Tradice pašijových her v Hořicích sahá snad do 13. stol. Přerušit ji měla třicetiletá válka. Konání her doloženo od roku 1816, 25. 6. 1893 bylo otevřeno pro tento účel postavené divadlo. S přestávkami za obou světových válek se hrálo do roku 1948, divadlo zaniklo v 60. letech. Obnova po roce 1990.
Hlavní obrázek místa
Současný amfiteátr od severu
© Ivan Grisa 04/2011

Areál pašijových her v Hořicích na Šumavě

Pašijové hry, připomínající utrpení Ježíše Krista, se v Hořicích údajně konaly od středověku do třicetileté války. Toto tvrzení však nedokládá žádný hodnověrný pramen. Doložená tradice začíná rokem 1816, kdy zdejší tkadlec Paul Gröllhesl sepsal text truchlohry "Utrpení a smrt našeho Pána Ježíše Krista". Amatérská představení se konala v místních hostincích a na podobných místech s jistými přestávkami během celého 19. století, hořické pašije získávaly na proslulosti i za hranicemi monarchie. Tradici rozvinuli novým textem profesor J. J. Ammann a probošt Landsteiner. Od roku 1893 bylo v provozu dokonce divadlo, speciálně pro tento účel postavené na horním konci městečka pod kaplí svaté Anny. S přestávkou během I. světové války se v něm hrálo do roku 1936. Během války divadelní budova sloužila jako vojenský sklad. Po nucené obměně obyvatelstva se na tradici pokusili navázat i noví osídlenci. Český překlad Landsteinerova textu byl však proveden jen roku 1947, komunistický puč následujícího roku opakování zabránil. Divadlo zchátralo a v 60. letech 20. století bylo stejně jako kaple svaté Anny zbořeno. Obnova pašijových her v Hořicích začala roku 1990, první představení podle nového textu Jindřicha Pecky se konalo k 100. výročí otevření někdejšího divadla 26. 6. 1993. Pro tento účel byl nedaleko místa původní budovy zřízen amfiteátr, obnoven byl i Ammannův pomník. Pašijové hry připomíná pomník na hořickém náměstí (nad kašnou se sochou sv. Jana Nepomuckého – viz heslo) a museum.
Ivan Grisa, dle http://www.pasije.info, 24.4. 2011
Jihočeský kraj,  Český Krumlov  (CK), Hořice na Šumavě

Místa v okolí

 kostel sv. Kateřiny
 Trojaň
 Pasovary
 Slavkov
 rybářská bašta
 kostel sv. Mikuláše
 kaple Stini
 boží muka
 kostel sv. Markéty
 Dobrá Voda
 Kvítkův dvůr
 Dobrkovický mlýn
 Červený Dvůr
 Chvalšiny - MPZ
 synagoga
 mariánský sloup
 městská zbrojnice
 fotoatelier Seidel
 kostel sv. Víta
 kaplanka
 jezuitská kolej
 kaple sv. Martina
 radnice
 prelatura
 Český Krumlov
 kostel sv. Jošta
 boží muka
 městské opevnění
 židovský hřbitov
 výklenková kaplička
 kostel sv. Vavřince
 pranýř
 Vítkův kámen
 kostel sv. Tomáše
 Svatý Tomáš
 Kleť
 Hausberk
 Knížecí stolec
 Čertovo kopyto
 Granátník
 Čertova stěna
 vodní rozdělovač
 výklenková kaple
 kaple sv. Anny
 kostel sv. Markéty
 Rožmberk
 silniční most
 kostel sv. Mikuláše
 Třísovská lípa
 Štěkře
 Třísov
 hradiště Záluží
 Dívčí Kámen
Kontaktní informace
Společnost pro zachování hořických pašijových her
382 22 Hořice na Šumavě 143
Tel: 777 662 713
http://www.pasije.info/
pasije@seznam.cz
Základní informace místa
ID místa: 9946
Typ místa: ostatní
Podkategorie: palác, dům
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 31.5.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama