Libějovice

Nejstarší zmínka o Libějovicích je z r. 1264, kdy ves patřila Tomáši z Libějovic. K r. 1389 se uvádí Dobeš z Libějovic. Kolem poloviny 14. století se usadili v Libějovicích Malovcové z Malovci. Z nich se prvnímu známému, Peškovi, přisuzuje výstavba gotické tvrze (po r. 1352). O její podobě si lze těžko udělat představu, protože ji zcela zakryla pozdější renesanční přestavba.

Když zemřel Léva Malovec (po r. 1523) a nakonec došlo (1548) k rozdělení rodinného majetku, připadly Lévovu synu Divišovi Malovci z Malovic tvrz s dvorem a vsi Libějovice, Hvožďany, Chelčice a Chřepice. R. 1559 koupil Vilém z Rožmberka od Diviše libějovický statek. Nový majitel dal tvrz přestavět na čtyřkdřídlý renesanční zámek. Závětí Vilémova bratra a dědice, Petra Voka z Rožmberka, r. 1611 přešly Libějovice na jeho synovce (syna Evy z Rožmberka), hraběte Jana Zrinského a po jeho smrti (1612) na Jana Jiřího ze Švamberka.

Po Bílé hoře daroval král Ferdinand II. r. 1623 konfiskované libějovické panství generálu hraběti Karlu Bonaventurovi Buquoyovi. R. 1651 přikoupila hraběnka Marie Magdaléna Buquoyová od Václava Kořenského statek Čichtice. Za dalších majitelů Schwarzenberků (koupili libějovické panství r. 1801) nedošlo k žádným podstatným změnám. R. 1775 byla část příkopu obklopujícího zámek ještě zachovalá. V popisu zámku z r. 1800 byla v jedné přízemní místnosti škola (byla tam ještě v r. 1861), v poschodí kancelář panství a úřednické byty. R. 1805 byly povoleny zajišťovací práce, aby se zabránilo sesedání Zdí. Další menší úpravy následovaly v r. 1831 (k bytovým účelům) a r. 1875 (zdi staženy železnými sponami).

Starý libějovický zámek je čtyřkřídlý, dvoupatrový, se středním nádvořím, se zbytky obranného příkopu a valu. Ve vstupním severním průčelí a na severovýchodním nárožním arkýři se uplatňují obloučkové renesanční štíty. Vstup do zámku je gotickým vjezdovým portálem a vpadlinou pro padací most v předsunuté severní věži. Průjezd a většina prostorů ve složité dispozici si zachovaly gotické a renesanční arkádový trakt. Ojediněle se zachovaly gotické portály.

Starobylé prostředí renesančního zámku přitahovalo známou vodňanskou literární trojici, Julia Zayera, Františka Heritesa a Otakara Mokrého k občasným návštěvám.