Rechle

Tkalcovna Adolfa Landbergera č. II - úpravna a bělidlo, Slezan 06
Na místě vodního mlýnu zřídil po r. 1868 textilní podnikatel A. Landsberger tkalcovnu, úpravnu sukna a bělidlo. Stávající vodní pohon byl později nahrazen kotelnou s vysokým cihlovým komínem. Po požáru v r. 1912 upravena střecha i fasáda. Po r. 1945 objekt začleněn do n. p. Slezan, s označením 06.
Hlavní obrázek místa
Pohled od jihu z Potoční ulice
© Jan P. Štěpánek 02/2012
Graficke pismenko Bývalá tkalcovna Adolfa Landsbergera č. II, označovaná lidově jako Rechle, či později jako Slezan 06, odkazuje na bývalou bohatou historii tradice zpracování a výroby textilu ve Frýdku. Byla vystavěna na místě staršího panského mlýnu, na umělém vodním náhonu v dolní části Frýdku, kde se od poloviny 19. století soustředily manufakturní provozy jednotlivých podnikatelských rodin a daly základ tzv. tovární čtvrti. Dnes bychom na budovu Rechlí narazili na nároží ulic Těšínské a Potoční (jméno ulice odkazuje na Černý potok, který tudy po soutoku s Bílým potokem a ptokem Vlčok protékal). Na fasádě můžeme nalézt zajímavé pseudoklasicistní a secesní štukové prvky. Objekt je běžně nepřístupný.
Jan P. Štěpánek, 26.10. 2019

    historie

    Původně středověký panský vodní moučný mlýn při Černém potoku, poháněný však vodou ze starého mlýnského náhonu, v dolní části mladšího intravilánu města Frýdku. V roce 1868 nevyužívanou budovu od vrchnosti zakoupil Adolf Landsberger, textilní podnikatel židovského původu, a přebudoval jí na tkalcovnu s úpravnou a bělidlem. To vše na vodní pohon, který tak navázal ekonomicky výhodně na bývalý provoz vodního mlýna. V příštích desetiletích byl

    Jan P. Štěpánek dle článků J. Poláška (Muzeum Beskyd Frýdek-Místek) a T. Adamce (Státní okresní archiv ve Frýdku-Místku), 26.10. 2019

    popis

    Starý moučný mlýn na vodní pohon měl ještě ve 30. letech 19. století podobu mohutné zděné obdélné budovy, označené číslem 87 (parcela 854). Severně při mlýnu překonávala přes most stará Těšínská ulice Černý potok, který se zároveň těsně nad mostem spojoval s potokem Vlčok (Vlček) a Bílým potokem. Černý potok dále pokračoval podél západní fronty mlýnu k jihu. Je překvapením, že samotný mlýn nebyl závislý na vodě z tohoto potoka, ale byl napojen

    Jan P. Štěpánek dle článků J. Poláška (Muzeum Beskyd Frýdek-Místek) a T. Adamce (Státní okresní archiv ve Frýdku-Místku), 26.10. 2019

    Tutistické mapy

    Než vyrazíte, nezapomeňte si přibalit dobrou mapu.

    Turistické mapy KČT 1:50 000

    Edice KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ, zpracoval vojenský kartografický ústav Harmanec
    61-62 Ostravsko

    Shocart turistické 1:50 000

    Turistické mapy Shocart 1:50 000.

    Cykloturistické mapy, Kartografie

    Mapy v měřítku 1:70 000, ve formátu 105x220mm

    Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

    Edice Kartografie

    Turistické mapy 1:50 000, Kartografie

    Nová edice přehledných turistických map 1:50 000 z Kartografie Praha.