
Jílovice jsou obec v okrese České Budějovice, ležící 6 km východně od Borovan a 10 km severně od Trhových Svinů. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1366, kdy ji Vítek z Landštejna prodává Rožmberkům. Kromě kostela a křížů u něj je naproti němu v parčíku krásný vyřezávaný betlém, hřbitovní kaple a v osadě Jílovice-nádraží v bývalém skladu na nádraží soukromé muzeum historických vozidel (Veterán muzeum-Roděj).
V blízkém okolí se nachází národní přírodní rezervace Brouskův mlýn (říční niva Stropnice se vzácnými druhy rostlin a živočichů) a národní přírodní rezervace Červené blato (rozsáhlé přírodní rašeliniště).
Obec má autobusové spojení s Trhovými Sviny, Suchdolem nad Lužnicí a Českými Budějovicemi a obcí procházejí cyklistické stezky GW Rožmberského dědictví č. 1034 a 1050. Osadou Jílovice-nádraží (cca 3 km) prochází železniční trať České Budějovice-České Velenice.
Je to jednolodní stavba s trojboce uzavřeným presbytářem. Na severní straně přiléhá k presbytáři věž, v jejímž přízemí se nachází sakristie. K severní straně lodi je přistavěna kaple sv. Jana Nepomuckého. Na jižní straně stojí předsíň s trojúhelným štítem a sedlovou střechou. Presbytář je kryt valbovou střechou. Na severní straně k němu přiléhá věž. Volná nároží zpevňují opěráky bez odstupnění s pultovou stříškou. Okna v pětibokém závěru mají téměř půlkruhový záklenek. V jižní stěně se nalézá lomené okno. Presbytář s lodí spojuje lomený oblouk zdobený ornamentálními malbami; je sklenut křížovou klenbou na klínových zkosených vyžlabených žebrech, vybíhajících z hranolových příporek s novými hlavicemi (v terčovém svorníku znak pětilisté růže); v severní stěně je sedlový portálek do sakristie v podvěží. Loď je obdélného půdorysu, plochostropá; v západní části kruchta; na jižní straně v předsíňce hrotitý ústupkový portál s profilovaným ostěním. Loď je kryta valbovou střechou. V ose západního průčelí se otevírá vstup se segmentovým záklenkem, nad nímž je umístěno okno s půlkruhovým záklenkem, prosvětlující kruchtu. Vstup tvoří pravoúhlý kamenný portál, v jeho nadpraží je letopočet 1709-1892. Východně od předsíně na jižním průčelí se nachází lomené okno a západně okno se stlačeným záklenkem. Na severní straně před průčelí předstupují pravoúhlá kaple sv. Jana Nepomuckého, která má na západní a východní straně pravoúhlá okna a je sklenuta plackou. Kaple má valbovou a schodišťový přístavek pultovou střechu. Mezi přístavkem a kaplí je zamřížované okno se stlačeným záklenkem. Hranolová věž má v severní stěně pravoúhlý barokní portál, kterým se vstupuje do přízemí věže, jež je osvětleno pravoúhlým okénkem ve východní stěně. V posledním, zvonovém patře věže jsou prolomena žaluziová okna s půlkruhovými záklenky. Věž má pouze korunní římsu, na které je usazena cibulová báň s lucernou. Pravoúhlá předsíň na jižní straně má v ose průčelí dřevěné dvoudílné dveře se segmentovým nadpražím. Štít s lomenými rameny odděluje profilovaná římsa. V jeho ploše je ve štuku vytažen letopočet "ANNO DOMINI 1695" a nad ním nika se soškou Panny Marie. Zařízení tvoří hlavní oltář z doby po polovině 18. století, portálový, se sochami světců a obrazem od F. Čermáka z roku 1858. Dva boční oltáře sv. Anny a Panny Marie jsou pseudobarokní s obrazy od E. Schallera z roku 1844. Kazatelna pochází z doby kolem roku 1720. Oltář v kapli je pseudobarokní, portálový, se sochami sv. biskupů z doby kolem roku 1740. Žulová křtitelnice je gotického původu..
V roce 1695 byla přistavěna hranolová věž. V roce 1710 byla provedena barokní úprava a dle návrhu schwarzenberského stavitele Pavla Ignáce Bayera vystavěna kaple sv. Jana Nepomuckého na severní straně lodi. V roce 1891 byla prodloužena loď směrem na západ..