Prostory bývalého zámeckého dvora – zámek samotný stával v levé části snímku
© Miroslav BITTER 2005
Ačkoliv je současný Třinec moderně se rozvíjejícím městem, které žije především těžkým průmyslem, tak i on má svou historii sahající až do středověku. Ne vždy byly dominantami města velké průmyslové stavby a k nebi čnící komíny, i Třinec míval své historické dominanty.
Třinec je složen z několika původně samostatných obcí a jednou z nich je Dolní Líštná. O původně samostatné a nerozdělené obci Líštné existuje písemný důkaz již z roku 1305. Byla vždy v majetku drobných slezských šlechticů. Patrně až za Beessoů z Chrostiny v polovině 17. století zde v rámci panského dvora vzniklo i menší šlechtické sídlo.
Zámek, dá-li se tak vůbec toto sídlo nazývat, bylo situováno na jihozápadním okraji vsi v blízkosti katastrálních hranic s Třincem nad levým břehem potoka Pístnice (do klínu mezi Líšnici a řeku Olši). Zámek stával na kraji svahu do údolí Líštné a tvořil severní část areálu dvora. Budova zámku byla architektonicky nevýrazná, z větší části přízemní, z části jednopatrová. Objekt byl dvoukřídlý, zděný, ostatní okolní stavby dvora byly jen dřevěné. Nebýt zde skutečnosti, že zde patrně někteří příslušníci šlechty sídlili, ničím by objekt nepřipomínal zámek. Však také již rokem 1793 objekt ztratil residenční funkci a sloužil již jen správě dvora a později dokonce jako dělnická ubytovna.
S rozvojem průmyslového Třince byl od 50. let 20. století bourán dvůr a samotný zámek padl za oběť v polovině 70. let 20. století.
Místo, kde stával zámek a dvůr zájemce nalezne poměrně snadno. Nachází se 300 m severovýchodně od novogotického třineckého kostela. Stojí zde komplex mnoha garáží a dvě starší budovy, které však se dvorem ani zámek nemají nic společného. Zámek se rozkládal na volné ploše severně od těchto budov. Dnes zde nalezne návštěvník jen zarůstající nepořádek a občas si zde užívající omladinu.
Zámek však nezanikl až tak úplně. Alespoň „papírově“ se uchoval do současnosti. Jeho obrys převzal nezastavěný pozemek, který vznikl po demolici objektu, a tvar zámku se tak dodnes uchovává v katastrální mapě.
Historie Dolní Líštné a zámkuVes byla původně jediná, na počátku 14. století byla rozdělena na dvě části – Horní, jinak knížecí či německou, a Dolní, poději také Polskou. V roce 1430 držel ves Petr Nýdek z Polské Lištné. Tentýž Petr se vzdal v roce 1457 poloviny Polské Lištné, jednoho a poloviny druhého rybníka a poloviny dvora ve prospěch svého syna Jana Nýdka. V roce 1494 se Jan Nýdek z Nýdku vzdal vsi Polské Lištné ve prospěch svého bratra Metoděje z Březí a jeho synů Víta, Jana, Petra a Matěje. K roku 1529 se tu uvádí jako majitel Jan Čelo z Čechovic, kancléř těšínského vévodství. V roce 1568 prodal Janův vnuk Kašpar Čelo z Čechovic Dolní Lištnou spolu s Vendryní a Rybářovicemi Kašparovi Borkovi z Roztropic. Před rokem 1573 držel Dolní Líštnou Toman zv. Mléčko z Jílovce, příslušník starého slezského rodu. V letech 1573 – 1578 ji drželi další příslušníci tohoto rodu Franc, Kašpar a Václav Mléčkové z Jílovce, synové nebožtíka Tomana Mléčka. Do roku 1592 je tu Burian Barský z Baště a v letech 1592 – 1595 jeho syn Jan Barský z Baště. V roce 1629 získává Líštnou příslušník významného slezského rodu Beesů (Běsů) z Chrostiny (Chrastiny) Augustin, který zde sedí až do roku. V období let 1670 – 1690 tu byl Vilém Bees z Chrostiny a v letech 1716 – 1723 Ludvík Vlček z Dobré Zemice. Listem daným 7. října 1752 v Těšíně Karel František Skrbenský, těšínský hejtman, potvrdil jménem císaře Františka smlouvu uzavřenou dne 6. července 1750 v Těšíně, kterou Jiří Beess nabyl v licitačním řízení ves Dolní Líštnou a Lužnice, zadlužené majetky Ludvíka Vlčka. Od roku 1766 držel statek opět Jiří sv.p. Bees z Chrostiny. Patrně právě za Beessů z Chrostiny v Líštné došlo k výstavbě panského dvora (Folwarku), jehož nedílnou součástí bylo zřejmě i drobné panské sídlo. V roce 1793 koupila statek od Josefa sv.p. Beese z Chrostiny těšínská komora čímž zámek, dá-li se tak toto sídlo nazývat, ztratil svou rezidenční funkci a sloužil jen potřebám správy dvora. V roce 1839 zde zahájila činnost první železná huť v Třinci, která se nacházela v těsné blízkosti Dolní Líšné a pro účel ubytování jejich dělníků byly prostory bývalého zámku uvolněny a areál se stal dělnickou kolonií. Zámecká budova a dvůr jsou zachyceny ještě na indikační skice stabilního katastru z roku 1836. V padesátých letech 20. století byla v souvislosti s celkovou přestavbou a modernizací města Třince stará dělnická kolonie, jejíž součástí dvůr býval, opuštěna a pobořena. Samotný objekt bývalého zámku pak byl v polovině sedmdesátých let 20. století zbourán.
|
Přihlášení |
