
Kostel je jednolodní stavba s pravoúhle zakončeným presbytářem, obdélnou sakristií a hranolovou věží na severní straně a s předsíňkami s barokními štíty na jižní a západní straně. Zevně v podstřeší kostela je renesanční římsa se zubořezem, na jižní straně lodi dvě zazděná hrotitá okénka a fragment půlkruhového portálu. Presbytář je sklenut jedním polem křížové klenby (v kápích klenby renesanční malby evangelistů ve štukovém rámu); v jeho zdi pravoúhlý portálek se zkoseným ostěním do valeně sklenuté sakristie se třemi opěráky. Triumfální oblouk nepravidelný, mírně hrotitý a ve vrcholu stlačený; loď plochostropá (malovaný strop s fabionem); na severní straně lodi pozdně gotická nástěnná malba sv. Kryštofa a na východní stěně nad triumfálním obloukem dvě znakové renesanční kartuše. Zařízení je barokní z 3. čtvrtě 17. století: hlavní oltář portálový s obrazem (silně přemalovaný), dva protějškové boční oltáře (sv. Jana… číst dále
Původně gotický kostel z 1. poloviny 14. století je připomínán roku 1354 jako farní. Ve 2. polovině 16. století byl upraven renesančně. Farnost zde roku 1655 obnovili nejspíše Dietrich Germersheimb zum Harpershofen (vrchní hejtman knížecího rodu Eggenbergů na Českém Krumlově) a jeho manželka Voršila Kateřina, majitelé nedalekého statku Bzí. V roce 1669 zde byl znovu ustanoven katolický farář. V roce 1701 byla upravována naproti stojící fara a k roku 1744 jsou uvedeny poslední barokní úpravy.
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.