Celkový pohled na kostel Všech Svatých
© Jan P. Štěpánek 04/2022
Cenný dřevěný renesanční kostel Všech Svatých tvoří nejvýznačnější architektonicko-historickou památku jihopolské obce Łaziska, jež leží na pravém břehu hraniční řeky Olše, jen 9 km severovýchodně od města Bohumína a 12 km severozápadně od okresního města Karviné. Samotná ves se nachází v poklidné krajině na samotné česko-polské hranici a může se stát, stejně jako kostel, cílem přijemných cyklotoulek.
Kostel Všech Svatých je typickým představitelem slezské barokní roubené sakrální architektury. Velmi podobný cenný roubený kostel, takřka dvojče, zasvěcený však Nanebevstoupení Páně, se nachází v nedalekých Dolních Marklovicích, na českém území.
Kostel Všech svatých je tvořen jednolodní srubovou stavbou na půdorysu čtverce s mírně ustoupeným navazujícím obdélným kněžištěm s polygonálním závěrem. První písemná zmínka o kostele v Łaziskách se nachází ve vizitačních protokolech z let 1652 a 1679. Údajná starší informace o založení kostela v roce 1579 vycházela z nápisu na trámu při jižním vstupu do kostela. Ten zněl: Tomasz Andreas Hlop s Pisarzowic 1579 (v překladu Tomasz Andreas sedlák z Pisarzowic). ...Toto období jako dobu výstavby kostela podpořil i nález polychromie s datem 1560. Podrobná analýza odebraných dřevěných vzorků prahových dubových trámů kněžiště a jedlových trámů kostelní lodi však určila, že tyto dřevěné prvky byly pokáceny již v letech 1466-1467 a posunula tak dobu založení kostela do 2. poloviny 15. století. Dále bylo určeno, že starší štenýřová věž kostela pochází původně nejpozději z roku 1507. Kolem roku 1748 byla přestavěna a doplněna o zvonovou nástavbu s cibulovitou střechu. Na severní straně kněžiště přiléhá menší sakristie, původně roubená, nahrazená v roce 1870 zděnou. Ve stejné době byla spodní část věže využita pro rozšíření lodi kostela. Kolem vnějšího obvodu kostela obíhají tzv. soboty - otevřené nízké ochozy kryté pultovou střechou. Celek kostelní lodi a presbytáře kryje společná strmá jednohřebenová střecha respektující polygonální presbyterium. Na rozhraní lodi a kněžiště pak nad hřeben ční osmiboký sanktusník s lucernovým patrem a barokní cibulovou věžičkou. Plášť střechy, stejně jako plášť štenýřové zvonice a sobot kryje štípaný šindel, stěny kostelní lodi a zvonicového patra věže pak dřevěné bednění. Interiéru kostela dominuje v kněžišti bedněná valená klenba a kazetový strop lodi. Strop i stěny zdobí figurální i vegetativní polychromie. Cenná je především výmalba ze 2. pol. 16. století na stěně lodi a představuje výjevy ze Starého i Nového zákona. V přední části lodě je na dřevěných sloupech umístěna hudební kruchta s varhanami z roku 1792. Centrálně umístěný hlavní oltář pochází z 18. století, některé části jsou však starší, ze 16. století. Původní cenné kostelní zvony z 16. století byly zrekvírovány v roce 1942 a dodnes se nacházejí v Německu..
|
Přihlášení |
