2003 ©Václav Hodek
Barokní zámek, původně tvrz ze 14. stol. V letech1656–72 barokně přestavěna M. Reinerem. V r.1910–11 restaurován architektem M. Blechou. V severovýchodní věži zámku je kaple sv. Serváce se štukovou raně barokní výzdobou. Od r. 2000 majetek státu.
Při stezce vedoucí z Vitorazska přes jižní Čechy dále do vnitrozemí byla založena, nejspíš za Vítka mladšího z rodu Vítkovců (1213 – 1236), osada pojmenovaná Třeboň, na místě předem upraveném (tříbiti). Po Vítkovi následovali jeho synové Pelhřim (1255, †1261), Ojíř (1255 – 1306) a Vítek (1265 – 1266). Na západním konci tržiště si vystavěli dvorec, oddělený od osady příkopem a dřevěnou hradbou. Uplatňoval se však již jako součást prvního městského opevnění. Osada Třeboň se rychle rozvíjela (r. 1280 se připomíná kostel). Poslední držitel Třeboně z landštejnské větve Vítkovců, Jan, prodal Třeboň bratrům Petru, Joštovi, Oldřichu a Janu z Rožmberka, jejichž potomci vládli Třeboni až do r. 1611. Noví majitelé udělili Třeboni r. 1376 práva královských měst a opevnili ji kamennými hradbami a příkopy, stejně jako hrad, který se tak poprvé v r. 1379 připomíná. Hrad byl již tehdy spojen s městským opevněním přírodními podmínkami a osvědčil se při dvojím obléhání husitskými vojsky (1422, 1425) a při dalších výpadech a průtazích sirotčích vojsk (1433). Oldřich z Rožmberka (1418, †1462), který v Třeboni trvale nesídlil, r. 1456 třeboňský hrad přestavěl. Hrad byl již předtím místem politických schůzek a jednání členů protipoděbradské strany a strakonické katolické jednoty. Důležitá obranná úloha připadla hradu za Oldřichova nástupce Jana z Rožmberka (†1472). Ten stál nejprve na straně Jiřího z Poděbrad, a proto musel třeboňský hrad hájit panství před četnými útoky a vpády znepřátelených stran. Když se r. 1479 ujímal vlády nad rožmberským majetkem Vok z Rožmberka (†1505), vybral si Třeboň za své sídlo. Uklidnění v zemi a spořádanější hospodářské poměry dovolily Vokovi provést řadu stavebních záměrů. Jedním z nich byla přestavba třeboňského hradu v l. 1479 – 1482. Bližší popis tehdejšího hradu se nezachoval a zbytky jeho zdiva jsou ukryty ve… číst dále
Hrady, zámky a Tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, Jižní Čechy, 27.11. 2002
historie
Třeboň 1. Popis.
Kromě Krumlova není v jižních Čechách sídla bohatýrského, k němuž by se tolik skvělých upomínek poutalo, jako zámek Tře boňský. Nebaví nás ani polohou, poněvadž stojí v rovině, ani vý stavností, poněvadž se skládá ze stavení prostých, ale znajíce vše to, co se tu kdy dálo, rádi pozdržíme se v těch místech, kdež jeden z našich nejslavnějších rodův dokonal a jiný rovněž slavný rod v Čechách počátek svůj vzal. Se zálibou, avšak s citem elegickým zříme na ta mnohá stavení okršlek zámecký tvořící, na nichž všude památky Růže nacháhíme; a čehož jinde poskytovala půvabnosť krajiny aneb romantická poliha, to zde nahrazuje historická reflexe, neb skorem každý kámen má svou historii. Třeboň nevzbuzuje my šlének a upomínek romantických; neb jako jest pravda střízliva a neobalena, tak hledí na nás tato stará stavení beze všeho líčení a klamných obalův. Tak se to i má s okolní krajinou. Před našimi zraky otevře se rovina,… číst dále
August Sedláček, Hrady zámky a tvze Království českého III., 18.8. 2004
Další texty historie
2. Dějiny a držitelé Třeboně.
August Sedláček, Hrady zámky a tvze Království českého III., 5.3. 2017
pověsti
Vodní růže
Kolem dokola Třeboně se lesknou široce rozlité plochy rybníků, nad nimiž se třepotají hejna vodního ptactva. Třeboň se svým zámkem je „vodní růží“, která zkvetla mezi vodami. Proslulé třeboňské rybníky jsou dílem smělého, odvážného ducha regenta (vrchního správce) rožmberského Jakuba Krčína. K nejrozsáhlejším patří rybník Svět, přilehlý k Třeboni. Krčín, pojav myšlenku jej založiti, dal zbourati předměstí, které se v těch místech rozkládalo, a počal na bahnité půdě budovati hráz nového rybníka. Bylo mnoho pochybovačů, kteří pokládali toto dílo za příliš odvážné a marné, a Krčín sám prožil mnoho trudných chvil, když se počaly trhati hráze, sotvaže byl rybník napuštěn. Neustal však v jejich zpevňování, dokud se nepřestaly bortiti a propadati. Místo, kudy probíhala hráz, musilo býti nejprve vytlučeno silným kolím, mezi kolí bylo napěchováno chrastí, aby navážená země měla dostatečnou oporu, dříve nežli se slehne a nežli na ní vzrostou duby,… číst dále
Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 27.11. 2002
Další texty pověsti
Petr Vok
Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 27.11. 2002
Jihočeský kraj, Jindřichův Hradec (JH), Třeboň
Místa v okolí
0.1 km
městské opevnění
0.1 km
mariánský sloup
0.2 km
dům U koníčka
0.2 km
pivovar
0.2 km
radnice
1.1 km
Schwarzenberská hrobka
1.2 km
kostel sv. Jiljí
1.6 km
vodárenská věž
2.1 km
kaple sv. Víta
4.1 km
kamenný obloukový most
4.9 km
rybník Rožmberk
9.2 km
Lomnice nad Lužnicí
9.5 km
kaple sv. Jana Křtitele
9.6 km
Fuglhaus, Flughaus
11.2 km
Zvíkov u Lišova
11.7 km
kostel sv. Václava
12.1 km
Jemčina
12.4 km
kostel sv. Petra a Pavla
12.4 km
kostel Nanebevzetí Panny Marie
12.4 km
Stráž nad Nežárkou
12.6 km
Chlum u Třeboně
12.9 km
Ledenice
13.9 km
boží muka
14.0 km
Nový Dvůr
14.3 km
Provod, Prochod
14.5 km
radnice
14.6 km
pranýř
14.7 km
Borovany
15.5 km
boží muka
15.6 km
kamenný most
15.6 km
socha sv. Jana Nepomuckého
15.9 km
Lásenice
16.4 km
ZOO Dvorec
16.9 km
Trocnov
17.9 km
Švamberk
18.1 km
Ostrolovský Újezd
18.5 km
Újezdec
