Koldovka

Zachována je zadní hrana tvrziště ve formě valu se zlomkem zdi na severním konci, vlastní plocha tvrziště a příkopů je zaplněna skládkou, menší část je rozorána. Ze záznamu kněze a historika Josefa Myslimíra Ludvíka z r. 1848 můžeme získat informace o místní dispozici. V rukopise Staré památky Náchodska (Bouza - Mühlstein 1975, 77) se uvádí, že před r. 1830 bylo čtvercové tvrziště o stranách dlouhých 40 loket (t.j. cca 24 x 24 m), obklopené ze tří stran dvojitým obezděným příkopem, širokým 12 loket (t. j. 7 m), s prostorem předhradí na východní a jižní straně, obklopeným obezděným příkopem, dlouhým 150 loket (88 m). Česká Skalice se v psaných památkách poprvé objevuje r. 1238, kdy byla v držení Petra ze Skalice, prvého známého příslušníka rodu erbu třmene (Šimák 1932, 3). Již tehdy zde bylo panské sídlo, jeho poloha je předmětem sporů, protože další tvrziště se nachází v Malé Skalici v blízkosti kostela - na zahradě bývalého Steidlerova hostince. Zde byl proveden archeologický výzkum, ovšem bez zjištění jakýchkoliv pozůstatků osídlení staršího 15. století, zatímco na tvrzišti Koldovka byl při povrchovém průzkumu sebrán keramický materiál z 2.poloviny 14. a z 1.poloviny 15.století (Lochmann 1984, 35). Poprvé se oddělená část Skalice zvaná Velká připomíná v r. 1336, kdy byl jejím majitelem Hynek Hlaváč ze Skalice, příslušník východočeské větve rodu z Dubé, ovšem již r. 1366 patřila Vaňku z Kozomic (ze Žumberka a Boskovic). Vaňkovi příbuzní Skalici prodali v r. 1393 Jetřichovi z Janovic k náchodskému panství a jeho součástí Velká Skalice zůstala natrvalo (Sedláček 1883, 48). V roce 1450 byla tvrz s dalšími opevněními Jana Koldy ze Žampachu dobyta hotovostí Hradeckého kraje. Tvrz byla zřejmě obnovena a proměněna v manství Náchoda, protože v r. 1497 zde byl v nájmu man Vojslav z Kunčího. Ke tvrzi patřilo popluží a nějaké dvory kmetcí. V roce 1500 bylo manství proměněno ve svobodný dvůr a tvrz byla nedlouho poté opuštěna a zpustla (Sedláček 1883, 49). Tvrziště získalo název Koldovka, který odráží dramatické události poloviny 15. století. Literatura:

* Bouza, E. - Mühlstein, L. 1975: Česká Skalice, stručné dějiny města. Česká Skalice

* Lochmann, Z. A. 1984: Archeologické výzkumy a ostatní terénní akce Okresního muzea v Náchodě v r. 1982, Zpravodaj Krajského muzea východních Čech v Hradci Králové XI, s. 35

* Sedláček, A. 1883: Hrady, zámky a tvrze království českého V, Podkrkonoší. Praha. Šimák, J. V. 1932: Počátky erbu Třmene, Časopis rodopisné společnosti československé v Praze, IV.