
Modrá Hůrka je obec v okrese České Budějovice. První zmínka o ní je z roku 1354, kdy byla uvedena jako Horka minor.supra Bzí. Minor Horka (Menší Hůrka) pro odlišení od Větší Hůrky (později Bílé Hůrky) na Vodňansku. Pojmenování Modrá získala pravděpodobně podle původní barvy kostela.
Obec má autobusové spojení s Týnem nad Vltavou a Dolním Bukovskem a prochází jí cyklistická stezka č. 1060.
Presbytář je sklenut jedním polem křížové klenby (v kápích klenby renesanční malby evangelistů ve štukovém rámu); v jeho zdi pravoúhlý portálek se zkoseným ostěním do valeně sklenuté sakristie se třemi opěráky. Triumfální oblouk nepravidelný, mírně hrotitý a ve vrcholu stlačený; loď plochostropá (malovaný strop s fabionem); na severní straně lodi pozdně gotická nástěnná malba sv. Kryštofa a na východní stěně nad triumfálním obloukem dvě znakové renesanční kartuše. Zařízení je barokní z 3. čtvrtě 17. století: hlavní oltář portálový s obrazem (silně přemalovaný), dva protějškové boční oltáře (sv. Jana Nepomuckého a Mikuláše) též portálové s novějšími obrazy; kazatelna z doby kolem roku 1740 s reliéfní figurální výzdobou; kamenná křtitelnice původně ze 16. století, přetesaná; v podkruchtí dva kamenné znakové náhrobníky ze 16. století; v sakristii kamenná středověká křtitelnice. Střechy lodi, presbytáře i sakristie jsou kryty valbovými střechami s taškami, věž pak jehlancovou střechou krytou plechem s makovicí a křížem. Předsíně a výklenkové kapličky jsou kryty sedlovými střechami s taškami. Kolem kostela je ohradní zeď; v ní na východní a jižní straně brány s barokními štíty a čtyři výklenkové kaple. Naproti kostelu na východní straně stojí mohutná barokní fara, lidově zvaná zámeček (úpravy v roce 1701). Je to obdélná budova, po stranách zdobená malovanými psaníčky jako bosáž. V hlavním průčelí vstup s erbem. Fara je kryta valbovou střechou s taškami..
Ve 2. polovině 16. století byl upraven renesančně. Farnost zde roku 1655 obnovili nejspíše Dietrich Germersheimb zum Harpershofen (vrchní hejtman knížecího rodu Eggenbergů na Českém Krumlově) a jeho manželka Voršila Kateřina, majitelé nedalekého statku Bzí. V roce 1669 zde byl znovu ustanoven katolický farář. V roce 1701 byla upravována naproti stojící fara a k roku 1744 jsou uvedeny poslední barokní úpravy..