Městské hradby Nového Jičína vybudovány provizorně již při založení města ve 13. stol. Na kamenné přebudovány r.1380. Město mělo Horní a Dolní bránu a 3 fortny. Nároží zpevňovaly bašty Vězeňská a Farská. Dochován krátký úsek u zámku a Farská bašta.
Hlavní obrázek místa
Východní bašta
pohled od jihu
© Jan P. Štěpánek 05/2007
Jedním z mnoha dokladů středověkého života města Nový Jičín jsou části zachovalých úseků původních kamenných městských hradeb. Město, respektive jeho čtvercový historický střed, který je dnes vyhlášen městskou památkovou rezervací, bylo ohrazeno opevněním již při svém založení na konci 13. století. Postupem času se jeho hradby upravovaly a zdokonalovaly jak můžeme vidět na dochovaných historických vedutách. Z původních dvou věžovitých městských bran a tří forten s věžemi se bohužel do současnosti nezachovala ani jedna, avšak díky historickým vyobrazením si o jejich vzhledu můžeme udělat poměrně přesný obrázek. Návštěvník Nového Jičína může pozůstatky městské hradby spatřit především na dvou místech ve městě. Na jihozápadě, kde se mohutný blok až 6 m vysoké a 2 m silné hradby přimyká k zámku a na východě (jihovýchodě), kde se dochovala jedna ze dvou nárožních polygonálních bašt, tzv. bašta Farská.
Jan P. Štěpánek, 15.5. 2007
popis

Vstup do města zprostředkovávaly dvě brány a tři fortny. Na severozápadní straně města (v dnešní ulici 5. května) stávala brána Dolní a na jihovýchodní straně brána Horní (ulice 28. října). Na jihozápadní straně při zámku stávala Sarkanderovská fortna s polygonální věží, na severovýchodě fortna Žerotínská či také Jana Nepomuckého s válcovou věží a fortna Lekušova. Jižní cíp hradeb obsadil kamenný městský hrad, který však před obvod hradeb nepředstupoval. Západní nároží hradeb zpevňovala polygonální Vězeňská bašta a stejně tak ve východním nároží dodnes stojí bašta farská, avšak ve snížené podobě. V době kolem roku 1744 tvořila hradbu vysoká kamenná zeď s vnitřním ochozem. Z kamenných hradeb se do dnešních časů zachovaly jen krátké úseky o výšce kolem 6 metrů a síle až 2 m, na některých místech novodobě zakonzervované. Nejdelší viditelný úsek hradby je zachován v návaznosti na městský zámek, za severozápadní polovinou Úzké…  číst dále

Jan P. Štěpánek (K. Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 1998 a J.Tichánek, Z.Šerý: Šlechtická sídla na Novojičínsku, Opava 2003), 14.5. 2007

historie

Historie novojičínských městských hradeb

Kamenné městské opevnění Nového Jičína takřka pravidelně kopírovalo pravidelný čtvercový obrys historického jádra města. Nejstarší opevnění bylo vybudováno patrně již při samotném založení města mezi léty 1267-78. Tehdy bylo opevnění tvořeno jen provizorní palisádou, příkopem a valem. Vybudování současných hradeb se váže až k osobě Voka II. z Kravař v souvislosti se založením městského hradu v jižním nároží obvodu města. Nejstarší část hradu snad z doby kolem roku 1380 je stejně stará či dokonce starší než připojující se hradby. Z doby 1435 – 38 existuje souhlas císaře Zikmunda Lucemburského se stavbou hradeb. Patrně se však jednalo jen o svolení k obnově poškozených hradeb během husitských nepokojů. V 16. století byly obě brány ozdobeny válcovými věžičkami, podobnými jaké měl zámek. Toto můžeme přičítat patrně Bedřichu ze Žerotína. Na počátku 17. století byly městské hradby opravovány a zesilovány. V této době jsou do nároží…  číst dále

Jan P. Štěpánek (K. Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 1998 a J.Tichánek, Z.Šerý: Šlechtická sídla na Novojičínsku, Opava 2003), 14.5. 2007

Půdorys místa

Půdorys centra Nového Jičína na mapě ze 30. let 19. století
© J. Tichánek, Z. Šerý: Šlechtická sídla na Novojičínsku, Opava, Butterfly 2003
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Moravskoslezský kraj,  Nový Jičín  (NJ), Nový Jičín

Místa v okolí

 Stará pošta
 radnice
 Nový Jičín
 Laudonův dům
 Czeicznerova vila
 žilinský vodní jez
 Čertův mlýn
 kostel sv. Martina
 Starý Jičín
 Bannerova studánka
 Arenda
 kamenný pranýř
 Starý Jičín
 kostel sv. Václava
 svobodný dvůr
 Požaha
 Rybí
 Bartošovice
 Hodslavice
 Kunín
 kostel sv. Jakuba
 kaple sv. Anny
 kaplička
 větrný mlýn
 fojtství
 kostel sv. Kateřiny
 kostel sv. Ondřeje
 Hukovice
 staré fojtství
 Závišice
 Hodslavice
 Štramberk
 městské opevnění
 Štramberk – MPZ
 Panská vyhlídka
 Expozice figurín
 Muzeum Šipka
 kašna
 Národní sad
 Jurův kámen
 Šipka
 Prameny Zrzávky
 Jeseník nad Odrou
 Kamenárka
 rozhledna Bílá hora
 Polouvsí
 Váňův kámen
 Sedlnické sněženky
 Sedlnice
 Perná
 Bartošovice
 Josefínin platan
 fara
 fara
 Zemanova kaple
 muzeum Fojtství
 hrobka rodu Rašků
 hrobka rodu Šustalů
 Zemanství
 Katolický dům
 socha T.G.Masaryka
 Ringhofferova vila
 Lašské muzeum
 vila Machů
 Maxmiliánův dvůr
 Beessova kaple
 Lešná
 Husova lípa
 Bartošovický mlýn
 Šostýn
 Bezručova vyhlídka
 Příluky
 sousoší Panny Marie
 radnice
 Raškův kámen
 Příbor
 městské hradby
 kašna se sochou Hygie
 větrný mlýn
 kostel sv. Kříže
 Petrovice
 Kubartova kaple
 Nová Horka
 Pustějov
 Hustopeče nad Bečvou
 Olšová
 Hustopeče nad Bečvou
 Hájovský dvůr
 kostel Všech svatých
 Skácelův kříž
 mlýn Strážka
 Krásno nad Bečvou
 Kujavy
 Travertinová kaskáda
 radnice
 Choryně
 dům U apoštolů
 kostel Všech svatých
 evangelický kostel
 Kateřinice
 Arnoltovice
 Pohořílky
 Studénka
 zvonice
 Bratrský sbor
 Odry
 Knurrův dům
 Studénka
 Fulnek
 Studénka
 větrný mlýn
 radnice
 kostel sv. Martina
 městské hradby
 Neptunova kašna
 Vystrkov
 mariánský sloup
 radnice
 katovna
 Rychaltice
 Studénka
 Špičky
 loretánská kaple
 Veselská rozhledna
 kostel sv. Mikuláše
 Trnávka
 Kladeruby
 Petřvald
 Děrné
 Hradišťko
 Branky
 Branky
 Branky
 Fassmannova vila
 kostel Všech svatých
 Jurkovičova rozhledna
 kostel sv. Mikuláše
 Kelč
Základní informace místa
ID místa: 5241
Typ místa: ostatní
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 15.5.2007
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama