Pohled od vývhodu na zalesněný pahorek hradu
© Jan P. Štěpánek 06/2006
Pozůstatky někdejšího hradu Arnoltovice se nacházejí na jižním ostrohu táhlého kopce zvaného Junákov. Pahorek na němž hrad stával je místními zván Němčíkův kopec.
K místu hradu je nejsnadnější přístup z hlavní silnice přes obec Poličná u Valašského Meziříčí. Jakmile se od Meziříčí hlavní silnice přiblíží k potoku Loučka, někdy zvaném taky Bránecký potok, je nejlepší dát se přes mostek doprava a dostat se na druhou stranu potoka. Tady je možno se dát dvěma směry: doleva a pak do svahu po ulici Štěpnice, nebo doprava a směřovat ke hrádku po ulici Zápotočí, která lemuje potok. Ani jedna z těchto cest však nevede přímo k hradu. Právě mezi tyto dvě ulice je sevřen táhlý hřeben k vrcholu Junákova na jehož úpatí se hrad nachází. K místu hradu se musíme dát nenápadnou spojkou obou ulic, která svým oblým tvarem kopíruje úpatí hradní homole. Z ulice Zápotočí je to odbočka doleva při lávce pro pěší přes potok.
Již z dálky je však nápadný, velkými stromy porostlý vršek na němž stával hrad Arnoltovice vidět. Pro nadšené detektoráře a hledače pokladů však musím předem říci, ať na Arnoltovice nejezdí. I mnozí nadšenci historie a podobných míst budou zklamáni. Celý hradní vršek i s přilehlým areálem jsou v soukromých rukou a majitel má vše pečlivě oplocené.
My jsme při naší návštěvě měli velké štěstí, že pan majitel byl zrovna na místě. Zprvu byl velmi odměřený a nechtěl nás na hrad pustit, ale když jsme mu vysvětlili, kdo jsme a za jakým účelem zde jsme, tak nás dokonce sám na centrální plato hradu doprovodil a řekl nám noho velmi zajímavý a doposud nepublikovaných informací.
Z původně zděného hradu se nedochovaly do současnosti žádné viditelné pozůstatky zástavby. Samotné jádro hradu, tvořené plošinou přibližně trojúhelného půdorysu na výrazném kuželovitém pahorku, má současné rozměry přibližně 30, 35 a 40m. V jižní části plata je znatelná výraznější terénní sníženina, která by snad mohla být místem bývalého paláce hradu. Další sníženina je ve středu jádra a další menší je na východě. Jiné výraznější terénní anomálie se na ploše jádra nevyskytují. I tyto anomálie však můžou být novějšího původu, jak podotkl majitel. Na ploše jádra má dnes majitel králíkárnu, posezení u táboráku a menší ovocný sad.
Severozápadní část kužele byla v 60. létech poškozena výstavbou přístupové cesty a do západního svahu byla zaříznuta stavba rekreační chatky.
Od severní strany, která mírně stoupá k vrcholu Junákova, je jádro hradu odděleno mohutným šíjovým příkopem dosahujícím ještě dnes hloubky kolem 5 m a šířky 15 až 20 m. Za příkopem se rozkládá louka – bývalé předhradí lichoběžníkového tvaru. Od táhlého návrší je i předhradí na severu odděleno příkopem a valem, dnes zachovalým jen na východní straně.
Snad i jižní, východní a západní stranu kužele jádra obtáčel kdysi příkop a val, který při troše fantazie můžou naznačovat některé drobné terénní zlomy. Dle situace v terénu však hrad díky velmi příkrým svahům od východu a jihu chráněn vůbec být nemusel.
Že byl hrad Arnoltovice původně zděný doložil archeologický výzkum provedený na lokalitě v 70. letech 20. století. Nedal však odpověď na původní podobu hradu, o které se lze dnes pouze dohadovat. Dle pověsti prý byly zbytky zdiva hradu použity při stavbě budovy zámku Kinských v Krásně nad Bečvou.
V závěru bych velmi rád poděkoval panu majiteli, za jeho vstřícnost a mnoho nových cenných informací, které budou jistě použity pro další publikace.
Historie hradu Arnoltovice(ve formě „de Arnoltovicz“). V naší oblasti se poprvé uvádí Jiří z Arnoltovic, maršálek biskupa Jana VI. V roce 1307. Již tehdy asi hrad Arnoltovice stával. Byl zbudován zřejmě právě Jiřím z Arnoltovic – psán Georgius Arnoltovicz (Jiří, syn Arnoltův ). Mohl jej však krátce předtím zbudovat právě Jiřího otec a dát mu také své jméno. Z potomků je tu uváděn Jeneč či Jan z Arnoltovicza něhož byla při tvrzi již nějaká ves Arnoltovice, psával se totiž k roku 1358 „de Arnoldisdorf“, od roku 1362 „de Arnoltovicz“. Na hradě sídlil také olomoucký biskup Mikuláš, který zde v období let 1393 – 1395 datoval několik svých listin. K roku 1396 se Arnoltovice uvádějí jako „municio“ – pevnost – tvrz, ale s ní obec Poličná, tehdy zřejmě pouze se svobodným dvorem (curia allodialis), zvaným Vystrkov. K roku 1376 je držitelem hradu Jenczo ze Strebec , který vyměnil své zboží na Arnoltovicích s Oldřichem z Kortenlangen a jeho synem Henslinem za dědiny Řevnovice a Nemotice. Po Kortenlangenech k roku 1389 byl přítomen u manského soudu Jindřich z Arnoltovic a Bělé, který se píše i jako Jindřich z Meziříčí. Ten se však roku 1392 vzdal svého zboží ve prospěch svého syna Jana z Meziříčí. Po něm sídlil na Arnoltovicích purkrabí Wolfram, majitelem je uváděn Dobeš z Meziříčí, který nazývá výše jmenovaného Jindřicha mužem své sestry. K roku 1394 je toto léno zapsáno od biskupa na jistého Alexandra Kabáta. Roku 1396 již však Lacek z Kravař koupil od biskupa Mikuláše v léno Meziříčí, na městečko, tvrz Arnoltovice a další statky. Kupní smlouva byla podepsána na hradě Arnoltovicích. Pak byly Arnoltovice opět od Meziříčí odděleny a přešly v držení Jindřicha z Bystřice a na Choryni. Ten odkázal Arnoltovice s příslušenstvím svému bratru Heršovi z Bystřice. Vdova po Heršovi pak přijala svého syna Jindřicha z Arnoltovic na spolek svého věna 100 hřiven ve vsi Dědkovicích. Hrad přečkal období husitské revoluce a ještě roku 1447 byl obydlen. K roku 1437 slibuje věrnost biskupu Pavlovi z Miličína Jan z Bystřice a na Arnoltovicích. K roku 1447 činí tento slib již Jindřich z Bystřice na Arnoltovicích. Ten roku 1449 prodal hrad Arnoltovice a ves Poličnou s příslušenstvím Janovi z Broňova. Roku 1463 přijal léno na Arnoltovice Zich z Nezceniv, zvaný Rynda z Arnoltovic. Zich se tu uvádí ještě k roku 1466, spolu se svým bratrem Janem. Někdy okolo roku 1480 byly Arnoltovice spojeny se statkem v Meziříčí a hrad pozbývá své důležitosti a funkce. V kupní smlouvě hrabě Petra od sv. Jiří a Pezinku z roku 1504 se již hrad Arnoltovice neobjevuje. Snad zanikl právě někdy mezi léty 1480 – 1504..
|
Přihlášení |
