zámek Dolní Domaslavice

Dnes již neexistující venkovský empírový zámek postavili r. 1804 Janušovští z Vyšehradu. Přízemní budova měla fasádu se štuky, nad vchodem byl erb stavebníka. Při stavbě Žermanické přehrady r. 1958 byl zbourán a zatopen.

Celkový pohled do míst, kde stával zámek Dolní Domaslavice – vlivem snížené vodní hladině jsou dobře patrny základy budov zámeckého dvora.

V roce 2007 klesla vodní hladina Žermanické přehrady pod svou běžnou úroveň. Díky této události bylo možné navštívit jinak běžně zatopená místa.

© Miroslav BITTER 07/2007

ámek v Dolních Domaslavicích by jste dnes hledali marně. V důsledku výstavby Žermanické přehrady byl tento nevelký, leč o to krásnější zámeček, po roce 1958 zcela zbořen a zatopen. Nevelký klasicistní zámeček s empírovými prvky, postavený po roce 1804 rodem Janušovských z Vyšehradu, stával nad pravým břehem říčky Lučiny. Byl součástí patrně staršího dvora, jehož jihovýchodní frontu tvořil právě zámek. Za zámkem se směrem k řece táhla zahrada. Zámek byl jednoduchou obdélnou přízemní stavbou s vysokou mansardovou střechou a středním patrovým rizalitem zdobeným štukami. Nad hlavním vchodem byl umístěn erb stavebníka. V období socialismu byl ...

Jan P. Štěpánek, 12.2. 2005

historie

Historie dolnodomaslavického zámku

Podle legendy prý založil obec slovanský kníže Domaslav. Ves se připomíná roku 1305 v soupisu biskupských desátků vratislavského biskupství. Od svého vzniku byla ves alodním panstvím. V roce 1454 se v listinách objevuje jako svědek Jan Rajko z Domaslovic. K roku 1485 se vzpomíná Jan Myloch z Domaslovic, ale není jasné o kterou z obou Domaslavic vlastně šlo. V 16. století byli majiteli Dolních Domaslavic Tlukové z Tošanovic. Kolem roku 1565

Jan P. Štěpánek podle J. Tichánek a kolektiv: Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku, Alpress, Frýdek - Místek 2006, 12.2. 2005

Popis zaniklého zámku v Dolních Domaslavicích

Vlastivědný pracovník Jan Skarka popisu zámek na počátku 20. století takto: „ten odpovídal spíše svým charakterem zemanskému statku a daleko větší důraz byl kladen na hospodářské budovy a různá zařízení, v nichž se zpracovávaly zemědělské produkty. Stavební objekty tvořily čtverec, jemuž vévodila obytná a správní budova – vlastní zámek. Vedle vstupních dveří byla po obou stranách v přízemí dvě zamřížovaná okna a nade dveřmi v omítce erb s

Jan P. Štěpánek podle J. Tichánek a kolektiv: Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku, Alpress, Frýdek - Místek 2006, 10.10. 2006

Menu a stránka samotná se upravuje...

Aktualizovat informace