
Kladenské Rovné - německy Ruben - je malá vesnice, část obce Kájov v okrese Český Krumlov. Nachází se asi 3 km na jihozápad od obce. První písemná zmínka o ní je z roku 1300 (1308). Unikátem jsou pozůstatky bývalé gotické tvrze v památkově chráněné budově bývalé myslivny čp. 26.
Okrajem vsi prochází silnice I/36 - autobusové spojení s Českým Krumlovem, Horní Planou a obcí; a cyklotrasa č. 1047, přes ves pak cyklotrasa č. 1256.
Před její budovou je nevýrazný pahrbek, při jehož prokopání přišel majitel na dvě silné zdi, pravděpodobně původní obvodovou hradbu tvrze. Součástí mladší myslivny pak je patrové obdélné stavení s výraznými silnými zdmi v jeho levé části. Zde se dochovala v přízemí valená klenba a v patře místnost s valenou klenbou s výsečemi. Tato situace je interpretována tak, že starší sídlo mělo kruhový půdorys o průměru minimálně 20 metrů, jehož obranu zajišťovala obvodová hradební zeď a příkop. Způsob vnitřní zástavby tvrze není známý. Po jejím opuštění, nejspíše v souvislosti s jejím vypálením a poškozením v roce 1423, byla ke staršímu sídlu, těsně k jejímu opevnění, přistavěna velká věžovitá budova nového sídla, jež je zčásti zachována již ve zmiňované obytné budově čp. 26. Ta je památkově chráněná od 3. 5. 1958. Objekt bývalé tvrze, resp. myslivny je svou zvýšenou polohou vůči ostatní zástavbě výraznou dominantou sídla. Hodnota objektu, kromě zachovaných gotických konstrukcí, spočívá například také v jeho poměrně zdařilé a z valné části dochované klasicistní formě (vnitřní dispozice, některé výplně dveří v interiéru, klenby, zachovaný vstup do objektu jednoduchým kamenným ostěním s nadsvětlíkem, vnější fasády aj.)..
Ten byl jejím majitelem do roku 1322. Po Oldřichovi, zmíněném roku 1325, je dále zmiňován Litvin z Rovného (1346) a Jan z Boru (1372), který se psal také z Rovného. Za dalšího majitele Buzka Harrachéře z Rovného (1422-1425 purkrabí v Krumlově) byla v roce 1423 tvrz spolu s poplužním dvorem a vsí vypálena husity. Buzek jí však záhy obnovil a seděl zde až do roku 1443, kdy je naposledy zmiňován. V druhé polovině bylo Rovné ve vlastnictví vladyků z Nemyšle. V roce 1487 Petr z Rožmberka jako poručník sirotků po Ondřejovi z Nemyšle prodal Rovné svému kancléřovi Václavovi, kterému král Vladislav Jagellonský dne 3. března 1488 udělil erb a povýšil ho do šlechtického stavu s tím, že se pak kancléř nazýval Václav z Rovného. Ten pak roku 1506 rovenské zboží daroval klášteru ve Vyšším Brodě, když si vymínil, že je bude užívat společně s manželkou do konce svého života. Po jeho smrti v roce 1531 se Rovného ujal klášter, kterému poté patřil následující staletí..