kostel Nastolení sv. Petra v Antiochii

Tato kaple byla původně malé stavení, o mnoho kratší než nynější kostel a byla původně bez věže. Již od středověku u ní totiž stála dřevěná zvonice, která je však bezpečně doložena až při novém barokním kostele v 18. století. V r. 1762 za faráře Uhlíře obec totiž konečně přistoupila k opravě stavby, značně ji prodloužila a nechala přistavět věž s cibulovitou střechou a hodinami. Barokní presbytář byl vybudován již r. 1743. Dne 9. června 1779 při velkém požáru v městě shořela kaple i s věží a vzniklá škoda tehdy čítala na 3500 zlatých. Kaple ležela v sutinách dva roky, v r. 1781 se přistoupilo k jejímu znovupostavení i s věží a hodinami. Při dalším požáru r. 1836 shořela zvonice a zvony se rozlily. Kostel samotný byl obětavostí bezdědického tesaře Marka uchráněn, za což mu bylo uděleno čestné měšťanství. Po tomto požáru již zvonice nebyla obnovena a místo ní byla v r. 1855 ze západní strany přistavěna věž. Základ k nové věži byl vysvěcen r. 1855 hořovickým vikářem Vlčkem. Prodloužení a postavení věže provedl v letech 1855-1856 příbramský stavitel Pelc pod dozorem zasloužilého a vůbec ve všem znalého měšťana Jana Skřivana. Tehdejší purkmistr Fr. Diehl se postaral o pořízení nových zvonů a hodin od mistra hodinářského Janaty z Poděbrad, které tehdy stály 600 zlatých. Za úřadování purkmistra Jana Jílka byly uvnitř chrámu postaveny dva postranní oltáře dle nákresu bývalého duchovního Václava Soukupa. Na hlavním oltáři je obraz sv. Petra od pražského malíře Martina Tejčka (1781-1849). Na pravém malém oltáři, tak zvaném Křížovském, je pěkný obraz, představující sv. Antonína od pražského mistra Františka Čermáka (1822-1884). Na levém malém oltáři je obraz Krista na kříži, někdy mylně považovaný za dílo malíře Petra Brandla, přemalovaný rovněž Frant. Čermákem. K nezvyklému zasvěcení kostela je třeba podotknout, že apoštol Petr byl v letech 35-42 biskupem v Antiochii. Toto dnes turecké město u syrských hranic bylo správním centrem tehdejší římské Syrie. Petr odtud v roce 42 odešel do Říma, kde se jako biskup stal nejvyšším představitelem křesťanské církve, tedy prvním papežem. Svátek Nastolení sv. Petra na biskupský stolec v Antiochii se slavil 22. února a ještě v našem současném občanském kalendáři je proto Petr stále uváděn dvakrát, v únoru a červnu. Současný hostomický kostel je jednolodní stavba s nepatrně rozšířeným západním průčelím, s obdélným presbytářem ukončeným polokruhovou apsidou a s obdélnou sakristií. Západní průčelí s plochým středním rizalitem, převýšeným věží, je členěno portálem a dvěma nikami po stranách, které jsou vyplněny sochami sv. Petra a Pavla signovanými „Platzer". Průčelí je ukončeno římsou a vyvrcholeno stoupavým štítem, přiléhajícím k věži, prolomené půlkruhově ukončenými okny. Stěny dalších fasád jsou hladké, prolomené pouze okny, na jižní straně je portál. Loď je plochostropá s fabionem, ve štukových rámech jsou nástěnné malby ze života sv. Petra, v medailonech světci a mimo to nápis o obnově kostela v r. 1781. Podvěží, kruchta a podkruchtí jsou klenuty valeně. Presbytář, členěný v rozích pilastry, je sklenut plackou, apsida konchou a sakristie valeně s lunetami. Zařízení představuje zejména barokní hlavní oltář z 1. čtvrti 18. stol. se sloupky po stranách, s obrazem uprostřed, plastikou Nejsvětější Trojice v nástavci a se sochami nad postranními brankami. Kazatelna na severní straně je rokoková s malovaným obrazem Krista Rozsévače na řečništi a plastickou alegorií na stříšce. V lodi po stranách vítězného oblouku jsou novogotické a novorenesanční oltáře sv. Kříže a sv. Antonína Paduánského. Oltář sv. Kříže zdobí obraz Ukřižovaného, mylně někdy považovaný za dílo Brandlovo, přemalovaný Františkem Čermákem, podobně jako obraz sv. Antonína Paduánského. Oltář P. Marie Lurdské pod kruchtou byl zhotoven podle návrhu arch. Čermáka. Nástropní fresky v presbytáři přdstavují Korunování P. Marie a postavy čtyř církevních otců. Fresky v lodi mají náměty: Kristus kráčí po jezeře a Vysvobození sv. Petra ze žaláře, a dále zobrazují postavy sv. Václava, Matěje, Floriána, Vavřince a Cecílie. Lavice pocházejí z doby kolem r. 1800, křtitelnice na jižní straně lodi z 19. stol. Varhany pro kostel zhotovil r. 1890 pražský varhanář Emanuel Štěpán Petr (1853-1930). Největší cenností je stříbrná monstrance pocházející z gotické doby, která byla vystavena na Jubilejní výstavě v Praze r. 1891, nyní je uložena mimo kostel. Nová báň kostelní věže byla zhotovena r. 2016. Hostomický kostel Nastolení sv. Petra v Antiochii je nyní filiálním ve farnosti Hořovice a konají se tu pravidelné sobotní bohoslužby.