
Vstup do města zprostředkovávaly dvě brány a tři fortny. Na severozápadní straně města (v dnešní ulici 5. května) stávala brána Dolní a na jihovýchodní straně brána Horní (ulice 28. října). Na jihozápadní straně při zámku stávala Sarkanderovská fortna s polygonální věží, na severovýchodě fortna Žerotínská či také Jana Nepomuckého s válcovou věží a fortna Lekušova. Jižní cíp hradeb obsadil kamenný městský hrad, který však před obvod hradeb nepředstupoval. Západní nároží hradeb zpevňovala polygonální Vězeňská bašta a stejně tak ve východním nároží dodnes stojí bašta farská, avšak ve snížené podobě. V době kolem roku 1744 tvořila hradbu vysoká kamenná zeď s vnitřním ochozem. Z kamenných hradeb se do dnešních časů zachovaly jen krátké úseky o výšce kolem 6 metrů a síle až 2 m, na některých místech novodobě zakonzervované. Nejdelší viditelný úsek hradby je zachován v návaznosti na městský zámek, za severozápadní polovinou Úzké… číst dále
Kamenné městské opevnění Nového Jičína takřka pravidelně kopírovalo pravidelný čtvercový obrys historického jádra města. Nejstarší opevnění bylo vybudováno patrně již při samotném založení města mezi léty 1267-78. Tehdy bylo opevnění tvořeno jen provizorní palisádou, příkopem a valem. Vybudování současných hradeb se váže až k osobě Voka II. z Kravař v souvislosti se založením městského hradu v jižním nároží obvodu města. Nejstarší část hradu snad z doby kolem roku 1380 je stejně stará či dokonce starší než připojující se hradby. Z doby 1435 – 38 existuje souhlas císaře Zikmunda Lucemburského se stavbou hradeb. Patrně se však jednalo jen o svolení k obnově poškozených hradeb během husitských nepokojů. V 16. století byly obě brány ozdobeny válcovými věžičkami, podobnými jaké měl zámek. Toto můžeme přičítat patrně Bedřichu ze Žerotína. Na počátku 17. století byly městské hradby opravovány a zesilovány. V této době jsou do nároží… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.