
Ve východní části starého města stojí výjimečný areál, zahrnující dva kostely a společný bývalý hřbitov. Menší z obou kostelů vznikl po požáru roku 1507 na místě původní svatyně slovanské osady, které dal jméno ("kaplice" = malý kostel). Po vzniku města sloužil kostel, zasvěcený Panně Marii, českým obyvatelům Kaplice a okolních vsí. Zřejmě kvůli národnostnímu rozdělení obyvatel došlo k obnově obou kostelů i po požáru roku 1507. I menší kostel postavila rožmberská huť ve slohu jihočeské pozdní gotiky jako jednolodní bezvěžovou stavbu. Vnitřní zařízení pochází převážně ze 17. a 18. století.
Dnes slouží řeckým katolíkům.
Zobrazován bývá v oblečení římského důstojníka s nádobou na hašení, případně přímo hasící požár. Jeho sochy se vztyčovaly na ochranu proti požárům. Svatý Florián se podle legendy narodil v 2. pol. 3. stol. v Zieselmaueru nedaleko Vídně a stal se římským vojákem. Sloužil jako vedoucí kanceláře místodržícího v Lauriaku – dnešní Lorch v okolí dnešního Lince, které tehdy patřilo k římské provincii Noricum. Tamní místodržitel Aquilinus dal r. 304, když císař Dioklecián vydal jeden z několika protikřesťanských ediktů, zavřít a usmrtit mnoho zdejších křesťanů. Když se to Florián dozvěděl, spěchal jim na pomoc. Byl však chycen a mučen, aby se zřekl své víry. Když tak neučinil, byl bez ohledu na své zásluhy v armádě a bezúhonný život odsouzen k smrti. Dne 4. 5. roku 304 mu byl na krk přivázán mlýnský kámen a byl hozen do řeky Enže. Svatý Florián je jedním ze skupiny Čtrnácti svatých pomocníků, uctívaných společně v římskokatolické církvi. Jejich přímluva má být zvlášť nápomocna především proti nemocem. Skupina vznikla ve 14. stol. jako důsledek epidemie moru.