Chlouba kláštera Porta Coeli
© Ivo Rozehnal 08/2021
Klášterní kostel je zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie. Cisterciáci zasvěcovali své bezvěžové kostely výlučně Panně Marii. Kostel je postaven jako krátké bazilikální trojlodí bez věží s transeptem, presbytářem v ose a dvěma pětibokými kaplemi po stranách. Presbytář je ukončen pětibokým závěrem se šesti paprsky klenebních žeber. V bočních stranách závěru se dochovala lomená dvojdílná okna s kruhem vepsaným do vrcholu (jsou to nejstarší okenní kružby u nás). Jižní čelo transeptu je završeno vysokým trojúhelným štítem lemovaným dvouvrstvým obloučkovým vlysem, v nárožích je podepřen nakoso postavenými opěráky; otvírá se velkým kruhovým oknem s kružbou tvořenou uprostřed velkým kruhem a menšími kruhy v mezikruží. V osách bočních lodí se transept otvírá do pětibokých kaplí, kde se částečně dochovala původní půlkruhově završená okna a hlavní římsa členěná vlysem bobulových listů. Západní průčelí kostela má také vysoký trojúhelný štít… číst dále
Klášter založila královna Konstancie, dcera uherského krále Bély III. a manželka českého krále Přemysla I. Otakara, v roce 1233 – těsně poté, co ovdověla. Král Václav I. se stal jedním z nových sponzorů, a tak byl klášterní kostel vysvěcen již v roce 1239. V tomto roce zde byl pochován králův bratr markrabě Přemysl a o rok později i zakladatelka Konstancie. Podle stavebně historické analýzy byla stavba kláštera zahájena výstavbou severního ramene transeptu, současně se stavbou kostela probíhala i výstavba konventu, v jejímž závěru byla vložena křížová chodba. V poslední fázi byl osazen západní portál kostela. Stavbu provedla cisterciácká řádová huť (zvaná tišnovská), která souběžně působila i v Oslavanech. Vycházelo se z tzv. cistercko-burgundské gotiky. Klášter byl dokončen nejpozději v polovině 13. století. Z původní stavby se dochoval kostel se západním portálem, kapitulní síň a ambit. V roce 1784… číst dále
|
Přihlášení |
