Mlýn postavený r. 1864 Janem Bartoňem sloužil k mletí obilí až do konce 1. světové války. Jeho činnost byla ukončena r. 1931, r. 1939 byl přestavěn na obytné stavení a v roce 1962 vyhořel. Po r. 1972 upraven k rekreačním účelům.
Hlavní obrázek místa
© Luděk Pitter 10/2006
Budovu bývalého větrného mlýna bez kola, využívanou dnes jako rekreační objekt, najdete západně od vlakové stanice Hodslavice na místě zvaném "Na Kopci". Když se od vlakové zastávky vydáte na západ, přes silnici I/57, do kopce mezi vilky a poslední uličkou, rovnoběžnou s hlavní silnicí se dáte doleva (na jih) jako k centru Hodslavic, dojdete na konec zástavby, kde se ulička stáčí prudce vpravo vzhůru a vyjdete na loučce u mlýna. Cesta dál pokračuje do centra Hodslavic kolem objektů bývalého jednotného zemědělského družstva. Místní vám určitě ukážou tu správnou cestu. Z kopce je rozhled na podhůří Moravskoslezských Beskyd a můžete odtud přehlédnou celé centrum Hodslavic, kde najdete tři kostely, rodný dům Františka Palackého a dalšími zajímavostmi, nebo starou osmibokou stodolu nedaleko fojství, dnes penzionu.
L.P., 8.10. 2006
historie

Větrný mlýn postavil roku 1864 sedlák Josef Bartoň, později jej koupil Josef David a jeho syn mlýn provozoval až do konce jeho činnosti. Větrné kolo mělo průměr 14 m a mlecí zařízení bylo umístěno ve dvou patrech. Kapacita mletí byla asi jeden metrák obilí za den. Po první světové válce význam větráku upadl a sedláci mleli levněji u majitelů nově postavených vodních mlýnů v okolí. Koncem 30 let 20. stol. poškodila větrák vichřice. Činnost mlýna byla ukončena roku 1931 a o rok později bylo mlynářem z budovy odstraněno i větrné kolo. Krátce před druhou světovou válkou byl mlýn přestavěn na obytné stavení. V letech 1952 a 1953 budovu dvakrát zasáhl blesk a v roce 1962 objekt vyhořel. Zděné torzo budovy od příbuzných posledního mlynáře koupil za 1 Kčs současný majitel, který budovu mlýna opravil a využívá ji k rekreačním účelům.

L.P. (Janouška M., Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 2003), 8.10. 2006

Moravskoslezský kraj,  Nový Jičín  (NJ), Hodslavice

Místa v okolí

 staré fojtství
 kostel sv. Ondřeje
 Hodslavice
 Čertův mlýn
 Prameny Zrzávky
 Požaha
 žilinský vodní jez
 Czeicznerova vila
 Nový Jičín
 Laudonův dům
 městské hradby
 radnice
 Stará pošta
 Arenda
 kamenný pranýř
 kostel sv. Václava
 Starý Jičín
 Starý Jičín
 Perná
 Příluky
 Rybí
 kostel sv. Kateřiny
 Lešná
 Beessova kaple
 Panská vyhlídka
 Jurův kámen
 svobodný dvůr
 Národní sad
 Šipka
 Štramberk
 kostel sv. Martina
 Expozice figurín
 Muzeum Šipka
 kašna
 městské opevnění
 Štramberk – MPZ
 kaple sv. Anny
 Bannerova studánka
 Kamenárka
 Krásno nad Bečvou
 Závišice
 radnice
 rozhledna Bílá hora
 Váňův kámen
 dům U apoštolů
 kostel sv. Jakuba
 větrný mlýn
 kaplička
 evangelický kostel
 hrobka rodu Šustalů
 muzeum Fojtství
 hrobka rodu Rašků
 Bartošovice
 větrný mlýn
 Zemanství
 Polouvsí
 Katolický dům
 socha T.G.Masaryka
 Hustopeče nad Bečvou
 Arnoltovice
 Ringhofferova vila
 Lašské muzeum
 Kubartova kaple
 Kunín
 Husova lípa
 Šostýn
 Choryně
 Fürstenberská hrobka
 Zemanova kaple
 Raškův kámen
 vila Machů
 Bezručova vyhlídka
 Jeseník nad Odrou
 Hustopeče nad Bečvou
 Hukovice
 Maxmiliánův dvůr
 Vystrkov
 mlýn Strážka
 Jarcová
 Sedlnické sněženky
 Hradišťko
 Sedlnice
 Rožnov
 fara
 Travertinová kaskáda
 kostel Všech svatých
 Fassmannova vila
 kostel Všech svatých
 městské hradby
 kašna se sochou Hygie
 sousoší Panny Marie
 radnice
 Kladeruby
 Příbor
 kostel sv. Kříže
 Branky
 Bartošovice
 Branky
 Jurkovičova rozhledna
 Josefínin platan
 fara
 Branky
 kostel sv. Martina
 Neptunova kašna
 mariánský sloup
 radnice
 Bystřička
 kaple Pod Spinou
 Petrovice
 Hájovský dvůr
 Skácelův kříž
 zvonice
 Klenov
 zvonička Měrkovice
 hroby portášů
 kostel sv. Maxmiliána
 Hukvaldy
 Hukvaldská obora
 větrný mlýn
 Kateřinice
 Kelč
 Hukvaldy
 Rychaltice
 kostel sv. Mikuláše
 Podolí
 Loučka
 Odry
 městské hradby
 katovna
 Trnávka
 kostel sv. Josefa
 Hradiště
 Rajnochovice
Kontaktní informace
Hodslavice 205
742 71 Hodslavice
Základní informace místa
ID místa: 4683
Typ místa: mlýn
Podkategorie: větrný
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 8.10.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

reklama