Účelově upravený drobný bývalý vesnický zámeček existující prokazatelně nejpozději r. 1799. Při zámku dříve velká francouzská zahrada. Po r. 1839 v těsném okolí zřízeny velké habsburské železárny, zámek upraven na byty, ve 2. pol. 20. stol. na hostinec. Nízká přízemní budova se sedlovou střechou.
Zcela zapomenutý a necitlivě účelově přestavěný zámeček ve středu současného rušného průmyslového města Třince na Frýdecko-Místecku. Bývalé šlechtické sídlo stojí severně od nejrušnější křižovatky v centru Třince, kruhového objezdu na styku ulic Nádražní, Hřbitovní a Frýdecké se známou tzv. myší dírou (podjezdem pod hlavní železniční tratí). Ve východním sousedství stojí výraznější historická dominanta města - kostel sv. Alberta. Veřejnosti je původní význam a účel budovy takřka neznámý, přesto je pevně spojen s historií a rozvojem města Třince. Zámeček je v soukromém vlastnictví a využíván jako pohostinství. Má č. p. 3 a je to prostá nevýrazná přízemní budova se sedlovou střechou.
Jan P. Štěpánek, 20.9. 2016
Ves Třinec je poprvé zmiňována v roce 1444 jako majetek těšínských vévodů, kteří toto malé panství udělovali v léno. K tomu roku je zmíněn i jistý Machník z Třince. Další majitelé se zde poměrně často střídali - Beesové z Chrostiny, Vlčkové z Dobrozemice, rod ze Saint Genois a naposled vévoda sasko-těšínský Albrecht Habsburský, který panství připojil k Těšínské komoře. Zdali již někdo z držitelů z řad drobné slezské šlechty nebo někdo pozdější nechal v Třinci, malé vsi nedaleko Těšína, vystavět šlechtické sídlo, nevíme. Teprve v soupise majetků statku v roce 1799 se zmiňuje v Třinci malý dvůr a při něm zčásti zděný a zčásti dřevěný zámek. Po připojení k těšínským statkům však sídlo pozbylo svého významu a sloužilo pouze jako sídlo správy dvora, byty a kanceláře. Ještě v 19. století byl zámeček tvořen nevelkou obdélnou budovou se zděným přízemím a dřevěným (hrázděným) patrem.…
číst dále
Jan P. Štěpánek, 20.9. 2016
dle F. Musil: Neznámé zámky Moravy a Slezska, 2015