Pohled od severovýchodu z předpolí na tvrziště ukryté v porostu
© Roman Řezáč 01/2008
Tvrz se nachází na hraně planiny, dnes pole, asi 0,5 severozápadně nad obcí. Dá se k ní dostat pohodlně přes pole, vpravo od hlavní silnice vedoucí od Kyjova do Vlkoše, od níž je tvrziště asi 150 m daleko, ještě před vjezdem do obce. Tvrziště je značně zarostlé vysokými stromy a místy dost hustým křovím. Proto i v zimních měsících je velmi špatně viditelné. V létě pak téměř vůbec a na její existenci upozorňuje jen zaoblený konec přiléhajícího pole. Je třeba upozornit, že v období vegetace je skutečně zcela nemožné udělat nějakou dokumentační fotografii a možná by bylo zajímavé, kdyby obec investovala menší částku do odstranění zeleně a vytvoření zajímavé a minimální ochrany si zasluhující středověké památky obce.
Reliéfně dochované tvrziště leží na hraně ploché terasy, vybíhající směrem nad dnešní obec. Tvrz byla dobře chráněna od jihozápadu a jihovýchodu. ...Zde je dostatečně svažitý terén. Od severozápadu a severovýchodu však navazující rovné předpolí vhodnou ochranu neposkytovalo. Povrch jádra tvrziště je téměř rovný, bez výrazných prohlubní či zbytků zdiva. Uprostřed je však vykopaná jáma, přibližně obdélníkového půdorysu, o rozměrech asi 2 x 1,5 m. Je poměrně hluboká, až 1,5 m. Ze dvou stran je k ní vykopán schodovitý přístup. Tato jáma je však evidentně novodobého charakteru. Patrně jde o práci místních dětí, kteří si zde udělaly svůj „bunkr“. Nebylo by to nic zvláštního, protože ve stráni, asi 100 m severozápadně od tvrze je takovýto bunkr mnohem větších rozměrů a místo tak patrně slouží k dětským hrám. Ve stěnách této jámy uprostřed jádra tvrze jsou vidět řídce kameny a cihly, toto však jsou jistě zbytky novodobé činnosti. Snad jádro sloužilo i jako smetiště, neboť i 20–30 cm pod úrovní povrchu jsou v bocích jámy vidět zbytky plastů a železného šrotu, v žádném případě ne středověkého původu. Jádro mělo přibližně čtvercový, ale dost zaoblený tvar o průměru asi 16 až 18 m. Oproti dnešnímu zachovalému stavu příkopu na severní straně je jádro asi 2 m vysoké. Příkop obtáčel jádro tvrze ze všech stran. Je to i z toho důvodu, že stráně na jihozápadě a jihovýchodě nebyly zase až tak strmé a přechod do svahu je přece jen mírnější. Příkop se zachoval dobře jen na severní straně přiléhající k poli, kde je dobře znatelný čtvrtkruh příkopu širokého asi 12 m. Jistě byl před ním nasypán i val, který však téměř zlikvidovala zemědělská činnost. Přesto se však dá sledovat jeho náznak asi 30 cm vysoký. Možná je to však jen odval hlíny, vzniklý při orbě pole. Hloubka příkopu oproti poli je asi 1 – 1,5 m. Na ostatních stranách po příkopu zůstal jen asi 15 m široký schod. Příkop zde byl vzhledem k terénní situaci patrně vytvořen nasypáním vnějšího valu a snad jen nepatrně prohlouben. Náznak tohoto valu je dosud znatelný na západní straně, směrem od pole a postupně se vytrácí na jihozápadně pod jádrem. Že by tvrz měla kamennou podobu, o tom zatím nemáme žádné důkazy. Pokud tomu tak bylo, jistě byly zbytky rozebrány na druhotné použití obyvateli blízké stejnojmenné obce. Kamenná podoba je nepravděpodobná i díky předpokládané době její existence, která však vychází prozatím z neúplných pramenů. Předpokládám, že přilehlé pole mohlo být využito pro nějakou lehčí zástavbu, jako hospodářské zázemí tvrze, neboť je poměrně bohaté na nálezy středověké keramiky.
Historické souvislosti a osudy tvrze nejsou zatím zcela jasné. S jistotou se tvrz nezmiňuje nikde a zatím se tak předpokládá její existence od konce 13. století do poloviny 14. ...století, kdy pro její stavbu byla možnost, neboť později již Vlkoš byl součástí Bzeneckého hradu. Obec Vlkoš se zmiňuje v roce 1248 v souvislosti s farářem. Obec se pak zmiňuje ještě v roce 1371 v závěti Jana Jindřicha. Potom se majitelé střídají, jmenujme např. Erharda z Kunštátu nebo Jana z Moravan..
|
Přihlášení |
