
Kostel je přístupný během bohoslužeb, které se konají pravidelně o nedělích od 8.00.
Projekt kostela vypracoval krumlovský městský architekt Hans Forschum, jemuž bylo v době zahájení stavby 30 let. Základní kámen byl položen 11. 10. 1936, slavnostní svěcení provedl v zastoupení budějovického biskupa kněz Jan Praschl 3. 7. 1938. Stavbu provedla krumlovská stavební společnost Ing. Karl Fischer, účastnili se na ní převážně řemeslníci z blízkého okolí. Kostel byl navržen v tradičních formách jako trojlodní basilika s věží na jižní straně presbytáře. Technicky však stavba využila dostupných moderních vymožeností (betonové klenby a římsy, nátěrové tmely ve fasádě, elektrická instalace ap.). Před západním průčelím bylo zřízeno nástupní prostranství, které na severu uzavírá budova fary, na jihozápadě upravená kaple z roku 1850 a po dalších okrajích parková úprava. Vysoká zvonice umožnila zavěšení pěti zvonů od firmy Rudolfa Pernera, tehdy ještě sídlící v Dobré Vodě u Českých Budějovic. Ty byly vysvěceny 5. 9. 1937. Dva největší z nich nepřežily následující světový konflikt. Válka a její důsledky vstoupily dramaticky do životů mnoha lidí, kteří se zasloužili o nový kostel: židovská rodina Spiro musela krátce po vysvěcení kostela opustit svůj podnik i Větřní, architekt Forschum odešel na zemské stavební ředitelství do Lince, kde zůstal i po roce 1945 (zemřel v necelých 51 letech roku 1956) a většina farníků ho nuceně následovala v důsledku vyhnání německojazyčného obyvatelstva z obnoveného Československa. Kostel strádal nedostatečnou údržbou, i když vzhledem k datu jeho postavení a kvalitě provedené práce nebyly následky fatální. Po roce 1995 se začalo pracovat na jeho obnově, která vyvrcholila opravou pláště a zavěšením dvou nových zvonů, které byly spolu s novým automatickým ovládacím systémem zprovozněny 21. 8. 2003. Na obnově kostela se významnou měrou podíleli bývalí krajané a jejich potomci. Obec Větřní byla r. 2017 povýšena na město..