obytný dům čp. 26, kde se v jeho levé části nachází pozůstatky hranolové věže mladší části tvrze - pohled z jihovýchodu
© Jaroslav Špiroch 04/2024
Z písemných pramenů plyne, že panské sídlo zde bylo založeno zřejmě již v době kolem roku 1300. Stávalo u bývalé myslivny čp. 26 ve východní části vsi. Před její budovou je nevýrazný pahrbek, při jehož prokopání přišel majitel na dvě silné zdi, pravděpodobně původní obvodovou hradbu tvrze. Součástí mladší myslivny pak je patrové obdélné stavení s výraznými silnými zdmi v jeho levé části. Zde se dochovala v přízemí valená klenba a v patře místnost s valenou klenbou s výsečemi. Tato situace je interpretována tak, že starší sídlo mělo kruhový půdorys o průměru minimálně 20 metrů, jehož obranu zajišťovala obvodová hradební zeď a příkop. Způsob vnitřní zástavby tvrze není známý. Po jejím opuštění, nejspíše v souvislosti s jejím vypálením a poškozením v roce 1423, byla ke staršímu sídlu, těsně k jejímu opevnění, přistavěna velká věžovitá budova nového sídla, jež je zčásti zachována již ve zmiňované obytné budově čp.… číst dále
Počátky vsi a sídla Rovné či Rovný, tak jak se původně nazývalo, sahají do 13. století. První nepřímá zmínka o něm pochází z roku 1308, kdy se jméno vsi objevuje v predikátu Buška z Rovného, který se také psal Bušek z Harrachu - jednoho z předků pozdějšího slavného rodu Harrachů. Ten byl jejím majitelem do roku 1322. Po Oldřichovi, zmíněném roku 1325, je dále zmiňován Litvin z Rovného (1346) a Jan z Boru (1372), který se psal také z Rovného. Za dalšího majitele Buzka Harrachéře z Rovného (1422-1425 purkrabí v Krumlově) byla v roce 1423 tvrz spolu s poplužním dvorem a vsí vypálena husity. Buzek jí však záhy obnovil a seděl zde až do roku 1443, kdy je naposledy zmiňován. V druhé polovině bylo Rovné ve vlastnictví vladyků z Nemyšle. V roce 1487 Petr z Rožmberka jako poručník sirotků po Ondřejovi z Nemyšle prodal Rovné svému kancléřovi Václavovi, kterému král Vladislav Jagellonský… číst dále
|
Přihlášení |
