Pohled na vilu ze zahrady
© Pavel Vlach, 07/2015
Historické město Nový Jičín je doloženo od r. 1313, od r. 1799 se datuje zdejší tradice výroby klobouků. Ve městě je od r. 1967 vyhlášena památková zóna. Je tu ojedinělé čtvercové náměstí s renesančními a barokními domy po celé délce s podloubím, mezi nimiž vyniká renesanční Stará pošta z r. 1563, v níž nocovali i ruští vojevůdci Suvorov a Kutuzov, a také nárožní dům, v němž r. 1790 zemřel populární generál Laudon. Žerotínský zámek s typickou dvojicí okrouhlých věží vznikl renesanční přestavbou starší gotické stavby, nyní je sídlem Muzea Novojičínska. Centrem města prochází červeně značená turistická cesta z Hodslavic do Štramberka.
V Novém Jičíně se křižují tahy silnic I. třídy č. 48 (Bělotín-Příbor) a 57 (Fulnek-Valašské Meziříčí). Železniční spojení zajišťuje krátká lokální trať 278, která vede do Nového Jičína ze Suchdola nad Odrou na hlavní trati 270 (Přerov-Ostrava).
Czeicznerova vila se nachází na jihovýchodním konci Husovy ulice v centru města.
Městská knihovna v Novém Jičíně sídlí v bývalé Czeicznerově vile z počátku 20. století. Ferdinand Czeiczner (1850-1932) pocházel ze starobylé místní rodiny s tradiční soukenickou výrobou, on sám se vypracoval na předního podnikatele v textilním průmyslu a řadu let (1882-1918) byl členem městského zastupitelstva, krátce zastával i funkci starosty (1906-1907). ...Jako dlouholetý člen stavební komise se zasadil o vznik významných veřejných budov (např. Beskydské divadlo), sám si nechal postavit honosné rodinné sídlo v dnešní Husově ulici. Projektantem Czeicznerovy vily byl novojičínský architekt Josef Blum, jehož dílem je i řada veřejných staveb v Novém Jičíně. Vila pro Ferdinanda Czeicznera byla podle Blumova návrhu postavena v roce 1910. Stavba, která byla ve své době v Jičíně největším obytným domem, vychází z novobarokní a novoklasicistní architektury. Spolu s vedlejšími stavbami a zahradou dodnes tvoří hodnotný a ucelený areál, který patří ke klenotům novojičínské architektury počátku 20. století. Ferdinand Czeiczner patřil v době budování domu k místní honoraci, i když tehdy již nebyl ani starostou ani majitelem rodinné továrny. Měl tři dcery a žádný z jeho tří zeťů nejevil zájem o pokračování v rodové podnikatelské tradici. To také rozhodlo o osudu honosné vily, kterou Ferdinand Czeiczner odkázal městu, nicméně potomci prodali dům jinému novojičínskému podnikatelskému klanu Hückelů. Po roce 1945 se vila stala státním majetkem a byly zde například jesle. Teprve rekonstrukcí v letech 2000-2001 byl naplněn odkaz Ferdinanda Czeicznera pro kulturní využití a dnes zde sídlí Městská knihovna..
|
Přihlášení |
