váňův kámen
 zvonička u Polků
 Kamenárka
 rozhledna Bílá hora
Základní informace místa
ID místa: 10412
Typ místa: technická památka
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 20.9.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama