Hodslavice

Hodslavická tvrz se nachází v jihojihozápadní části obce, na okraji bažinatých luk při soutoku potoku Zrzávka a jeho bezejmenného levostranného přítoku.

Ke zdejší tvrzi se dá nejlépe dostat, jede-li návštěvník ze směru od Valašského Meziříčí, musí zabočit hned do první uličky mezi domky, přejet po mostku přes potok Zrzávku a ihned se dát doleva podél potoka. Po necelých 150 metrech cesta končí, ale to je již zdejší tvrziště na dohled. Stačí přejít pár desítek metrů po louce až ke tvrzi.

Z celé bývalé tvrze se doposud zachoval jen centrální, uměle navršený pahorek, tzv. motte, který vznikl navršením zeminy vyhloubené při kopání okružního příkopu a několik málo dnes již takřka neznatelných terénních hran, které dávají tušit rozsah bývalého okružního příkopu a valu. Uměle navršený centrální pahorek přibližně kruhového půdorysu má celkový průměr kolem 25 metrů. Dle dochovaných i novějších půdorysných plánků však lze odhadovat, že vrchní centrální plocha mohla mít i půdorys přibližně čtvercový. Ze dvou čtvrtin (ze strany severní a východní) je pahorek obklopen dnes již velmi nenápadnými terénními hranami, pozůstatek to bývalého okružního příkopu a valu o průměru cca 50 m. Příkop i val byl za mnohá desetiletí takřka srovnán intenzivní zemědělskou činností v okolí tvrziště.

Centrální pahorek, celkové výšky asi 4,5 metru, má na západní straně mnohem strmější svahy než na straně východní, kde jsou svahy motte mnohem méně sráznější. Právě na západě se nachází i nejvyšší bod centrální plochy. Z rozměru centrálního pahorku lze usuzovat na určitou formu lehké centrální stavby, patrně věžovitého charakteru. Vzhledem k nedostatku prostoru se lze domnívat, že na pahorku stála buďto pouze tato jedna osamocená stavba, nebo při ní mohl být maximálně ještě malý ohrazený dvorek. Lehké dřevěné opevnění na své koruně nesl patrně i okružní val.

Dle názoru některých odborníků obklopoval tvrziště rybník a tvrz se ocitla vlastně v jeho středu. Dle současného terénu a situování tvrziště spíše na úpatí stoupajícího velkého pole (louky) bych se přikláněl k teorii, že rybník sice kdysi existovat mohl, ale rozhodně se tvrz neocitla v jeho středu. Rybník dle mého názoru pokrýval plochu od úpatí valů tvrze až po dnešní soutok obou potoků. Mohl tak tvrz chránit jak od severu, tak i od východu a částečně i západu. Také není vyloučeno, že napájel vodou i okružní příkop.

Dalšími zajímavostmi obce, ve které se narodil František Palacký, je jeho rodný dům a malebný dřevěný kostelík.