Buquoyská rezidence vznikla v l. 1634–44 přestavbou rožmber. panského domu, kterou zadala hraběnka Marie Magdalena Buquoyová. Rezidence v l. 1636 a 1644 rozšířena, r. 1718 zvýšena. Po dostavbě zámku (1806) rezidence upravena na kanceláře a byty úředníků. Později sídlo okresního soudu, dnes hotel.
Hlavní obrázek místa
© Zdeněk Susa, 07/2012
Bývalá Buquoyská rezidence zaujímá celou východní stranu náměstí v Nových Hradech. Dnes slouží jako hotel a restaurace.
Zdeněk Susa, 16.7. 2012
popis

Trakty jednopatrového, nepravidelně obdélného komplexu rezidence jsou rozvrženy kolem dvou vnitřních dvorů. Reprezentační prostory byly situovány směrem do náměstí, kde tvoří hlavní průčelí 63 metrů dlouhou frontu o 13 okenních osách. Hlavní průčelí bývalé rezidence Buquoyů sestává ze dvou částí – z jednopatrové starší části s půlkruhovým bosovaným portálem a jednopatrové novější části se zvýšeným přízemím, lichoběžníkovým atikovým štítem, členěné vysokými pilastry.

Zdeněk Susa, E. Horáková dle Umělecké památky Čech 2., Emanuel Poche a kol., Academia 1978, 27.10. 2012

historie

Novohradské panství dlouho patřilo rodu Rožmberků – až do roku 1611, kdy rod vymřel a panství zdědili Švamberkové. R. 1615 zdědil panství Petr ze Švamberka, čelní představitel českého stavovského povstání proti vládě Habsburků, konkrétně Ferdinandovi II. Habsburskému. Město s hradem bylo proto r. 1619 obléháno císařským vojskem pod velením generála Karla Bonaventury Buquoye a po pádu pevnosti získal generál Buquoye panství odměnou do svého vlastnicví. Rodu Buquoye patřilo panství až do r. 1945. Buquoyská rezidence na novohradském náměstí vznikla mezi lety 1634–1635 za regentství Marie Magdaleny Buquoyové (1573–1654) a to přestavbou rožmberského panského domu a následnými rozšiřujícími úpravami v letech 1636 a 1644, poté, co hraběnka M. Magdalena Buquoyová koupila od měšťanů sousední domy. R. 1718 nechal Karel Kajetán Buquoye rezidenci upravit (částečné zvýšení) do dnešní velikosti a podoby. Po nějaký čas byla také spojena dřevěnou chodbou ve…  číst dále

Zdeněk Susa, E. Horáková podle: Umělecké památky Čech 2., Emanuel Poche a kol., Academia 1978; http://www.rezidencenh.cz; informační tabule; Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech, Jiří Úlovec, Libri 2005, 16.7. 2012

Půdorys místa

půdorys přízemí (stav před r. 1921
© Antonín Cechner: Soupis památek historických a uměleckých v Čechách, sv. 42 Politický okres kaplický, Archaelogická komise při České akademii věd a umění, Praha 1921
Obrázek Obrázek Obrázek
Jihočeský kraj,  České Budějovice  (CB), Nové Hrady

Místa v okolí

 Nové Hrady
 kovárna
 Nové Hrady
 Buquoyská hrobka
 Cuknštejn
 Svébohy
 kostel sv. Mikuláše
 Žumberk
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Anny
 Olešnice
 Kraví hora
 Hrádek
 Čížkrajice
 Trhové Sviny
 Buškův hamr
 ZOO Dvorec
 radnice
 morový sloup
 Zlatá Ktiš
 boží muka
 Nový Dvůr
 kamenný most
 Borovany
 pranýř
 radnice
 Újezdec
 Ostrolovský Újezd
 boží muka
 Trocnov
Základní informace místa
ID místa: 10906
Typ místa: ostatní
Podkategorie: palác, dům
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 27.10.2012
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama