Homolka

Je možné, že toto strategické místo bylo využito k ochraně důležité stezky dříve, než ve středověku. Hrad na Homolce je zmiňován v souvislosti s kolonizační činností rytíře Hrona z Náchoda, kterému král Václav I. daroval území „od strážného hradu na vrchu Homolce“ až k soutoku Olšavky s Metují. Soupis památek z počátku 20. století uvádí, že se v jádru opevnění byla dřevěná stavba o rozměrech 42 x 26 m, chráněná mohutným valem (na počátku 20. století vysokým ještě 3 m a širokým téměř 9 m). J. L. Píč však uvádí, že jeho průzkum (publikovaný v roce 1909) fortifikaci z doby hradištní neprokázal. Rovněž tak fortifikaci neprokázaly ani sondy z konce 20. století. Stopy v terénu jsou dodnes jasně zřetelné, jsou však málo přehledné a jsou poškozené celou řadou novodobých zásahů - výkopů a sond. Ze situace lze usuzovat, že místo skutečně sloužilo ochraně obchodní stezky pod ním. O tom, kdy to bylo a jak bylo strážiště - kromě valů a příkopů - opevněno, lze pouze spekulovat. V publikaci Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (K. Kuča, Libri 2000) se uvádí, že se jedná o zbytek opevnění ze sedmileté války (1756 - 1763)..