Budova tzv. starého fojtství, resp. budova výminku bývalých hospodářů z konce 18. století. Hlavní obytná budova fojtství byla roubená a do dnešní doby se nedochovala. Z hospodářského zázemí fojtství se dochovala roubená polygonální stodola z 1. pol. 19. století.
Hlavní obrázek místa
fojtství
jediný pozůstatek rozlehlého fojtství - výminek pro staré hospodáře
© Ondřej Štěpánek 08/2015
Na mapě stabilního katastru z roku 1833 je objekt fojtství zakreslen jako samostatně stojící rozlehlá roubená budova obdélníkového půdorysu, jejíž dvůr uzavírají dřevěné hospodářské budovy, nad kterými se nachází památkově chráněná polygonální stodola. Celý areál stál v centru vsi u roubeného kostela sv. Ondřeje (na mapě stabil. katastru z r. 1833 napravo od areálu fojtství). Dodnes zachovaný zděný výměnek fojtství je na mapě stabil. katastru označen č. p. 148 a je zakreslen nalevo od areálu fojtství. Zděný dům starého fojtství - výměnku, v patře o 2 x 4 osách, je zastřešen valbovou sedlovou střechou se třemi vikýři tvaru volského oka. Vstupní průčelí s dřevěným předloženým schodištěm na dřevěnou pavláčku přiléhající po celé délce k fasádě, která se jeví jako jednopatrová. Suterén se třemi obdélnými okénky a dvěma pravoúhlými vstupy s jednoduchým pískovcovým ostěním. Okna patra jsou dvoudílná, členěná na menší tabulky, pravoúhlý vstup do napříč položené průchozí síně je situován v přibližně středu dispozice. Budova fojtství, písemně doloženého v 1. polovině 16. století, pochází z konce 18. století. Jde o evidovanou nemovitou kulturní památku č.r. 8-1592/1. Památkou je i studna situovaná v zahradě domu, dnes zasypaná. Z původní studny se dochovala pouze nadzemní kamenná podezdívka z lomového kamene (č.r. 8-1592/2). K areálu bývalého fojtství přísluší také bývalá fojtova stodola – dnes nemovitá kulturní památka č.r. 8-1591. Jde o roubený objekt z tesaných trámů položený na kamenné podezdívce. Stodola obdélného půdorysu byla původně na severní straně uzavřena polygonálně. Má sedlovou střechu, a krov hambálkové soustavy. Vnitřní prostor je rozdělen na 3 perny a 2 mlaty. Napříč stodolou je průjezd s vjezdem na východní a západní straně. Vrata jsou dvoukřídlá, prkenná.
Tichánek, J.: Fojtství na Novojičínsku, 23.8. 2015
historie

Historie fojtství (č. p. 1 a výměnku č. p. 148), přehled fojtů a pozdějších majitelů

Roku 1516 se připomíná v rejstříku berně olomouckého kraje fojt Ondřej. Bez uvedení jména se pak fojt vzpomíná až roku 1558 v urbáři novojického panství. V roce 1656 byl fojtem Jan Číp (Cziep), který pocházel zřejmě z životického fojtovského rodu Cziepů. Jako majitel fojtství je uváděn v lánových rejstřících. K hodslavickému fojtství příslušely dva lány role a mlýn č. p. 80 na dolním konci u hranic s Bludovicemi. Na mlýně hospodařil většinou někdo z fojtovy rodiny. Roku 1664 koupil od Jana Cziepa fojtství č. p. 1 s příslušenstvím a mlýnem za 440 zlatých slezských Jan Lochman z Bernartic. Až na 6 záhonů obilí dostal k tomu i veškerou úrodu, 3 koně, vůz, pluh, 4 brány, jalovici, bejčka, 4 kusy svinského dobytka, 3 slepice, „kohúta a pícování všechno na poli i na kolni. Dluhy fojta Jury se mají zapraviti, třem synům se má vystrojiti svatební veselí.“ Na straně kupitele byli přítomni Pavel Staroveský,…  číst dále

Tichánek, J.: Fojtství na Novojičínsku, 23.8. 2015

Komentáře

Moravskoslezský kraj,  Nový Jičín  (NJ), Hodslavice

Místa v okolí

 kostel sv. Ondřeje
 Hodslavice
 Hodslavice
 Prameny Zrzávky
 Čertův mlýn
 Požaha
 žilinský vodní jez
 Perná
 Arenda
 Czeicznerova vila
 kamenný pranýř
 Příluky
 Nový Jičín
 kostel sv. Václava
 Starý Jičín
 Laudonův dům
 Stará pošta
 městské hradby
 radnice
 Starý Jičín
 Beessova kaple
 Lešná
 Krásno nad Bečvou
 radnice
 dům U apoštolů
 Rybí
 kostel sv. Kateřiny
 evangelický kostel
 Panská vyhlídka
 Jurův kámen
 Národní sad
 svobodný dvůr
 Expozice figurín
 městské opevnění
 Šipka
 Štramberk
 kaple sv. Anny
 Muzeum Šipka
 kašna
 Arnoltovice
 Štramberk – MPZ
 větrný mlýn
 kostel sv. Martina
 Kamenárka
 Bannerova studánka
 rozhledna Bílá hora
 Váňův kámen
 Závišice
 Choryně
 muzeum Fojtství
 hrobka rodu Rašků
 hrobka rodu Šustalů
 Polouvsí
 kostel sv. Jakuba
 fojtství
 kaplička
 Katolický dům
 socha T.G.Masaryka
 Zemanství
 Vystrkov
 Kubartova kaple
 Bartošovice
 větrný mlýn
 Hustopeče nad Bečvou
 Lašské muzeum
 Husova lípa
 Šostýn
 Ringhofferova vila
 Jarcová
 Raškův kámen
 Bezručova vyhlídka
 Rožnov
 vila Machů
 Zemanova kaple
 Kunín
 Hradišťko
 Fürstenberská hrobka
 Jeseník nad Odrou
 Fassmannova vila
 Maxmiliánův dvůr
 kostel Všech svatých
 mlýn Strážka
 Hukovice
 Branky
 Branky
 Branky
 Kladeruby
 Jurkovičova rozhledna
 kaple Pod Spinou
 Travertinová kaskáda
 kostel Všech svatých
 Neptunova kašna
 mariánský sloup
 Klenov
 radnice
 kostel sv. Martina
 Sedlnické sněženky
 Sedlnice
 fara
 městské hradby
 sousoší Panny Marie
 radnice
 Příbor
 kašna se sochou Hygie
 kostel sv. Kříže
 Oznička
 fara
 hroby portášů
 Josefínin platan
 Bartošovice
 zvonice
 Hájovský dvůr
 Skácelův kříž
 Petrovice
 zvonička Měrkovice
 Kelč
 Podolí
 Olšová
 větrný mlýn
 kostel sv. Maxmiliána
 Hukvaldská obora
 Loučka
 Hukvaldy
 Hukvaldy
 Kateřinice
 Rychaltice
 kostel sv. Mikuláše
 Hradiště
 kostel sv. Josefa
 městské hradby
 Odry
 katovna
 Rajnochovice
 Rajnochovice
Základní informace místa
ID místa: 12431
Typ místa: ostatní
Podkategorie: palác, dům
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 23.8.2015
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Jezerní slať - nejnavštěvovanější slať na Šumavě

Zajímavosti

Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.

Po stopách kolonád v Mariánských Lázních

Zajímavosti

Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.

Životní osudy venkovského sládka ze Sadové u Hradce Králové

Historie

Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby

Kamenná Prachnerova Terezka ošizená o dědictví

Historie

Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let

Návštěvnické centrum Kvilda, výběh rysů a jelenů

Zajímavosti

Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.

Rumcajsova ševcovna v pohádkovém městě Jičíně

Zajímavosti

V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.

Naposledy navštívené

reklama