Dolní Líštná

Ačkoliv je současný Třinec moderně se rozvíjejícím městem, které žije především těžkým průmyslem, tak i on má svou historii sahající až do středověku. Ne vždy byly dominantami města velké průmyslové stavby a k nebi čnící komíny, i Třinec míval své historické dominanty. Třinec je složen z několika původně samostatných obcí a jednou z nich je Dolní Líštná. O původně samostatné a nerozdělené obci Líštné existuje písemný důkaz již z roku 1305. Byla vždy v majetku drobných slezských šlechticů. Patrně až za Beessoů z Chrostiny v polovině 17. století zde v rámci panského dvora vzniklo i menší šlechtické sídlo. Zámek, dá-li se tak vůbec toto sídlo nazývat, bylo situováno na jihozápadním okraji vsi v blízkosti katastrálních hranic s Třincem nad levým břehem potoka Pístnice (do klínu mezi Líšnici a řeku Olši). Zámek stával na kraji svahu do údolí Líštné a tvořil severní část areálu dvora. Budova zámku byla architektonicky nevýrazná, z větší části přízemní, z části jednopatrová. Objekt byl dvoukřídlý, zděný, ostatní okolní stavby dvora byly jen dřevěné. Nebýt zde skutečnosti, že zde patrně někteří příslušníci šlechty sídlili, ničím by objekt nepřipomínal zámek. Však také již rokem 1793 objekt ztratil residenční funkci a sloužil již jen správě dvora a později dokonce jako dělnická ubytovna. S rozvojem průmyslového Třince byl od 50. let 20. století bourán dvůr a samotný zámek padl za oběť v polovině 70. let 20. století. Místo, kde stával zámek a dvůr zájemce nalezne poměrně snadno. Nachází se 300 m severovýchodně od novogotického třineckého kostela. Stojí zde komplex mnoha garáží a dvě starší budovy, které však se dvorem ani zámek nemají nic společného. Zámek se rozkládal na volné ploše severně od těchto budov. Dnes zde nalezne návštěvník jen zarůstající nepořádek a občas si zde užívající omladinu. Zámek však nezanikl až tak úplně. Alespoň…  číst dále