Budova tzv. starého fojtství, resp. budova výminku bývalých hospodářů z konce 18. století. Hlavní obytná budova fojtství byla roubená a do dnešní doby se nedochovala. Z hospodářského zázemí fojtství se dochovala roubená polygonální stodola z 1. pol. 19. století.
Hlavní obrázek místa
fojtství
jediný pozůstatek rozlehlého fojtství - výminek pro staré hospodáře
© Ondřej Štěpánek 08/2015
Na mapě stabilního katastru z roku 1833 je objekt fojtství zakreslen jako samostatně stojící rozlehlá roubená budova obdélníkového půdorysu, jejíž dvůr uzavírají dřevěné hospodářské budovy, nad kterými se nachází památkově chráněná polygonální stodola. Celý areál stál v centru vsi u roubeného kostela sv. Ondřeje (na mapě stabil. katastru z r. 1833 napravo od areálu fojtství). Dodnes zachovaný zděný výměnek fojtství je na mapě stabil. katastru označen č. p. 148 a je zakreslen nalevo od areálu fojtství. Zděný dům starého fojtství - výměnku, v patře o 2 x 4 osách, je zastřešen valbovou sedlovou střechou se třemi vikýři tvaru volského oka. Vstupní průčelí s dřevěným předloženým schodištěm na dřevěnou pavláčku přiléhající po celé délce k fasádě, která se jeví jako jednopatrová. Suterén se třemi obdélnými okénky a dvěma pravoúhlými vstupy s jednoduchým pískovcovým ostěním. Okna patra jsou dvoudílná, členěná na menší tabulky, pravoúhlý vstup do napříč položené průchozí síně je situován v přibližně středu dispozice. Budova fojtství, písemně doloženého v 1. polovině 16. století, pochází z konce 18. století. Jde o evidovanou nemovitou kulturní památku č.r. 8-1592/1. Památkou je i studna situovaná v zahradě domu, dnes zasypaná. Z původní studny se dochovala pouze nadzemní kamenná podezdívka z lomového kamene (č.r. 8-1592/2). K areálu bývalého fojtství přísluší také bývalá fojtova stodola – dnes nemovitá kulturní památka č.r. 8-1591. Jde o roubený objekt z tesaných trámů položený na kamenné podezdívce. Stodola obdélného půdorysu byla původně na severní straně uzavřena polygonálně. Má sedlovou střechu, a krov hambálkové soustavy. Vnitřní prostor je rozdělen na 3 perny a 2 mlaty. Napříč stodolou je průjezd s vjezdem na východní a západní straně. Vrata jsou dvoukřídlá, prkenná.
Tichánek, J.: Fojtství na Novojičínsku, 23.8. 2015
historie

Historie fojtství (č. p. 1 a výměnku č. p. 148), přehled fojtů a pozdějších majitelů

Roku 1516 se připomíná v rejstříku berně olomouckého kraje fojt Ondřej. Bez uvedení jména se pak fojt vzpomíná až roku 1558 v urbáři novojického panství. V roce 1656 byl fojtem Jan Číp (Cziep), který pocházel zřejmě z životického fojtovského rodu Cziepů. Jako majitel fojtství je uváděn v lánových rejstřících. K hodslavickému fojtství příslušely dva lány role a mlýn č. p. 80 na dolním konci u hranic s Bludovicemi. Na mlýně hospodařil většinou někdo z fojtovy rodiny. Roku 1664 koupil od Jana Cziepa fojtství č. p. 1 s příslušenstvím a mlýnem za 440 zlatých slezských Jan Lochman z Bernartic. Až na 6 záhonů obilí dostal k tomu i veškerou úrodu, 3 koně, vůz, pluh, 4 brány, jalovici, bejčka, 4 kusy svinského dobytka, 3 slepice, „kohúta a pícování všechno na poli i na kolni. Dluhy fojta Jury se mají zapraviti, třem synům se má vystrojiti svatební veselí.“ Na straně kupitele byli přítomni Pavel Staroveský,…  číst dále

Tichánek, J.: Fojtství na Novojičínsku, 23.8. 2015

Moravskoslezský kraj,  Nový Jičín  (NJ), Hodslavice

Místa v okolí

 kostel sv. Ondřeje
 Hodslavice
 Hodslavice
 Prameny Zrzávky
 Čertův mlýn
 Požaha
 žilinský vodní jez
 Perná
 Arenda
 Czeicznerova vila
 kamenný pranýř
 Příluky
 Nový Jičín
 kostel sv. Václava
 Starý Jičín
 radnice
 městské hradby
 Laudonův dům
 Stará pošta
 Starý Jičín
 Beessova kaple
 Lešná
 Krásno nad Bečvou
 radnice
 dům U apoštolů
 Rybí
 kostel sv. Kateřiny
 evangelický kostel
 Panská vyhlídka
 Jurův kámen
 svobodný dvůr
 Národní sad
 Expozice figurín
 městské opevnění
 Šipka
 Štramberk
 kašna
 Arnoltovice
 kaple sv. Anny
 Muzeum Šipka
 Štramberk – MPZ
 větrný mlýn
 kostel sv. Martina
 Kamenárka
 Bannerova studánka
 rozhledna Bílá hora
 Váňův kámen
 Závišice
 Choryně
 muzeum Fojtství
 hrobka rodu Šustalů
 hrobka rodu Rašků
 Polouvsí
 kostel sv. Jakuba
 Zemanství
 kaplička
 Katolický dům
 socha T.G.Masaryka
 Vystrkov
 Kubartova kaple
 Bartošovice
 větrný mlýn
 Hustopeče nad Bečvou
 Lašské muzeum
 Husova lípa
 Šostýn
 Ringhofferova vila
 Jarcová
 Raškův kámen
 Bezručova vyhlídka
 Rožnov
 vila Machů
 Zemanova kaple
 Kunín
 Hradišťko
 Fürstenberská hrobka
 Jeseník nad Odrou
 Fassmannova vila
 Maxmiliánův dvůr
 kostel Všech svatých
 Hukovice
 mlýn Strážka
 Branky
 Bystřička
 Branky
 Branky
 Kladeruby
 Jurkovičova rozhledna
 kaple Pod Spinou
 Travertinová kaskáda
 kostel Všech svatých
 Klenov
 Neptunova kašna
 mariánský sloup
 radnice
 kostel sv. Martina
 Sedlnické sněženky
 Sedlnice
 fara
 městské hradby
 sousoší Panny Marie
 radnice
 Příbor
 kašna se sochou Hygie
 kostel sv. Kříže
 fara
 hroby portášů
 Josefínin platan
 Bartošovice
 zvonice
 Hájovský dvůr
 Skácelův kříž
 Petrovice
 Kelč
 zvonička Měrkovice
 Podolí
 větrný mlýn
 kostel sv. Maxmiliána
 Hukvaldská obora
 Loučka
 Hukvaldy
 Hukvaldy
 Kateřinice
 Rychaltice
 kostel sv. Mikuláše
 Hradiště
 kostel sv. Josefa
 městské hradby
 Odry
 katovna
 Rajnochovice
Základní informace místa
ID místa: 12431
Typ místa: ostatní
Podkategorie: palác, dům
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 23.8.2015
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama