Koloredovský most, Frýdek

Zaniklý starý Koloredovský most pojmenovaný podle osady Koloredov vzniklé v r. 1789 a r. 1908 spojené s Místkem. Původně dřevěný most ze 70. let 18. stol. na kamenných pilířích nahrazen v r. 1915 železným. V r. 1945 poškozen při osvobozování, ale obnoven. Zlikvidován r. 1988.

pohled na Kolloredovský most z frýdecké strany kolem počátku 20. století

vpravo frýdecká pilníkárna, vpravo v pozadí Lembergerova textilka na místě sviadnovského mlýna a vlevo likérka Hermanna Löwa vzniklá v budovách bývalého sviadnovského dvora.

© T. Adamec, M. Klega, V. Peter: Pozdrav z Frýdku-Místku, 2009

aniklý starý železný Koloredovský most z počátku 20. století, bývalá technická památka na mostní výrobu zdejší slavné Karlovy huti, který jako dřevěný již od pozdního středověku, respektive kamenný s dřevěnou mostovkou od 70. let 18. století tvořil jedinou spojnici mezi moravským Místkem a slezským Frýdkem. Most nahradil starý brod přes řeku, který již od středověku sloužil jako přechod zemské hranice.
Původní most stával o něco níže po proudu než stojí současný nový nevzhledný železobetonový Koloredovský most, který spojuje místeckou ulici J. Opletala a frýdeckou Revoluční ulici.

Jan P. Štěpánek, 31.1. 2010

historie

Historie mostu

Až do roku 1878 nebyl na řece Ostravici v úseku od vsi Baška až po městečko Paskov žádný jiný most než starý dřevěný tzv. Koloredovský most pod zámkem ve Frýdku. Koloredovský most byl v minulosti jedinou spojnicí mezi hraničními městy Frýdkem ve Slezsku a Místkem na Moravě, kdy nahradil hojně využívaný středověký mělký brod pod frýdeckým zámkem. Starý brod byl využíván ještě před vlastním založením Místku koncem 13. století v poloze na Lipině

Jan P. Štěpánek, 31.1. 2010

Osada Kolloredov

Most přes Ostravici spojující Frýdek a Místek byl pojmenován podle osady Kolloredov, která se rozkládala při moravské straně mostu, při cestě do Místku, jehož intravilán byl od mostu vzdálen bezmála tři čtvrtě kilometru. Obec získala jméno podle olomouckého arcibiskupa Antonína Theodora Colloredo-Mansfelda, který dal v roce 1789 podnět ke zřízení nové osady na pozemcích rozparcelovaného sviadnovského panského dvora. Dvůr se rozkládal proti

Jan P. Štěpánek, 31.1. 2010

pověsti

Pověst o sebevraždě stavitele mostu

Na hranici pověsti a faktu se pohybuje událost, která souvisela s výstavbou nového železného mostu v roce 1915. Stavitel mostu snad vinou nedbalosti či prostého omylu postavil kamenné nosné pilíře mostovky obráceně, čili nikoliv ostřím proti proudu vody, aby v případě pohybu ker a naplavenin tyto se o ostří tříštili a nepoškodili stabilitu mostu, ale přesně naopak, po proudu. Stavitel tuto profesní chybu a velkou veřejnou ostudu neunesl a

Jan P. Štěpánek, 23.1. 2010

Utonutí Nytry a Pihy

Po dvoudenních deštích dne 3. a 4. srpna 1880 a ve čtvrtek dopoledne 5. 8. rozvodnila se Ostravice natolik, že na Kolloredově brala chalupy a vše, co jí přišlo do cesty. Dva lidé, Nytra a Piha, se zachránili na stříšce kapličky sv. Barbory u mostu. Z Místku se k nim nikdo nemohl dostat, proto se pokusili dostat k dvěma nešťastníkům po ještě nezaplavené mostovce hasiči z Frýdku a pokoušeli se jim hodit provazy. Voda je však strhávala a nebylo

Jan P. Štěpánek, 31.1. 2010

Utonulí mariánští poutníci

Ke starému dřevěnému Kolloredovskému mostu se pojí i další význačná frýdecká pověst. V době mariánských poutí k Panně Marii Frýdecké ve Frýdku na Vápenkách sloužil Kolloredovský most jako jediná spojnice pro poutníky z Moravy, především z Hané. I stalo se, že přišla velká povodeň, která poškodila v době procesí most a ten se i s poutníky zřítil do rozvodněných vod, kde všichni utonuli. Utonulá těla 13 poutníků byla pak z opadlých vod vyzvednuta

Jan P. Štěpánek, 31.1. 2010