Buquoyská rezidence

Hlavní průčelí bývalé rezidence Buquoyů sestává ze dvou částí – z jednopatrové starší části s půlkruhovým bosovaným portálem a jednopatrové novější části se zvýšeným přízemím, lichoběžníkovým atikovým štítem, členěné vysokými pilastry.

1615 zdědil panství Petr ze Švamberka, čelní představitel českého stavovského povstání proti vládě Habsburků, konkrétně Ferdinandovi II. Habsburskému. Město s hradem bylo proto r. 1619 obléháno císařským vojskem pod velením generála Karla Bonaventury Buquoye a po pádu pevnosti získal generál Buquoye panství odměnou do svého vlastnicví. Rodu Buquoye patřilo panství až do r. 1945. Buquoyská rezidence na novohradském náměstí vznikla mezi lety 1634–1635 za regentství Marie Magdaleny Buquoyové (1573–1654) a to přestavbou rožmberského panského domu a následnými rozšiřujícími úpravami v letech 1636 a 1644, poté, co hraběnka M. Magdalena Buquoyová koupila od měšťanů sousední domy. R. 1718 nechal Karel Kajetán Buquoye rezidenci upravit (částečné zvýšení) do dnešní velikosti a podoby. Po nějaký čas byla také spojena dřevěnou chodbou ve výši prvního patra se sousedním kostelem (chodba později stržena). Po dostavbě nového zámku (1806) bylo z budov městského paláce odvezeno na zámek veškeré vybavení (palác byl luxusně zařízen) a jeho prostory byly adaptovány na vrchnostenské úřadovny a služební byty vyššího personálu. Po konfiskaci majetku rodu r. 1945 byla rezidence dána do užívání Lesnímu závodu, byly zde kanceláře, byty a sklady. Objekt bohužel nebyl nijak udržován a v 90. letech 20 stol. byl již v havarijním stavu. Naštěstí byl zachráněn, celkově zrekonstruován a dnes je zde hotel Rezidence. Objekt je od konce 90. let 20. století v majetku města Nové Hrady a patří mezi národní kulturní památky ČR..