
Bývalý zámek tvoří celou severní stranu náměstí v Kloboukách, proto jej najdete poměrně snadno. Na soklu před hlavním vchodem do zámku - dnes na MěÚ Klobouky - stojí pozdně barokní socha sv. Jana z Nepomuku, která sem byla přemístěna se zámecké zahrady, kde původně stála. Nyní je bývalý zámek sídlem MěÚ Klobouky, ve dvorním traktu je umístěno muzeum a sídlí zde další firmy a instituce.
Jistě není bez zajímavosti, že v roce 1870 přišli do Klobouk za prací rodiče T. G. Masaryka. Jejich syn, později již i jako prezident, Klobouky opakovaně navštívil.
zámecká vinárna..
Expozice z r. 1977 Život a kultura lidu na Brněnském Kloboucku je průběžně doplňována novými exponáty. Exponáty od r. 1698, většina z konce 19. stol.
Keramika - Exponáty z období od konce 17. stol. (džbán ševcovského cechu), většina z 19. stol. Keramika s typickým dekorem z dílen v Sobotišti, Modré, Dehticích, několik fajánsí a bělnin pochází z manufaktury v Holíči. Menší část sbírky tvoří hrnčina. Ostatní keramika je zastoupena výrobky tovární produkce.
Textil - interiérové textilie s výšivkou (prostěradla, koutní plachty, antipendia). Expozice sleduje vývoj výšivky od konce 18. století. Výšivka oděvů, kroje.
Malba na skle - Významná sbírka výhradně moravské provenience, převážně ze Ždánic, výrobci byli profesionální skláři a poloprofesionální malíři skla. Dobou rozkvětu byl konec 18. stol., většina exponátů je z 1. pol. 19. stol.
Kraslice - Sbírka velikonočních vajec - kraslic z období od konce 19. stol. po současnost. Nejstarší kraslice z r. 1899.
Každoročně, u příležitosti zahájení nové sezóny (1.5.), jsou instalovány dvě menší výstavy v rámci stávající expozice..
V době baroka byla původní rezidence rozšířena západním směrem. Po zrušení zábrdovického kláštera v roce 1784 získal budovu zámku náboženský fond, v roce 1789 bylo kloboucké panství pronajato dvornímu radovi Dornfeldovi. Roku 1820 koupili panství bratři Augustin a Ignác, rytíři z Neuwallu, kteří zámecké interiéry klasicistně upravili. Později na zámku sídlil také vrchnostenský úřad, po zrušení poddanství v r. 1848 zde měla sídlo správa velkostatku. Zámek v roce 1881 koupil Josef Duffek z Ostrovačic a žil zde až do své smrti v r. 1922. Následujících deset let spravovala zámek Duffkova neteř, baronka Marie Mitisová, pro svého, tehdy ještě neplnoletého syna Oskara, dědice zámku. V roce 1921, ještě za života velkostatkáře Josefa Duffka, bylo do několika místností v přízemí zámku přestěhováno kloboucké muzeum, které však v roce 1932, kdy zámek koupilo město, bylo přestěhováno do dvorního traktu, do prostor bývalých sýpek, kde sídlí dodnes. Poslední majitelé zámek prodali v roce 1932 obci, jejímž účelům slouží i v současnosti. Zámek je jednopatrová stavba tvořená hlavním vstupním traktem na severní straně klobouckého náměstí a bočním východním křídlem s původně hospodářskými přístavky..