Budova tzv. starého fojtství, resp. budova výminku bývalých hospodářů z konce 18. století. Hlavní obytná budova fojtství byla roubená a do dnešní doby se nedochovala. Z hospodářského zázemí fojtství se dochovala roubená polygonální stodola z 1. pol. 19. století.
Hlavní obrázek místa
fojtství
jediný pozůstatek rozlehlého fojtství - výminek pro staré hospodáře
© Ondřej Štěpánek 08/2015
Na mapě stabilního katastru z roku 1833 je objekt fojtství zakreslen jako samostatně stojící rozlehlá roubená budova obdélníkového půdorysu, jejíž dvůr uzavírají dřevěné hospodářské budovy, nad kterými se nachází památkově chráněná polygonální stodola. Celý areál stál v centru vsi u roubeného kostela sv. Ondřeje (na mapě stabil. katastru z r. 1833 napravo od areálu fojtství). Dodnes zachovaný zděný výměnek fojtství je na mapě stabil. katastru označen č. p. 148 a je zakreslen nalevo od areálu fojtství. Zděný dům starého fojtství - výměnku, v patře o 2 x 4 osách, je zastřešen valbovou sedlovou střechou se třemi vikýři tvaru volského oka. Vstupní průčelí s dřevěným předloženým schodištěm na dřevěnou pavláčku přiléhající po celé délce k fasádě, která se jeví jako jednopatrová. Suterén se třemi obdélnými okénky a dvěma pravoúhlými vstupy s jednoduchým pískovcovým ostěním. Okna patra jsou dvoudílná, členěná na menší tabulky, pravoúhlý vstup do napříč položené průchozí síně je situován v přibližně středu dispozice. Budova fojtství, písemně doloženého v 1. polovině 16. století, pochází z konce 18. století. Jde o evidovanou nemovitou kulturní památku č.r. 8-1592/1. Památkou je i studna situovaná v zahradě domu, dnes zasypaná. Z původní studny se dochovala pouze nadzemní kamenná podezdívka z lomového kamene (č.r. 8-1592/2). K areálu bývalého fojtství přísluší také bývalá fojtova stodola – dnes nemovitá kulturní památka č.r. 8-1591. Jde o roubený objekt z tesaných trámů položený na kamenné podezdívce. Stodola obdélného půdorysu byla původně na severní straně uzavřena polygonálně. Má sedlovou střechu, a krov hambálkové soustavy. Vnitřní prostor je rozdělen na 3 perny a 2 mlaty. Napříč stodolou je průjezd s vjezdem na východní a západní straně. Vrata jsou dvoukřídlá, prkenná.
Tichánek, J.: Fojtství na Novojičínsku, 23.8. 2015
historie

Historie fojtství (č. p. 1 a výměnku č. p. 148), přehled fojtů a pozdějších majitelů

Roku 1516 se připomíná v rejstříku berně olomouckého kraje fojt Ondřej. Bez uvedení jména se pak fojt vzpomíná až roku 1558 v urbáři novojického panství. V roce 1656 byl fojtem Jan Číp (Cziep), který pocházel zřejmě z životického fojtovského rodu Cziepů. Jako majitel fojtství je uváděn v lánových rejstřících. K hodslavickému fojtství příslušely dva lány role a mlýn č. p. 80 na dolním konci u hranic s Bludovicemi. Na mlýně hospodařil většinou někdo z fojtovy rodiny. Roku 1664 koupil od Jana Cziepa fojtství č. p. 1 s příslušenstvím a mlýnem za 440 zlatých slezských Jan Lochman z Bernartic. Až na 6 záhonů obilí dostal k tomu i veškerou úrodu, 3 koně, vůz, pluh, 4 brány, jalovici, bejčka, 4 kusy svinského dobytka, 3 slepice, „kohúta a pícování všechno na poli i na kolni. Dluhy fojta Jury se mají zapraviti, třem synům se má vystrojiti svatební veselí.“ Na straně kupitele byli přítomni Pavel Staroveský,…  číst dále

Tichánek, J.: Fojtství na Novojičínsku, 23.8. 2015

Moravskoslezský kraj,  Nový Jičín  (NJ), Hodslavice

Místa v okolí

 kostel sv. Ondřeje
 Hodslavice
 Hodslavice
 Prameny Zrzávky
 Čertův mlýn
 Požaha
 žilinský vodní jez
 Perná
 Arenda
 Czeicznerova vila
 kamenný pranýř
 Příluky
 kostel sv. Václava
 Starý Jičín
 Nový Jičín
 Laudonův dům
 Stará pošta
 městské hradby
 radnice
 Starý Jičín
 Beessova kaple
 Lešná
 Krásno nad Bečvou
 radnice
 dům U apoštolů
 Rybí
 kostel sv. Kateřiny
 evangelický kostel
 Panská vyhlídka
 Jurův kámen
 Národní sad
 svobodný dvůr
 Expozice figurín
 městské opevnění
 Šipka
 kaple sv. Anny
 Muzeum Šipka
 kašna
 Arnoltovice
 Štramberk – MPZ
 Štramberk
 větrný mlýn
 kostel sv. Martina
 Kamenárka
 Bannerova studánka
 Váňův kámen
 Závišice
 rozhledna Bílá hora
 Choryně
 muzeum Fojtství
 hrobka rodu Rašků
 hrobka rodu Šustalů
 Polouvsí
 kostel sv. Jakuba
 fojtství
 kaplička
 Katolický dům
 socha T.G.Masaryka
 Zemanství
 Vystrkov
 Kubartova kaple
 Bartošovice
 větrný mlýn
 Lašské muzeum
 Hustopeče nad Bečvou
 Ringhofferova vila
 Jarcová
 Husova lípa
 Šostýn
 Raškův kámen
 Bezručova vyhlídka
 vila Machů
 Zemanova kaple
 Rožnov
 Hradišťko
 Kunín
 Fürstenberská hrobka
 Jeseník nad Odrou
 Fassmannova vila
 Maxmiliánův dvůr
 kostel Všech svatých
 mlýn Strážka
 Hukovice
 Branky
 Branky
 Branky
 Kladeruby
 Jurkovičova rozhledna
 kaple Pod Spinou
 Travertinová kaskáda
 kostel Všech svatých
 Neptunova kašna
 mariánský sloup
 Klenov
 radnice
 kostel sv. Martina
 Sedlnické sněženky
 Sedlnice
 fara
 městské hradby
 sousoší Panny Marie
 radnice
 Příbor
 kašna se sochou Hygie
 kostel sv. Kříže
 fara
 hroby portášů
 Josefínin platan
 Bartošovice
 zvonice
 Hájovský dvůr
 Skácelův kříž
 Petrovice
 zvonička Měrkovice
 Kelč
 Podolí
 Olšová
 kostel sv. Maxmiliána
 Hukvaldská obora
 větrný mlýn
 Loučka
 Hukvaldy
 Hukvaldy
 Kateřinice
 Rychaltice
 kostel sv. Mikuláše
 Hradiště
 kostel sv. Josefa
 městské hradby
 Odry
 katovna
 Rajnochovice
 Rajnochovice
Základní informace místa
ID místa: 12431
Typ místa: ostatní
Podkategorie: palác, dům
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 23.8.2015
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama