staré fojtství

V roce 1656 byl fojtem Jan Číp (Cziep), který pocházel zřejmě z životického fojtovského rodu Cziepů. Jako majitel fojtství je uváděn v lánových rejstřících. K hodslavickému fojtství příslušely dva lány role a mlýn č. p. 80 na dolním konci u hranic s Bludovicemi. Na mlýně hospodařil většinou někdo z fojtovy rodiny. Roku 1664 koupil od Jana Cziepa fojtství č. p. 1 s příslušenstvím a mlýnem za 440 zlatých slezských Jan Lochman z Bernartic. Až na 6 záhonů obilí dostal k tomu i veškerou úrodu, 3 koně, vůz, pluh, 4 brány, jalovici, bejčka, 4 kusy svinského dobytka, 3 slepice, „kohúta a pícování všechno na poli i na kolni. Dluhy fojta Jury se mají zapraviti, třem synům se má vystrojiti svatební veselí.“ Na straně kupitele byli přítomni Pavel Staroveský, fojt, a Jiřík Šustek, purkmistr z Bernartic, na straně prodavatele purkmistr Martin Turek a spoluradní Adam Matalík a Matys Cziep (Číp). Za to, že kupu dostojí, složil Lochman 10 zl. u vrchnosti a 10 zl. u hodslavského obecního práva. Avšak fojtství brzy prodal, neboť roku 1667 je tu již fojtem Jura Cziep. Dne 16. srpna 1668 koupil fojtství Jura Toman za cenu 460 zlatých slezských a zároveň byly poznamenány tři podíly dědiců po předchozím majiteli, kterým byl zřejmě Jan Číp, zmiňovaný k roku 1656 v lánových rejstřících novojického panství. Nápadníkům (dědicům) po dřívějších majitelích dlužilo fojtství 36 zl., což Toman skoupil za 12 zl., po Jurovi Cziepovi celkem 270 zl., ale rovněž skoupeno za mnohem nižší sumy. Rychtář Jura Toman držel při fojtství 59 měřic pole II. třídy. Po Jurovi Tomanovi následoval ve fojtském úřadu od roku 1684 zeť předešlého fojta Mates Palacký, který fojtství koupil za stejnou sumu 460 zlatých slezských. V kupní smlouvě ze 17. února 1684 se uvádí: „....kaupil Matys Palacký fojtství zákupný od Jury Thomana starého fojta a otce ženiného s tím se vším se všechným k tomu fojtství příslušenstvím, rolemi, hranicemi, mezemi, laukami a všelijakými crastinami, co tak k temuž fojtství přináleží a tak jak drzí hospodáři drželi a užívali za sumu 460 rýnských slezských, z tej summy závdanku kupitel dáti má 190 zl., a to na 12 rozdílných termínů, první termín hned při odevzdání fojtství a stadku 80 zl., ostatních 11 termínů každoročně při času sv. Václavě po 10 zl. až do vyjití úplného závdanku, roční peníze při každém drženém posudku po 6 zl. až do vyplnění summy nahoře psanej. K tomu fojtství se přidává 4 koně a za pátého koňa bude povinen 2 bečky panského piva zaplatiti, viec půldruhého voza kovaného, dva pluhy, 4 brány, viec mu přidává dvoje jalového, bejčka a jalovičku, viec půl šilingka ovec, dobitka svinského 3 kusy, 2 husy, 6 slepic a sedmého kohouta. Co se dotejče ještě čtvero dítek Jury Thomana, tym dnes nebo zítra, kdyby otce nedostalo, aby ten nebo jinši hospodář svadební veselí podla možnosti a práva dědiny učiniti povinen byl. Co se dotejče ještě obilí hotového k mlácení, a to ozimného v horní stodole, to napoly sobě vymláceti budou. Strany ovsa, co se ještě najde, z teho hospodáři 2 snopy a Jurovi Thomanovi třetí snop náležeti bude. Výminek Jurovi Thomanovi spolu i z manželkou jeho, při tom fojtství své obydlení a ohřívání až do smrti měti mají, však pro nedorozumění mezi němi, že by se někdy státi mohlo, vymiňuje sobě světničku pro sebe a manželku jeho až do smrti, k tomu jednu komoru prostřední, jeden chlév v síni, v horní stodole půl štvrti pro schránění svého obilí, na vozové kolni poschlop pro seno, viec bude povinen hospodář otci Jurovi Thomanovi 3 krávy a štvrtou jalovicu v létě mezi svými pásti, v zimě pak Jura Thoman svou picou sobě chovati povinen bude, item jeden šilinkg ovec taky pásti a chovati hospodář povinen bude. Strany osetí ozimného, z teho Jura Thoman třetí snop bráti bude, okromně 10 záhonů řita u potůčka, ty sám bráti měti bude. Viec sobě vymiňuje roli pro vychování sebe z manželkou a dítkami, a to v předním poli 2 zápřeze, v prostředním poli taky 2 zápřeze a v zadním poli taky 2 zápřeze, a to všechno podle jejich povědomí a sobě okázání, přísevku vedle hospodářského 2 záhony na zelí a jeden záhon na mrkvu, semence lněného půl vrtla a půl vrtla konopného hospodář podle svého séti spraviti tak jako své povinen bude, viec dva kousky louky za humny od Neysarova až po cestu, potom u mlýna, odedrah, počna od vrbovího křibia, až po roli, v zahradě v celým pro braní trávy. Budoucně a pro pád smrti častné, kdyby Jura Thoman spíšej nežli manželka jeho z tohoto světa zejíti musel, tehdy bude měti sypání, výminek, a to každoročně 5 měřic obilia, 2 měřice žita, 3 měřice ječmenia, 2 měřice ovsa, vrtel kaše pohanské, vrtel hrachu. Po smrti Jury Thomana má ta louka u mlejna hospodáři připadnouti a na místě tej fojtová za humny lučenku užívati má na potravu svých dvou krav, ostatek jako hospodářovi chované pícováním bejti mají. Při tom kupě a u přítomnosti kupujícího byli jsou jeho otec Jacob Palaczky, Wentzel Handky, purgmistr bludovský, a Simon Neyser, při straně prodávajícího vejš psaný ouřad....“

Rod Palackých nebyl dříve fojtským rodem, nicméně patřili k zámožnějším sedlákům v sousedních Bludovicích, kde již koncem 16. století hospodařili na usedlosti č. p. 2. Podle rodokmenu Františka Palackého, zpracovaného pracovníky Zemského archivu v Opavě, se Mates Palacký narodil 12. 1.1658 a zemřel 25. 1.1729 v Hodslavicích. Oženil se v roce 1684 s Rozinou Tomanovou (nar. 8. 2. 1666), dcerou Jury, zákupního fojta v Hodslavicích. Jeho žena Rozina zemřela 11. 12. 1739. Měli spolu celkem jedenáct dětí. Syn Jura Palacký, domkář (1707-1785), byl pradědem historika Františka Palackého a syn Martin (17. 10. 1686–31. 3. 1764) se stal fojtem. Od Matyse koupil fojtství s příslušenstvím „...jakož i také s tím léskem neb pasekú vedle panskejch ležící, kterážto dle správy hodnověrných a starých súsedúv před časy od obci k tomuž fojtství přikoupena a do těch starých, však ale skrze zbojníky stracených rejster zapsána jest, item s tou kostelní loukú, z které však držitel fojtství ročního platu po 2 zl. rýn. dává....“ roku 1716 za 460 zlatých jeho syn Martin Palacký. Roku 1757 ustanovil fojt Martin Palacký, když odevzdával fojtství synu Jurovi, aby mladší syn Martin, když se „mlynářské řemeslo naučí“ užíval mlýna spolu se svou manželkou až do konce života. Fojt Martin Palacký v roce 1778 zaplatil vrchnosti z kupní ceny fojtství 522 rýnských aufank 55 rýnských 12 krejcarů, tedy za každých 100 zlatých oněch 10% laudemia. Fojt Martin se oženil 4. 11. 1714 s Kateřinou Prokšovou (n. 21. 5. 1694, + 6. 5. 1761). Martin Palacký držel roku 1749 při fojtství 59 měřic pole a lesa. Roku 1757 fojtoval na gruntu o sumě 460 tolarů Martinův syn Jura (n. 5. 1. 1721), avšak již 10. května následujícího roku zemřel. Fojtství se v této větvi nadále dědilo, a tak se stává dalším fojtem z Palackého rodu Martinův syn Jiří (n. 1721 + 1758), který se oženil 1745 se Zuzanou Jankovou. Po smrti manžela se vdala podruhé za Josefa Bartoně, který tu měl hospodařit dvacet let do zletilosti některého ze synů zemřelého Jiřího Palackého. Teprve roku 1778 převzal od otčíma zpět fojtství v hodnotě 460 zl. Martin Palacký (n.1749 + 1799), který se roku 1773 oženil s Annou Riedlovou, dcerou sedláka Josefa Riedla. Fojtství si podržel až do roku 1806, kdy jej získal za sumu 900 zlatých. Jejich syn Josef (1776 - 1855) se ujal hospodářství jako fojt roku 1799 a za ženu si vzal roku 1796 Annu Hromádkovou, dceru sedláka Jiřího Hromádky. Fojtoval tu v letech 1806 – 1846. Z jeho doby se zachovala stará kniha příjmů a vydání obce. Svazek má 190 listů, z toho je 34 popsáno příjmovými položkami, výdaje jsou na 59 listech, ostatní jsou prázdné. Na první straně je uvedeno: „Tato kniha je zjednána za fojta Josefa Pallatzkého, burmistra Ondřeje Krumpholze, Ondřeje Adama, Josefa Křižana, Jiřího Rýdla, Ondřeje Bartoně, auředních. V Hodslavicích dne 6 tého Aprile 1807. Georg Pallatzky, obecní písař.“

Jejich syn Ondřej (1806-1836) zemřel velmi mladý, s vdovou Rozinou, roz. Býmovou, se pak oženil bratr Josef (1818-1845). Ten je zaznamenán na č. 1, syn Ondřej (1840 - 1890) už je uváděn jako sedlák na gruntě č. 1. Od roku 1846 do konce feudalismu držela fojtství Rozina Palacká, která ho získala od svého tchána Josefa Palackého. Palačtí se na hodslavické rychtě udrželi až do 20. století. Z vedlejší větve rodu pocházel věhlasný dějepisec a historiograf František Palacký. Následovali další majitelé: roku 1891 Ondřej Palacký, roku 1895 Anna Palacká, roku 1917 Josef a dr. Jaroslav Palacký, kterého mnozí starší znali z jeho důchodového období, které prožil v Hodslavicích a kde také zemřel. V obecní pečeti z poloviny 18. století je vyobrazen doleva běžící jelen. Dnes je bývalé hodslavické fojtství upraveno na restauraci, která nese doposud název „Na Fojtství“. Noví majitelé provedli velmi citlivou rekonstrukci celého objektu, ve kterém zřídili stylovou restauraci a malý penzion. Vedle této stavby, která má č. p. 148, nachází se opodál u hlavní cesty „Hostinec Fojtství“ č. p. 1, který byl rovněž nedílnou součástí areálu bývalého fojtství. Dodejme, že k Hodslavicím příslušela zaniklá ves Rohlina, která se vyskytuje v listinách v letech 1437–1571. V Rohlině býval fojt na č. p. 49. Přehled fojtů:

1516 – Ondřej

1558 – neuváděn jménem

1640 – Jura Číp (Cziep)

1656 – 1664 - Jan Číp (Cziep)

1664 – 1667 – Jan Lochman

1667 – 1684 - Jura Toman (přísežní: Ondřej Číp a Jan Kudělka, Jan Merenda, Martin Křižan)

1684 – 1716 - Matys (Matyáš) Palacký (přísežní: Ondřej Bartoň, Jiří Křižan)

1716 – 1757 - Martin Palacký (syn předešlého)

1757 – 1758 - Jura Palacký (syn předešlého)

1758 – 1778 - Josef Bartoň (m. vdovy po předešlém)

1778 – 1806 - Martin Palacký (od svého otčíma)

1806 – 1846 - Josef Palacký (syn předešlého)

1846 – Rozina Palacká (od svého tchána Josefa Palackého)

1855 – František Palacký

Od 1859 – Ondřej Palacký (spolumajitel s předešlým)

1891 – Ondřej Palacký

1895 – Anna Palacká

1917 - Josef a dr. Jaroslav Palacký

1961 – Jednota LSD Nový Jičín

1991 – Ivan Palacký.